Chudeřín (Litvínov)

Chudeřín
Podkrušnohorská ulice
Podkrušnohorská ulice
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecLitvínov
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 356 (2021)[1]
Katastrální územíChudeřín u Litvínova (1,5742 km²)
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ436 01 – 436 03
Počet domů397 (2011)[2]
Chudeřín
Další údaje
Kód části obce86151
Kód k. ú.686158
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chudeřín (německy Bergesgrün) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 320 metrů a navazuje těsně na litvínovskou část Horní Litvínov, od které je oddělen ulicemi Tyrše a Fügnera a U Bílého sloupu. Na západě zástavba plynule přechází v místní část Hamr.

Název

Původní německý název Bettelgrün je odvozen ze středněhornoněmeckého slova Bettel (žebrání, žebrota) ve významu žebrácký Grün. Český název Chudeřín zavedl František Palacký pravděpodobně na základě dokladu z roku 1585, ovšem podle Augusta Sedláčka se zmíněný doklad vztahuje k Chudeřínu u Žatce.[3]historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Wybelgrune (1398),[4] Bettelgrune (1402),[3] Betlgrin (1459),[4] Chuderžin (1570), s Paltengrynem (1572), „mezi vsí… Paltengrynu“ (1583), na vsi chudierzjnie (1585), Paltengryn (1617) „v ves Patlgryn“ (1618),[3] Bettlgrin (1654),[4] Bettelgrün (1787 a 1833), Chudeřín a Bettelgrün (1848), Chudeřín a Bettlgrün (1854), Chudeřín a Bettelgrün (1886) a [3]

V roce 1906 se Chudeřín stal samostatnou obcí a zdejší zastupitelstvo požádalo o změnu úředního názvu obce.[zdroj?!] Německý název Bettelgrün byl považován za hanlivý, a proto obec v roce 1911 získala nový upravený název Bergesgrün.[3]

Historie

První písemná zmínka o Chudeřínu pochází z roku 1398, kdy patřil k rýzmburskému panství. Před rokem 1848 vlastnili ves Valdštejnové, kteří ji připojili ke svému panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1850 se Chudeřín stal osadou Horního Litvínova.

V roce 1943 byl Chudeřín opět připojen k městu Horní Litvínov jako jeho osada, ale po skončení druhé světové války se osamostatnil. Ne však na dlouho, v roce 1947 byl spolu s dalšími sousedícími obcemi spojen a vzniklo město Litvínov. Chudeřín získal označení Litvínov III.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Chudeříně žilo 3 463 obyvatel (z toho 1 639 mužů), z nichž bylo 1 583 Čechoslováků, 1 830 Němců, tři příslušníci jiné národnosti a 47 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi a tisíc lidí bylo bez vyznání. Ve zbytku bylo 87 evangelíků, sedm členů církve československé a tři příslušníci nezjišťovaných církví.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Chudeřín 3 689 obyvatel: 1 583 Čechoslováků, 2 054 Němců, tři příslušníky jiné národnosti a 49 cizinců. Počet lidí bez vyznání vzrostl na 1 245, římských katolíků bylo 2 314, evangelíků 103 a dále zde žilo 24 členů církve československé, dva židé a jeden člen nezjišťovaných církví.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé3554515812 6223 6903 4633 6892 5362 3601 8871 8361 4731 3621 384
Domy465153131182202265290.293369365376397
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Horní Litvínov.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c d e PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chudeřín, Bergesgrün, s. 68. 
  4. a b c SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Chudeřín, s. 186. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 

Literatura

  • POKORNÁ, Libuše. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 286 s. ISBN 80-85843-36-6. 
  • POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com