Chudenice
| Chudenice | |
|---|---|
 Pohled na Chudenice z rozhledny Bolfánek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Klatovy |
| Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′ s. š., 13°10′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 761 (2024)[1] |
| Rozloha | 21,13 km²[2] |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| PSČ | 339 01 |
| Počet domů | 359 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Kvapilova 215 339 01 Chudenice info@mestyschudenice.cz |
| Starosta | David Žák |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Chudenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 556378 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chudenice (německy Chudenitz, též Chudienitz) jsou městys v okrese Klatovy, 11 km severozápadně od Klatov. Obec má 761[1] obyvatel a rozkládá se na katastru 2113 ha. Pod obec spadají vsi Lučice, Býšov, Slatina a Bezpravovice.
Historie
Chudenice jsou poprvé připomínány roku 1200, v době, kdy je prvně zmiňován kostel sv. Jana Křtitele v Chudenicích a jejich historie je velmi úzce spjata se šlechtickým rodem Černínů, kterým obec nepřetržitě patřila od první poloviny 13. století do roku 1945. O Czerninech, jednom z nejstarších českých šlechtických rodů, se písemné prameny zmiňují roku 1192, kdy byl jistý Czernin jmenován komořím českého krále Přemysla Otakara I. Posledním majitelem chudenického panství byl Evžen III. Černín z Chudenic (pocházející z rodové větvě vrchlabské, nebo také jinak morzinské), kterému bylo toto panství zabaveno roku 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ovšem nikoli jako kolaborantovi, ale kvůli jeho německému státnímu občanství.
Roku 1592 byla obec zásluhou Humprechta Černína (uplatnil svůj vliv na císaře Rudolfa II.) povýšena císařem Rudolfem II. na městys s právem znaku, pečeti a trhu. Od 10. října 2006 byl obci tento status vrácen.[4]
Osobnosti městysu
Rodáci
- Josef Rejcha (1752–1795 v Bonnu), český hudební skladatel a violoncellista
- Václav Rubeška (1854–1933 v Praze), porodník a gynekolog, profesor Univerzity Karlovy
- Jaroslav Kvapil (1868–1950 v Praze), básník, dramatik a režisér
- Jan Roubal (1880–1971 v Praze), entomolog světového významu
Další osobnosti
- Josef Dobrovský, přední jazykovědec a obrozenec pobýval v Chudenicích v letech 1817–1828 jako vychovatel a učitel hraběte Eugena Černína a dnes má na zdejším zámku muzeum
Stromy
Západně od Chudenic se nachází národní přírodní památka Americká zahrada – arboretum zaměřené na dřeviny Severní Ameriky s cennou Černínovou douglaskou. V okolí je mnoho dalších krásných stromů, několik z nich je památných – tis v Chudenicích, Chudenická lípa, zámecká lípa, či dub v Lučici.
Pamětihodnosti
- Starý černínský zámek – obecní zámek se stálou expozicí; zámek je kolébkou rodu Černínů a v minulosti jej navštívily osobnosti jako Božena Němcová, Josef Dobrovský, Karel Hašler aj., ke zhlédnutí jsou ovšem nejen jejich osobní předměty, ale také dochovaný původní inventář
- Muzeum Josefa Dobrovského – v areálu Černínského zámku, k nahlédnutí jsou rodná síň Jaroslava Kvapila, expozice chudenického rodáka a entomologa Jana Roubala a síň řemesel
- Kostel svatého Jana Křtitele – kostel v centru obce Chudenice známý pro své staré malby (snad ze 14. století) a archu na hlavním oltáři vytvořenou roku 1505 neznámým malířem, Mistrem chudenického oltáře
- Rozhledna Bolfánek – věž bývalého poutního kostela Svatého Wolfganga s krásným výhledem na Šumavu, Český les a okolní obce
- Zámek Lázeň – původně lázeňský dům v 19. století přestavěný na empírový zámek
Chudenitz/Chudenice 11 km severozápadně od Klatov, 1918
Chudenice - Starý zámek (Muzeum Josefa Dobrovského)
Hřbitovní kaple sv. Anny
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chudenice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Chudenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
historische Landkarte: Spezialkarte 1:75.000, franzisco-josephinische (3.) Landesaufnahme der österreichisch-ungarischen Monarchie. Blatt 4250 Taus und Klattau. Mit Schwihau, Neugedein, Neumark, Neuern, Janowitz, Drosau und Furth in Bayern (Chudenitz oben mitte rechts, westsüdwestlich Schwihau)
Vlajka městysu Chudenice, okres Klatovy. List tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený, žlutý, modrý a bílý, v poměru 5:1:1:1. V červeném pruhu dvě věže na kvádrovaném soklu se dvěma černými okny nad sebou. Mezi věžemi kvádrovaná hradba s prázdnou bránou, s vytaženou žlutou mříží se šedými hroty, vše bílé a s cimbuřím. Na každé věži na žlutých žerdích odvráceně vlající prapory tvořené třemi vodorovnými pruhy, žlutým, modrým a bílým. Mezi věžemi na cimbuří vzpřímený hnědý medvěd s červeným jazykem držící v pravé tlapě žlutý oštěp a levou tlapou přidržující modrý štít s bílým půlměsícem, s cípy k vlajícímu okraji listu.
Pohled z rozhledny Bolfánek naměstys Chudenice, okres Klatovy.
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Chudenice - hřbitovní kaple sv. Anny
Znak městysu Chudenice, okres Klatovy. V červeném štítě volně mezi dvěma věžemi se dvěma černými okny nad sebou hradba s prázdnou branou s vytaženou zlatou mříží se železnými hroty přirozené barvy, vše stříbrné, kvádrované, se třemi stínkami. Na obou věžích na zlaté žerdi odvráceně vlající prapory dělené zlato-modro-stříbrně. Mezi věžemi na cimbuří vzpřímený medvěd přirozené barvy s červeným jazykem držící v pravé tlapě zlatý oštěp a levou tlapou přidržující modrý štít se stříbrným ubývajícím půlměsícem.