Chválkovice
| Chválkovice | |
|---|---|
 Kostel svaté Barbory na Selském náměstí | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Olomouc |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′49″ s. š., 17°17′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 398 (2021)[1] |
| Katastrální území | Chválkovice (7,63 km²) |
| PSČ | 779 00 |
| Počet domů | 535 (2011)[2] |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Chválkovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 110914 |
| Kód k. ú. | 710911 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chválkovice (německy Chwalkowitz) jsou bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na severovýchodě statutárního města Olomouce. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.
Historie
První písemné zmínky o vsi pochází z let 1220 (Squalcowiz) a 1228 (Kwalkowiz). Tehdy patřila velehradskému klášteru, ale už roku 1287 ji získalo jako tzv. komorní statek olomoucké biskupství, jemuž patřila až do vzniku obecních samospráv roku 1850, kdy se osamostatnila. Po roce 1778 byla povinnost roboty nahrazena peněžními odvody a místní velkostatek byl rozparcelován mezi zdejší osadníky. Původní kaple sv. Urbana byla roku 1667 přestavěna na kostel sv. Barbory, jenž se v roce 1855 stal centrem nové farnosti. Význam obce podtrhovala stará škola, kam docházely i děti z okolí. Budování olomoucké pevnosti se vsi dotklo jen nepřímo, když byl roku 1857 přímo u její zástavby směrem na Týneček dokončen fort č. II a o několik let později jihovýchodně ještě dva další, které se však již nedochovaly.[3]
Chválkovice se staly pro Olomouc důležité, když zde byla v roce 1889 dokončena parní vodárna, jež přes vodojem na Tabulovém vrchu začala městu dodávat první kvalitní vodu. Roku 1906 získaly poštu a v roce 1910 byla obec elektrifikována. Průmysl zde nebyl silný, kromě mlýna zde existovala jen cukrářská výroba TOKO a provazárna Tobias a Steipe. Působila zde ale řada spolků, vzhledem k národnostnímu složení pouze českých, např. Slovanský dělnický spolek, čtenářsko-pěvecký Jaroslav, Sokol (tělocvičná jednota Sokol Chválkovice byla založena na valné schůzi dne 20. října 1907 a sokolovna byla slavnostně otevřena dne 1. června 1930), DTJ, Orel nebo osvětový spolek Jeroným s ochotnickým divadlem. V roce 1919 byla vyhlášena tzv. Velká Olomouc, jejíž součástí se Chválkovice staly (o čtyři roky později vláda zamítla návrh několika občanů na opětovné osamostatnění). Byly poté napojeny na městskou kanalizaci a měly i pravidelné autobusové spojení s centrem. Během 60. a 70. let 20. století se na katastru Chválkovic u řeky Bystřice směrem na Bělidla začal i více rozvíjet průmysl.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 798 | 941 | 1433 | 1898 | 2310 | 2334 | 2804[p 1] |
| Domů | 93 | 99 | 141 | 180 | 217 | 222 | 325 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 2721 | 2418 | 2543 | 2339 | 2173 | 2266 | 2318 |
| Domů | 428 | ? | 459 | 446 | 453 | 484 | 535 |
- ↑ Z toho 2580 osob národnosti československé, 205 německé a 19 ostatních.[7]
Pamětihodnosti a veřejná činnost
Mezi památky Chválkovic lze zařadit především kostel svaté Barbory a fort č. II z bývalé olomoucké pevnosti. Nachází se zde i kříže, pomníky (k uctění tragicky zahynulého důstojníka a sedláka), sochy, reliéfy a ozdobné portály selských domů.[zdroj?] Parní vodárna Chválkovice je jediná[8] dochovaná parní vodárna v Česku, kulturní a technická památka.[9]
Funguje zde domov důchodců POHODA, jehož historie se datuje až k roku 1941, kdy ještě působil pod názvem Siechehaus (z něm. Sieche = chorý).[10] Dlouhodobě zde také působí fotbalový klub SK Chválkovice, jednota Sokola a sbor dobrovolných hasičů.
V blízkém Černovírském lese vyvěrá minerální pramen Černovírská kyselka.
Doprava
Chválkovicemi prochází hlavní silnice I/46, zde jako ulice Chválkovická, která navazuje na Pavlovickou v Pavlovičkách a pokračuje jako Šternberská v Týnečku.
Turistické trasy a cyklotrasy:
- Selské náměstí – Švabinského ulice – směr Svatý Kopeček
- Chválkovice – Hlušovice – Bohuňovice
Hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce autobusovými linkami č. 11 a 31 a příměstské autobusové linky č. 700, 701 a 711.
Fotogalerie
(c) Tomas Behal, CC BY 3.0Parní vodárna
Pomník T. G. Masaryka
Pomník Vincence Švestky
Socha sv. Jana Nepomuckého
Sousoší poutníka a anděla u cesty na Svatý Kopeček
Fort II
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 58–62. Dále jen „Tichák (2000)“.
- ↑ Tichák (2000), str. 62–65.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85.
- ↑ Historie [online]. Moravská vodárenská [cit. 2018-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-22.
- ↑ OBRAZEM: Olomouc ukázala parní vodárnu, jež pomohla od tyfu a cholery. iDNES.cz [online]. 2012-03-19 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Domov seniorů POHODA Chválkovice [cit. 2018-04-26]. Dostupné v archivu.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chválkovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chvalkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Chválkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Komise městské části č. 6 Chválkovice Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine.
- Historie vodárny Archivováno 10. 1. 2011 na Wayback Machine.
- Domov seniorů POHODA
- Sokol Olomouc-Chválkovice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svaté Barbory - zadní pohled, Selské náměstí, Olomouc - Chválkovice
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník T. G. Masaryka, Olomouc-Chválkovice, u domu Selské nám. 29/30.
(c) Tomas Behal, CC BY 3.0
Parní čerpací stanice ve Chválkovicích
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Socha na křižovatce ulice Pastoušky (severní konec) a průjezdní komunikace přes Selské náměstí, Olomouc-Chválkovice.
Autor: Mapového náložník, Licence: CC0
Mapka umístění olomoucké čtvrti Chválkovice
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
.jpg)
Autor: Jana Sekyrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pevnost II Chválkovice, Olomouc.