ChromeOS

ChromeOS

Vyvíjí	Google Inc.
Rodina OS	Linux
Aktuální verze	127.0.6533.114 / 13. srpna 2024
Podporované platformy	x86, x64, ARM
Typ jádra	monolitické (Linux)
Výchozí uživatelské rozhraní	Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu)
Licence	GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence)
Stav	Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS

Google ChromeOS, dříve stylizován jako Chrome OS, je operační systém společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Je založen na Gentoo a jeho základními komponentami jsou linuxové jádro, webový prohlížeč Google Chrome a vrstva systému Android, která umožňuje využití Google Play obchodu a většiny přes něj dostupných aplikací. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení ChromeOS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.^[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a je založen na open-source (volně dostupný zdrojový kód) projektu Chromium OS, avšak plně otevřený není.

Google oznámil, že ChromeOS se nebude potýkat s viry, malware apod.,^[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.^[1]

Společnost Google představila ChromeOS v prosinci 2010 jako operační systém, jehož veškerá data (aplikací i uživatelů) budou umístěna na cloudu.

V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.

Laptopy běžící na ChromeOS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.

Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.

Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Tlačítko Super (Super v macOS a Linux, Win ve Windows) je nahrazeno tlačítkem hledat, ale na klávesnici většiny Chromebooků se nenachází např. klávesy Caps Lock (řešeno klávesovou zkratkou), Home, End, Page Up a Page Down. Navíc je u některých nových zařízení tlačítko pro Google asistenta. Touchpad pak nerozlišuje mezi tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně – klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují podobně jako u Macbooků gesta.

V Google ChromeOS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta – tzv. „Polička“. Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek. Vlevo dole je menu tlačítko pro menu aplikací a Google vyhledávač. Na pravé straně je centrum notifikací v podobném stylu jako aktuální verze mobilního systému Android.

V dřívějších verzích ChromeOS se také objevovaly tzv. „Panely“, což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.^[3]

Na jakýkoliv Chromebook je možno po aktivaci vývojářského módu (nepřeruší se záruka) nainstalovat některé distribuce Linuxu. A to buď pomocí projektu Crouton souběžně s ChromeOS (přepnutí mezi nimi lze provést pomocí klávesové zkratky), jako dual-boot konfiguraci, nebo kompletním přepsáním ChromeOS (tímto se však ruší záruka). Kompatibilita záleží na zařízení a distribuci. Nejčastěji se doporučuje využití např. Gallium OS – distribuce pro Chromebooky. Staré chromebooky však nemají s normálními distribucemi jako Ubuntu, Arch Linux, Redhat apod. problém.

Na velmi staré Chromebooky lze nainstalovat i systém Microsoft Windows, avšak poměrně složitě.

Google integruje do ChromeOS verzi Chrome prohlížeče a média přehrávač s podporou DRM videí. ChromeOS také obsahuje prohlížeč souborů s podporou archivů a integrací Google Drive.

ChromeOS podporuje aplikace pro Chrome dostupné z Web storu.

Na I/O 2014 Google představil koncept běhu androidových aplikací na ChromeOS jako App Runtime for Chrome (ARC). V roce 2016 společnost Google představila možnost používat aplikace Android v podporovaných zařízeních s operačním systémem Chrome s přístupem k celému obchodu Google Play. Předchozí řešení založené na nativním klientovi bylo zrušeno ve prospěch kontejneru obsahujícího framework a balíčky Androidu (zpočátku založené na systému Android 6.0), který umožňuje aplikacím Android mít přímý přístup k platformě ChromeOS a umožnit operačnímu systému komunikovat se smlouvami o platformě Android – například sdílení. Strojírenský ředitel Zelidrag Hornung vysvětlil, že ARC byla z důvodu omezení omezena, včetně její neslučitelnosti s NDK (Android Native Development Toolkit), a že nebyla schopna projít vlastními testy pro kompatibilitu společnosti Google.

Projekt Crostini, iniciativa, která umožňuje, aby jak příkazové, tak grafické aplikace určené pro běžné linuxové distribuce běžely v kontejnerech v systému ChromeOS, byla zveřejněna společností Google 23. ledna 2018. V srpnu 2018 Linux aplikace podporuly tyto Chromebooky:

Podporu mají Chromebooky s verzí linuxového kernelu 4.4, ale Google plánuje přenést potřebné knihovny do všech Chromebooků s 64bitovým procesorem (včetně ARM) na verzi kernelu 3.14 a výše. Modely s očekávanou podporou:

ChromeOS je postaveno na Gentoo, distribuci Linuxu obsahující GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se ChromeOS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.^[4] Protože ChromeOS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Google Chrome OS na Wikimedia Commons
• Chromium OS homepage (anglicky)
• Stažení Live verze Google Chrome Archivováno 18. 2. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
• Oficiální oznámení (anglicky)
• Fanouškovská stránka o ChromeOS a Chromeboocích (anglicky)
• Nayu OS: introducing Chromebooks without Google (anglicky) (alternativní systém pro Chromebooky)
• Konec Windows? Výrobci počítačů pokukují po operačním systému Google, IHNed.cz (česky)
• Jak na klávesové zkratky na Chromebooku (česky)