Chvaletická pahorkatina
Chvaletická pahorkatina | |
---|---|
Hřbet zemské klínové kry stoupá od řeky Labe, georeliéfem členitým a v rozsahu 198 až 450 m n. m. | |
Nejvyšší bod | 450 m n. m. (bezejmenný západně od Slavkovic) |
Rozloha | 159,16 km² |
Střední výška | 300,2 m n. m. |
Poznámka | nižší ze dvou podřazených celků Železných hor |
Nadřazená jednotka | Železné hory |
Sousední jednotky | Sečská vrchovina, Chrudimská tabule, Pardubická kotlina, Nymburská kotlina, Čáslavská kotlina |
Podřazené jednotky | v systémovém regionálním členění georeliéfu Česka se nedělí, ale má dvě části: Týneckou a Podhořanskou |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Chvaletická pahorkatina (označená růžovou barvou a písmenem A) v rámci Železných hor | |
Horniny | břidlice, droba, granit, pararula, pískovec, slepenec a další |
Povodí | Doubrava, Labe |
Souřadnice | 49°59′21″ s. š., 15°31′2″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-3A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chvaletická pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek o rozloze 159,16 km² v severozápadní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.[1] Leží z hlediska administrativně správního většinou své rozlohy v Pardubickém kraji a úzkou částí na jihozápadě až severozápadě ve Středočeském kraji.[2]
Krajinná oblast má protáhlý tvar úzkého trojúhelníku, orientovaného severozápad–jihovýchod, na linii mezi městem Týnec nad Labem a obcí Rabštejnská Lhota v délce přibližně 35 km, v nejširším místě severovýchod – jihozápad zhruba 8 km mezi městem Heřmanův Městec a obcí Lipovec.
Typem georeliéfu členitá pahorkatina v nadmořských výškách přibližně 198–450 m, se střední výškou 300,2 m a středním sklonem 2°54', tvořená chvaletickým žulovým masivem,[3] stářím 480 miliónů let patří k nejstarším v Českém masivu, také s horninami železnohorského proterozoika (břidlice, droba, fylit, svor) a hlubinnými vyvřelinami (gabra),[4] s výrazným skalním výstupem na pravém břehu řeky Labe (Týnec nad Labem).
Na vymezených lokalitách je zvláště chráněným územím, okrajová plocha územního výběžku u obce Podhořany u Ronova je od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[2] Značnou část od Chvaletic směrem k jihovýchodu překrývá od roku 2012 území Národního geoparku Železné hory.
Název
Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od Chvaletic, ležících v polohách 210–310 m n. m. na rozhraní Chvaletické pahorkatiny a Pardubické kotliny při řece Labi, města známého zejména tepelnou elektrárnou ze 70. let 20. století a předtím rozsáhlým lomem s těžbou a výrobou pyritového koncentrátu.[5]
Geomorfologie
Chvaletická pahorkatina se nachází v severozápadním zakončení Železných hor. Na jihovýchodě přibližně v linii Podhořany u Ronova – Heřmanův Městec na ní navazuje jejich sousední podcelek Sečská vrchovina. Ta má v místě styku asi o 150 metrů vyšší nadmořskou výšku a prostor jejího úpatí v nadmořské výšce okolo 400–450 m n. m. je zároveň nejvyšším místem Chvaletické pahorkatiny. Nejvyšším bodem je bezejmenný vrch západně od Slavkovic (450 m). Na ostatních stranách hraničí pahorkatina s jednotlivými podřazenými celky České tabule. Na západní straně je výškový rozdíl nad přilehlou Čáslavskou kotlinou výraznější, na ostatních stranách je klesání až na výjimky pozvolnější.[6]
Chvaletické pahorkatina jsou se dělí na dvě části. Tzv. Týnecká část vznikla oddělením severozápadního výběžku pahorkatiny řekou Labe. Její převážná část je nyní pokrytá zástavbou Týnce nad Labem. Podhořanská část neboli Stráně zahrnuje část západního svahu nad obcemi Podhořany u Ronova, Semtěš, Brambory a Svobodná Ves.[6]
Geomorfologické členění Železných hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie • Českomoravská vrchovina | ||
CHVALETICKÁ PAHORKATINA | nečlení se | nečlení se (bezejmenný, 450 m, západně od Slavkovic) |
SEČSKÁ VRCHOVINA | Spálavský hřbet | |
Prachovická pahorkatina | nečlení se (Bučina, 606 m) | |
Nasavrcká vrchovina | nečlení se (Krásný, 616 m) | |
Žumberská pahorkatina | ||
Trhovokamenická vrchovina | nečlení se (Vestec, 668 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Významné vrcholy
Nadmořská výška vrcholů postupně roste ve směru od severozápadního zakončení k úpatí Sečské vrchoviny. Často nejsou vůči svému okolí dominantní a proto nenesou žádné jméno.[7]
- Šibeník (234 m)
- Vratiškovka (251 m)
- Na vratech (265 m)
- Oklika (307 m)
- Velká ruda (328 m)
- Višňovka (384 m)
- Černá skála (414 m) – nejvyšší pojmenovaný vrchol
Vodstvo
Západní svah hřebenu odvodňuje souběžně s ním tekoucí řeka Doubrava. Větší část pahorkatiny, díky pozvolnějšímu východnímu svahu, odvodňují potoky tekoucí severním směrem k řece Labi. Nejvýznamnější Struha, dále její pravý přítok Zlatý potok napájející rybník v rekreační oblasti Konopáč a Krasnický potok pramenící ve studánce Litocha. Na plochém hřebenu Chvaletické pahorkatiny se nachází i několik rybníků.
