Chroman olovnatý

Chroman olovnatý
Krystaly chromanu olovnatého
Obecné
Systematický název	Chroman olovnatý
Triviální název	Chromová žluť
Anglický název	Lead(II) chromate
Německý název	Blei(II)-chromat
Sumární vzorec	PbCrO4
Vzhled	červené krystaly nebo oranžovožlutý až žlutý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	7758-97-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	231-846-0
Indexové číslo	082-004-00-2
UN kód	3288
Číslo RTECS	GB2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost	323,2 g/mol
Teplota tání	844 °C
Hustota	6,123 g/cm3 (15 °C)
Index lomu	nDa= 2,30 nDb= 2,36 nDc= 2,66
Tvrdost	2,5–3
Součin rozpustnosti	2,82×10−13
Relativní permitivita εr	9,62
Měrná magnetická susceptibilita	−0,002 19 Sm−1
Struktura
Krystalová struktura	jednoklonná (α) kosočtverečná (β) čtverečná (γ)
Hrana krystalové mřížky	α-modifikace a= 710 pm b= 740 pm c= 680 pm β= 77°30´ β-modifikace a= 867 pm b= 559 pm c= 713 pm γ-modifikace a= 674 pm c= 1 397 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−910,9 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	152,7 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−819,6 kJ/mol
Bezpečnost
GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H350 H360Df H373 H410
R-věty	R45, R61, R33, R62, R50/53
S-věty	S53, S45, S60, S61
NFPA 704	0 3 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chroman olovnatý (PbCrO₄) je sloučenina kyseliny chromové a olova.

Chroman olovnatý v historické sbírce barev Technické univerzity Drážďany, Německo

Používal se pro výrobu pigmentů a barviv, detergentů, směsí na odbarvování vlasů, fotocitlivých materiálů, pyrotechnických směsí nebo k restaurování historických předmětů. Z důvodu jeho karcinogenních účinků se dnes již nevyužívá. Má silné oxidační účinky.

Zdravotní rizika

Protože obsahuje olovo a šestimocný chrom, jedná se o jedovatou látku. Je toxický pro reprodukci a jedná se o karcinogen.

V lednu 2010 byl Evropskou agenturou pro chemické látky zařazen na kandidátský seznam nebezpečných látek vzbuzujících mimořádné obavy pro autorizaci dle směrnice REACH.^[2]

Reference

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chroman olovnatý na Wikimedia Commons