Chuchelná
Chuchelná | |
---|---|
Kaple sv. Kříže v Chuchelné | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kravaře |
Obec s rozšířenou působností | Kravaře (správní obvod) |
Okres | Opava |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′12″ s. š., 18°7′0″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 258 (2024)[1] |
Rozloha | 7,67 km²[2] |
Katastrální území | Chuchelná |
Nadmořská výška | 244 m n. m. |
PSČ | 747 24 |
Počet domů | 306 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | K. M. Lichnovského 10 747 24 Chuchelná obec@chuchelna.com |
Starosta | Ing. Rudolf Sněhota |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chuchelná | |
Další údaje | |
Kód obce | 507334 |
Kód části obce | 54879 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chuchelná (německy Kuchelna[4] (dříve Kuchelna über Ratibor), polsky Chuchelna, Kuchelna) je obec v okrese Opava. Leží v těsné blízkosti polských hranic tři kilometry od polského města Krzanowice. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti 10 km jihozápadně leží město Kravaře, 12 km jižně město Hlučín, 16 km jihozápadně statutární město Opava a 19 km jihovýchodně město Bohumín.
Název
Jméno vesnice je původem přívlastek od obecného chuchel – chumáč, chundel. Vesnice tedy byla pojmenována podle toho, že něčím připomínala chuchel. Ve 14. a 15. století se přívlastkem Velká odlišovala od (zaniklé) Malé Chuchelné ležící severněji.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Je zmíněna Velká (Magna Chucheln) a Malá Chuchelná (Parva Chucheln). Malá Chuchelná se nacházela severně od dnešní obce v katastru obce Křenovice (dnes Polsko). Rozlišení velký a malý mělo dříve stejný význam jako starý a nový, i když ze zprávy z roku 1349 je zřejmé, že v tomto případě byl rozdíl i v počtech osídlenců.[6]. V roce 1377 při dělení Opavska připadla Chuchelna jako součást majetku Paška z Bořutína krnovskému knížeti Janu II. Opavskému zvanému Hanuš[7] Došlo k odloučení Velké Chuchelné od Bořutína. V 15. století se majiteli Velké Chuchelné stali Břízkové a to Petr Břízek z Chuchelné, který byl zemským hejtmanem Krnovského knížectví a jeho mladší bratr Jan Vlašek z Chuchelné.[7] V období konce husitských válek se opětovně stala Chuchelná součásti panství Křenovice a majiteli se stala olešnická knížata Konrád VII. Bilý a Konrád VIII. Černý. Celé panství v roce 1473 bylo prodáno knížeti Hynkovi staršímu Žembickému, který jej vzápětí prodal Bočkovi z Poděbrad. V roce 1475 byla Chuchelna vypleněna vojsky Matyáše Korvína, následkem války obec Malá Chuchelná zpustla. Uherský král přenechal křenovické panství hejtmanovi Horního Slezska a správci Kozelského knížectví Janu Bělíkovi z Kornic.[8] Během konce 15. století a počátku 16. století změnila Chuchelná několikrát vlastníka, až přešla do majetku pánů z Ronova. V roce 1608 koupil panství Chuchelná Bernard Lichnovský od Václava Šamarovského z Ronova za 14.500 zlatých vč. vsi Strahovice.[9][10]. Ten se byl nucen po bitvě na Bíle hoře vykoupit od úplné konfiskace majetku. V roce 1637 ji zpětně od své sestry vykoupil syn Bernarda Jiří Lichnovský Chuchelnou za 7000 tolarů.[8] Od roku 1742 se stala Chuchelná součásti Pruského království v důsledku válek o rakouské dědictví, kterým přišla Marie Terezie o většinu Slezska. V roce 1895 se stala Chuchelná součástí nové železniční tratě Opava - Ratiboř. V roce 1920 se stala Chuchelná s celým Hlučínskem součásti Československa. Lichnovští vlastnili majetky v obci až do roku 1945, kdy jim byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů.
Obecní správa
Od 1. ledna 1979 do 30. června 1990 k obci patřily Bělá a Strahovice.[11]
Doprava
V Chuchelné je koncová zastávka železniční trati Kravaře ve Slezsku – Chuchelná, která do konce druhé světové války pokračovala do Ratiboře.
Silniční napojení zajišťuje silnice II/466 a dvě silnice III. třídy. Autobusy i vlaky jsou integrovány v ODIS. Jezdí zde čtyři autobusové linky.
Pamětihodnosti
- Zámek Chuchelná ze 17. století
- Římskokatolický kostel Povýšení svatého Kříže
- Mauzoleum knížat Lichnovských
- Pamětní kámen posledního úlovku Karla Maxe Lichnovského
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 800.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 328.
- ↑ Historie obce Chuchelná :: Muzeum Chuchelná. www.xn--muzeum-chucheln-1jb.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Počátky osídlení. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Dějiny obce Chuchelná do roku 1920 - Oficiální stránky Obce Chuchelná. www.chuchelna.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Ohlédnutí do minulosti - Bažantnice knížat Lichnovských - Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí. www.ichradec.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 538. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chuchelná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Chuchelná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- 90 let sportu v Chuchelné (1923–2013)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com