Chropyně (zámek)

Zámek Chropyně
Zámek Chropyně v roce 2006
Poloha
Adresa	Chropyně, Česko Česko
Ulice	náměstí Svobody
Souřadnice	49°21′19,84″ s. š., 17°21′53,57″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	47265/7-5979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Chropyně je renesanční zámecký objekt ze 17. století nacházející se v středomoravském městě Chropyně. V zámku tvořeném dvoupatrovou budovou s přiléhající věží a jedním křídlem s podloubím je mimo jiné umístěna sbírka zbraní ze 17. století a expozice věnované malíři Emilu Fillovi a hudebnímu skladateli Emilu Axmanovi. Zbývající interiéry jsou věnovány historii Hané. S tímto zámkem je rovněž spjata pověst o králi Ječmínkovi. Zámek je přístupný pro veřejnost. V blízkosti zámku se nachází národní přírodní památka Chropyňský rybník.

Počátek historie zámku je spojen se jménem olomouckého biskupa, kardinála Františka z Dietrichštejna, který v roce 1615 koupil městečko Chropyni.^[1] Není zdokumentováno, zda zámek vznikl přestavbou bývalé tvrze, nebo jej kardinál nechal nově vybudovat. Původní panské sídlo v podobě jednopatrové budovy s arkádami začal v roce 1579 budovat Hanuš Haugvic, který však v roce 1580 náhle zemřel. ^[2] Od roku 1617 byl zámek v majetku olomoucké diecéze. Během třicetileté války byl několikrát napaden a poničen švédskými vojsky a postupně chátral.

Za biskupa Karla Lotrinského byl zámek v letech 1701–1703 přestavěn do současné podoby. Hlavní trakt byl zvýšen o jedno patro a spojen se starší hospodářskou budovou, tzv. kočárovnou. ^[1] Podle jmen uvedených na kartuši v průčelí zámku byl autorem projektu pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla, stavitelem Matyáš Porst, kameníkem Bernardo Antonio Fossati. V letech 1856–1858 byly provedeny úpravy interiéru (táflování stěn a stropů).^[3] V roce 1892 byla při požáru zničena bohatě profilovaná střecha věže a dostala novou podobu vysokého osmibokého jehlanu.^[1][3]

Objekt sloužil do konce 1. světové války jako lovecký zámeček a odpočinkové místo pro církevní hodnostáře. Po roce 1949 přešel zámek do vlastnictví státu a byl využíván pro kanceláře a byty zaměstnanců lesní správy, skladové prostory, později jako školní jídelna a družina. V roce 1972 byl zámek převeden do správy Okresního muzea v Kroměříži. Následně byla provedena kompletní památková rekonstrukce a opravy nezbytné pro otevření zámku veřejnosti (1983). V zámku byla zřízena stálá expozice chropyňského rodáka, malíře Emila Filly s rozsáhlou sbírkou jeho originálů. Upraveno bylo také okolí s přilehlým parkem. ^[1]

Po roce 1989 byl zámek navrácen Olomoucké arcidiecézi a na jeho provozu se spolupodílelo Město Chropyně a Muzeum Kroměřížska. V roce 2003 bylo rozhodnuto z důvodu nedostatečného zajištění bezpečnosti a vhodného prostředí přemístit Fillovy obrazy do Národní galerie v Praze. V zámku zůstaly jen reprodukce grafických listů a dva originální obrazy – barevné tuše na plátně inspirované lidovými tanci.^[4]

Od roku 2022 je zámek provozován příspěvkovou organizací SLOCH (Služby občanům Chropyně), která zajišťuje prohlídky historických interiérů pro veřejnost. Kromě toho jsou zde pořádány výstavy a další kulturní a společenské akce. ^[5][6]

Zámek je volně situovaná dvoupatrová jednoduchá budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou a hranolovou věží zakončenou vysokým osmibokým jehlanem. Fasádu člení ze všech stran tři řady obdélných oken s kamennými šambránami a římsami zdobenými štítky s lotrinskými kříži a dietrichštejnskými noži. Mezi okny je fasáda zdobena plastickými pravoúhlými výplněmi odlišné barvy se zaoblenými rohy. V přízemí jihozápadní části vstupního průčelí jsou otevřené arkády na hranolových pilířích. Hlavní vstup do budovy tvoří pravoúhlý portál s prolomeným frontonem, ve kterém je deska se znaky olomouckého biskupství, Moravy a Dietrichštejnů. Je zde také jméno stavebníka Františka Dietrichštejna a letopočet 1615. K západnímu nároží budovy přiléhá přízemní hospodářské stavení s mansardovou střechou s vikýřovými okny. Nedaleko stojí kamenná studna s kovanou mříží.

V přízemních sálech se konají příležitostné výstavy a nachází se zde pamětní místnost hudebního skladatele Emila Axmana, který v roce 1946 zkomponoval znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje. V prvním patře jsou dva nejkrásnější sály. V Rytířském, jehož kazetový strop je zdoben erby rodu Fürstenbergů, je instalována kolekce chladných i palných zbraní z období třicetileté války, pocházející z hradu Mírov. Ječmínkův sál má uprostřed masivní, bohatě vyřezávaný stůl s jídelní deskou zdobenou intarzií. Na dřevěném příborníku u zdi je souprava cínového nádobí z 18. století. Interiér doplňují velká hranolová kachlová kamna se znakem biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu.^[3] Přilehlé místnosti jsou věnovány historii Chropyně, dějinám místního zemědělství a rybnikářství a lidové kultury Hané.

Ve druhém patře zámku je umístěn Památník slavného chropyňského rodáka, malíře Emila Filly. Kromě podrobných bibliografických údajů jsou zde ukázky Fillovy grafické tvorby.

• 
  Rytířský sál
• 
  Vstup do zámku
• 
  Pohled na zámek ze severu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Chropyně na Wikimedia Commons
• Zámek Chropyně na stránkách mojekromeriz.cz
• Zámek Chropyně na stránkách Muzea Kroměřížska Archivováno 26. 4. 2017 na Wayback Machine.
• Zámek Chropyně na hrady.cz
• zámek Chropyně na virtualtravel