Chruplavník větší

Jak číst taxoboxChruplavník větší
alternativní popis obrázku chybí
Chruplavník větší (Polycnemum majus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďlaskavcovité (Amaranthaceae)
Rodchruplavník (Polycnemum)
Binomické jméno
Polycnemum majus
A.Braun ex Bogenh., 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chruplavník větší (Polycnemum majus) je vyhynutím ohrožená drobná, nenápadně kvetoucí bylina která je v české přírodě považována za archeofyt. Je jedním ze dvou druhů rodu chruplavník které v současnosti v Česku rostou.

Výskyt

Vyskytuje se od západní přes střední a východní Evropu a dále jihem Ruska a kolem Kavkazu až do Kazachstánu. Druhotně se dostal i do Spojených států a Kanady.

České republice nebyl nikdy příliš hojný, v současnosti je přímo vzácný. Ojediněle jej lze nalézt v nížinách a pahorkatinách teplých oblastí, nejčastěji je jeho výskyt hlášen v Polabí a ve středních Čechách.[1][2]

Ekologie

Konkurenčně slabý druh který roste na plochách často narušovaných nebo s nezapojenou vegetací. Vyskytuje se většinou na vápencových a dalších bazických podkladech na skalnatých a travnatých svazích, na písčitých polích a úhorech, náspech, skládkách a okolo štěrkových cest.[1][2]

Popis

Jednoletá rostlina s 8 až 35 cm dlouhou vystoupavou nebo poléhavou lodyhou která je již od báze rozvětvená a vyrůstá z niťovitého a málo větveného kořene; někdy bývají lodyhy jen do 5 cm dlouhé a nevětvené. Lodyhy i větve jsou v mládí kadeřavě chlupaté, později olysávají. Jsou hustě porostlé střídavými, tuhými, vzhůru odstávajícími až přitisklými listy které jsou zelené až modrozelené, mají šídlovitý tvar a bývají dlouhé okolo 10 mm.

Po celé délce lodyh i větví jednotlivě vyrůstají z paždí listenů podobných listům drobné světle nahnědlé květy květy. Jsou oboupohlavné a na krátké stopce mají dva blanité listence s dlouhou odstávající špičkou. Listence jsou nejméně dvojnásobně delší než blanité pětičetné okvětí které kryje tři tyčinky a semeník s ve dvě přisedlé blizny. Kvetou od července do září, opyluji se větrem. Rozmnožují se pouze semeny, což jsou žlutohnědé nažky obalené trvalým okvětím dlouhé 1,5 až 2 mm. Ploidie druhu je 2n = 54.[1][2][3][4]

Možnost záměny

Chruplavníku většímu se podobá ve stejném prostředí rostoucí chruplavník rolní. Rozlišujícím znakem je délka blanitých listenců, u chruplavníku většího jsou nejméně dvojnásobně delší než okvětí pod kterým rostou, kdežto u chruplavníku rolního jsou stejně dlouhé nebo o málo kratší.[1]

Ohrožení

Tato planě rostoucí rostlina z přírody Střední Evropy znatelně mizí a v mnoha zemích je považována za ohroženou. V ČR je „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky“ prohlášen za druh kriticky ohrožený (C1t).[5]

Reference

  1. a b c d NOVÁČKOVÁ, Kateřina. Mikroevoluční procesy, změny v rozšíření a ohrožení zástupců rodu Polycnemum ve střední Evropě. Praha, 2013 [cit. 07.02.2015]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Filip Kolář. Dostupné online.
  2. a b c PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Chruplavník větší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.09.2010 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  3. Databáze C1 rostlin: Chruplavník větší [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-08. 
  4. Flora of North America: Polycnemum majus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 07.02.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Grand polycnémum.jpg
Grand polycnémum