Chrupavčití

Jak číst taxoboxChrupavčití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádchrupavčití (Chondrostei)
Řád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrupavčití (Chondrostei), někdy též řídkoostní,[1] jsou jednou z bazálních skupin paprskoploutvých ryb. Patří sem řád jeseteři, jehož zástupci jsou skutečně charakterizováni (z velké části) chrupavčitou kostrou, a v závislosti na pojetí větší či menší počet fosilních rybích taxonů.

Rekonstrukce druhohorní chrupavčité ryby Chondrosteus acipenseroides s heterocerkní ocasní ploutví a neúplnými, chordou přerušenými obratli.
Paleoniscum, prvohorní zástupce paleoniskoidních ryb, které bývaly řazeny mezi široce pojaté chrupavčité.

Ve starší literatuře jsou do této skupiny řazeny prakticky všechny prvohorní paprskoploutvé ryby (s výjimkou několika svrchnopermských zástupců skupiny mnohokostnatých ryb), tzv. „paleoniscidi“ či paleoniskové, kteří měli plně osifikovanou (kostěnou) kostru a označení „chrupavčití“ pro ně tedy není výstižné (proto byl také v paleontologické literatuře často zaváděn pojem „řídkoostní“).[1][2] Vzhledem k tomu, že paleoniskové v širokém pojetí (a s nimi i chrupavčití, pokud je zahrnují jako podskupinu) jsou nejednotnou, výrazně parafyletickou skupinou, jejímiž potomky jsou všichni ostatní paprskoploutví včetně bichirů, mnohokostnatých i kostnatých ryb,[3] existuje v modernější literatuře snaha definovat chrupavčité mnohem úžeji, jako monofyletickou skupinu zahrnující jesetery a všechny fosilní taxony, které jsou jim evolučně (fylogeneticky) bližší než jiným recentním rybám. V takovém pojetí pak chrupavčití zahrnují kromě jeseterů ještě druhohorní čeledi Chondrosteidae a Peipiaosteidae a rod Eochonrosteus.[4][5] Pokud jsou tyto fosilní skupiny zařazeny přímo do řádu jeseterů jakožto jeho bazální linie, splývá pak skupina Chondrostei s řádem jeseterů. (Někdy jsou však např. Chondrosteidae vedeni jako samostatný řád Chondrosteiformes sesterský k řádu jeseteři.)[4] Není jasné, které další vymřelé ryby jsou chrupavčitým příbuzné. Někdy se do jejich blízkosti klade např. rod. Birgeria, Saurichthys nebo Errolichthys.[6][7]

Úzce pojatá skupina chrupavčití je pak charakterizovatelná jako linie s redukovanou kostrou (např. s neúplnými obratli, jimiž prochází i v dospělosti chorda) a potlačenou osifikací vůbec, tendencí ke ztrátě šupin (které jsou u nich ganoidní), zmenšenou až zcela vymizelou skřelovou kostí a dalšími detailnějšími osteologickými znaky. Mají (jako řada fosilních taxonů) zřetelně heterocerkní ocasní ploutev a zachovalé spirakulum.[4][5][8]

Recentními zástupci chrupavčitých jsou jeseterovité a veslonosovité ryby. Jsou to většinou velké dlouhověké ryby s nápadným rypcem a spodními ústy (živí se nejčastěji při dně). Jsou významné jako zdroj pravého kaviáru.[8]

Podrobnější informace naleznete v článku jeseteři.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŠPINAR, Zdeněk. Paleontologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. Kapitola Nadřád Chondrostei - Řídkoostní, s. 134–139. 
  2. ↑ ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 512 pages, 16 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 80-200-0858-6, ISBN 978-80-200-0858-9. OCLC 64595519 Kapitola Chondrostei, s. 171–178. 
  3. ↑ HELFMAN, Gene S., et al., 2009. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. Kapitola A history of Fishes – Class Actinopterygii, s. 185–197. 
  4. ↑ a b c NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the world. Fifth edition. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, 2016. 707 s. ISBN 978-1-118-34233-6. Kapitola Infraclass CHONDROSTEI, s. 118–121. 
  5. ↑ a b LU, Liwu; TAN, Kai; WANG, Xi. Redescription of Eochondrosteus sinensis (Acipenseriformes, Actinopterygii) and its geological age. Earth Science Frontiers. 2020, roč. 6, s. 371–381. Dostupné online. 
  6. ↑ BEMIS, William E.; FINDEIS, Eric K.; GRANDE, Lance. An overview of Acipenseriformes. Příprava vydání Vadim J. Birstein, John R. Waldman, William E. Bemis. Svazek 17. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers Dostupné online. ISBN 978-0-7923-4517-6. DOI 10.1007/0-306-46854-9_4. S. 25–71. (anglicky) DOI: 10.1007/0-306-46854-9_4. 
  7. ↑ NIELSEN, Eigil. Notes on Triassic Fishes from Madagascar. Meddelelser fra Dansk Geologisk Forening. 1955, roč. 12, s. 563–578. 
  8. ↑ a b GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan, 2007. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia. 692 s. s. ISBN 978-80-200-1484-9, ISBN 80-200-1484-5. OCLC 190752410 Kapitola Chrupavčití (Chondrostei), s. 279–281. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
FMIB 51725 Chondrosteus acipeenseroides Egerton Family Chondrosteidae.jpeg
Chondrosteus acipeenseroides Egerton. Family Chondrosteidae
  • Subject: Acipenseriformes
  • Tag: Fish
Palaeoniscus macropomus.jpg
Fig. 42. — Restoration of Palaeoniscus macropomus. (After R. H. Traquair.)

† Palaeoniscus freieslebeni Blainville 1818 (Actinopteri - Palaeonisciformes - Palaeoniscidae) [1]

Synonyms: Palaeoniscus macropomus Agassiz 1833, Palaeoniscus magnus Woodward 1891