Chu-pej
Chu-pej | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Wu-chan |
Status | Provincie |
Souřadnice | 31°12′ s. š., 112°18′ v. d. |
Rozloha | 185 900 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 57 752 557 (2020) |
Hustota zalidnění | 310,7 obyv./km² |
Národnostní složení | Chanové 95,6%, Tchuťiaové 3,7% |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-HB |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chu-pej (čínsky: 湖北; pinyin: Húběi) je provincie v Čínské lidové republice s hlavním městem Wu-chan. Její název znamená doslova „severně od jezera“: míněno je jezero Tung-tching-chu.
Poloha
Hraničí s pěti provinciemi (Šen-si na severozápadě, Che-nan na severu, An-chuej na východě, Ťiang-si na jihovýchodě, Chu-nan na jihu) a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Čchung-čching na západě.
Geografie

Většinu území tvoří rovina okolo řek Jang-c’-ťiang a Chan-ťiang, posetá četnými jezery, pouze na západní hranici provincie se nachází pohoří Ta-pa-šan, dosahující nadmořské výšky přes tři tisíce metrů. V místě, kde těmito horami protéká Jang-c’-ťiang, leží největší hydroelektrárna na světě, známá jako Tři soutěsky. Podnebí Chu-peje je subtropické a vlhké, významně ovlivňované sezónními monzuny. Provincie patří k největším čínským producentům rýže, pěstuje se také pšenice, bavlník a čajovník, významný je rybolov. Horské oblasti jsou pokryté lesy a bývají využívány k turistice: v zimě se zde dá lyžovat, v létě nejsou sužovány vedry. Těží se borax, apatit, tyrkys, měď a železná ruda. Významnými průmyslovými centry jsou metropole Wu-chan a Š’-jen, sídlo největší čínské automobilky Tung-feng. Důležitým dopravním uzlem s velkými loděnicemi a rozvinutou energetikou je I-čchang. Centrem vzdělanosti je Wuchanská univerzita založená roku 1893.
Historie
Oblast byla už v neolitu jedním z center rozvoje čínské civilizace. V prvním tisíciletí zde existovalo království Čchu, od dob dynastie Čchin je součástí Číny. Provincie existuje v současných hranicích od roku 1664, do té doby byla součástí provincie Chu-kuang. Na podzim roku 1911 zde proběhlo Wu-čchangské povstání, jehož úspěch vedl k zániku čínského císařství. V létě 1954 postihly kraj okolo Dlouhé řeky katastrofální záplavy, které si vyžádaly přes třicet tisíc životů.
Převážnou většinu obyvatel tvoří Chanové, pouze v horách na západě existuje autonomní obvod Šen-nung-ťia, kde žijí Tchuťiaové a Hmongové.
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
![]() | ||||||
Subprovinční město | ||||||
1 | Wu-chan | 武汉市 | Wǔhàn Shì | Ťiang-an | 9 785 392 | |
Městské prefektury | ||||||
2 | E-čou | 鄂州市 | Èzhōu Shì | E-čcheng | 1 048 672 | |
3 | Chuang-kang | 黄冈市 | Huánggāng Shì | Chuang-čou | 6 162 072 | |
4 | Chuang-š’ | 黄石市 | Huángshí Shì | Chuang-š’-kang | 2 429 318 | |
5 | Ťing-men | 荆门市 | Jīngmén Shì | Tung-pao | 2 873 687 | |
6 | Ťing-čou | 荆州市 | Jīngzhōu Shì | Ša-š’ | 5 691 707 | |
7 | Š’-jen | 十堰市 | Shíyàn Shì | Čang-wan | 3 340 843 | |
8 | Suej-čou | 随州市 | Suízhōu Shì | Ceng-tu | 2 162 222 | |
9 | Siang-jang | 襄阳市 | Xiāngyang Shì | Siang-čcheng | 5 500 307 | |
10 | Sien-ning | 咸宁市 | Xiánníng Shì | Sien-an | 2 462 583 | |
11 | Siao-kan | 孝感市 | Xiàogǎn Shì | Siao-nan | 4 814 542 | |
12 | I-čchang | 宜昌市 | Yíchāng Shì | Si-ling | 4 059 686 | |
Autonomní kraj | ||||||
13 | En-š’ (tchuťiaský a miaoský) | 恩施土家族苗族自治州 | Ēnshī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu | En-š' (město) | 3 290 294 | |
Městské podprefektury | ||||||
14 | Tchien-men | 天门市 | Tiānmén Shì | – | 1 418 913 | |
15 | Čchien-ťiang | 潜江市 | Qiánjiāng Shì | – | 946 277 | |
16 | Sien-tchao | 仙桃市 | Xiāntáo Shì | – | 1 175 085 | |
Lesní obvod | ||||||
17 | Šen-nung-ťia | 神农架林区 | Shénnóngjià Línqū | – | 76 140 |
Zajímavosti
- Podle domorodých legend žije v chu-pejských horách divoký člověk jie-žen a devítihlavý pták feng-chuang.
- Za vlády Mao Ce-tunga vznikl nedaleko Sien-ningu systém podzemních krytů, zamýšlený v případě války jako sídlo vlády, nazvaný Projekt 131.
- Pohoří Wu-tang na severozápadě provincie bylo pro množství historických klášterů zapsáno na seznam Světového dědictví. Do světového dědictví patří od roku 2016 také přírodní rezervace Šen-nung-ťia, významná svou biodiverzitou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubei na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu-pej na Wikimedia Commons
- http://www.chinatoday.com/city/hubei.htm
- http://www.britannica.com/place/Hubei
Média použitá na této stránce
Autor: User:Vmenkov, Licence: CC BY-SA 3.0
A view of the Fushui (富水) River from the bridge on the National Highway G106/G316 in Yangxin County, Hubei (between Longgang and Futu).
Autor: TUBS


Location of province XY (see filename) in China
Map of prefectures of Hubei Province (note that the boundary between Zengdu District and Sui County of Suizhou was established in late 2009;[1] the line drawn between these two areas was drawn by hand in MS Paint and IS NOT exact.)