Chrpa modrá

Chrpa modrá
Chrpa modrá (Centaurea cyanus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	chrpa (Centaurea)
Binomické jméno
Centaurea cyanus L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Petr Vodička, Wikipedie, CC BY-SA 4.0

Chrpa modrá (Centaurea cyanus) je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

• Centaurea cyanocephala Velen., 1891^[1]
• C. pulchra DC., 1837^[1]
• C. segetalis Salisb., 1796^[1]
• C. umbrosa Huet a Reut., 1856^[1]
• Cyanus segetum Hill, 1762^[1] – chrpa modrák
• Jacea segetum (Hill) Lam., 1778^[1]
• Leucacantha cyanus (L.) Nieuwl. a Lunell, 1917^[1]

• charpa, charba – Morava, východní Čechy
• charva – Valašsko
• modrák, modráček – jihozápadní Čechy
• blavatek – Těšínsko (z polštiny)
• kornblúme – (z němčiny)
• vondrák – Rakovnicko^[2]
• jesenec

(c) I, HonzaXJ, CC BY-SA 3.0

Chrpa polní (C. cyanus) je jednoletá nebo ozimá bylina vysoká až 90 cm. Lodyhy jsou přímé a větvené, hranaté a měkce chlupaté. Listy jsou lysé, střídavé, kopinatého tvaru, zubaté až peřenoklanné. Květní úbory jsou jednotlivě na konci větviček lodyhy. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září. Plodem jsou nedělené a celokrajné nažky. Počet chromozomů je 2n = 24.

Chrpa modrá bývala dost obtížným plevelem, zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována (rumiště, okraje cest…). V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polí, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí. Nejčastěji roste ve společenstvech třídy Secalietea, diagnostický druh svazu Aphanion.

Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.

V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.

Druh nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR v kategorii C4a jako druh „zasluhující další pozornost“. V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je zařazen do kategorie méně ohrožených druhů.^[3]

Chrpa polní je významnou medonosnou rostlinou. Stala se také objektem zájmu šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách.

V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má účinky močopudné a žlučopudné a k čištění krve. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.

V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.

Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin.

Ve Francii se modrá chrpa používá jako symbol připomínající válečné veterány (bleuet de France), stejně jako vlčí mák v zemích Commonwealthu na Den válečných veteránů upomíná na divoce rostoucí květy mezi zákopy první světové války.

V Anglii se tradičně nosí jako butoniéra (květina do klopy saka) u tzv. harrowianů (absolventů Harrow School).

Obsahuje fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z fenylprapanů např. flavonoidy apigenin a cyanin, z alkaloidů např. indolové alkaloidy.

• Štěpánek J. (2002): Centaurea L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Pyšek P. et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic, Preslia 74: 97-186. Česká botanická společnost, Praha

• Chrpa luční

• Galerie chrpa polní na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpa polní na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo chrpa polní ve Wikislovníku
• Taxon Centaurea cyanus ve Wikidruzích
• Botany.cz
• rostliny.prirodou.cz
• Květena ČR
• Atlas plevelů