Vegetace
Chvaletickou pahorkatinu pokrývají lesní porosty přerušované poli v okolí jednotlivých obcí. Rozsáhlejší pole se nacházejí v severozápadním zakončení hřebenu jižně od řeky Labe.
Národní geopark Železné hory
Národní geopark Železné hory prezentuje také geologickou historii Chvaletické pahorkatiny. Od roku 2012 překrývá území od rozhraní se Sečskou vrchovinou přibližně po lokalitu s městem Chvaletice. Významné jsou lokality prezentující gegologickou minulost:[8]
- Starohory (proterozoikum); lokality Týnec nad Labem (skála na břehu řeky Labe s hlubinnými vyvřelinami gabra do starších břidlic s pyritem), Chvaletice (ložiska pyritu), Litošice (tzv. litošický slepenec), Sovolusky (útvary polštářové lávy), Podhořany (na rozhraní se Středolabskou tabulí lokalita představující zdvih Železných hor podél tzv. železnohorského zlomu), Licoměřice (výskyt uranové rudy).
- Prvohory (paleozoikum); lokality Brloh (bývalý lom se sedimenty dávných moří), Lipoltice (skalní výchozy se sedimenty prvohorního moře), Chrtníky (lom s výchozy křídových sedimentů, těžba diabasu), Horní Raškovice (bývalý lom na křemenec, také pro výrobu mlýnských kamenů).
- Hlubinné vyvřeliny (plutonity); lokality Chvaletice (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), Morašice (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele“ z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání).
Doprava
Silnice
Napříč hřebenem Chvaletické pahorkatiny procházejí dvě silnice I. třídy. Jednak je to silnice I/2 Praha – Pardubice vedoucí lesnatým pásem mezi obcemi Bernardov a Zdechovice a silnice I/17 z Čáslavi do Chrudimi přecházející hřeben v blízkosti hranice pahorkatiny se Sečskou vrchovinou. Na mostu přes Labe v Týnci nad Labem se křižují dvě komunikace II. třídy. Silnice II/322 z Kolína do Pardubic přechází nejprve přes západní okraj Týnecké části u obce Lžovice a poté zakončení hlavního hřebenu u obce Kojice. Silnice II/327 Kutná Hora – Chlumec nad Cidlinou přechází Týneckou část při průjezdu centrem Týnce nad Labem. Od Čáslavi přichází na hřeben pahorkatiny silnice II/338, kde na křižovatce se silnicí I/2 jižně od města Chvaletice končí.
Železnice
Po jižním břehu Labe byla vybudována železniční trať Kolín - Česká Třebová. Při jejím zdvoukolejňování byly vyhloubeny dva hluboké zářezy skrz hlavní hřeben. Přeložka byla uvedena do provozu v roce 1956.[9] Železniční trať Přelouč - Prachovice se dotýká jihovýchodního okraje pahorkatiny.
Vodní doprava
Labská vodní cesta prochází i místem, kde řeka oddělila od hlavního hřebenu pahorkatiny Týneckou část. Splavnost řeky končí ve Chvaletickém přístavu ležícím pod jejím severním úpatím.
Letiště
V katastru obce Podhořany u Ronova vnitrostátní veřejné letiště (ICAO: LKPN)[10] se sportovním zaměřením, provoz zajišťuje Východočeský aeroklub Pardubice.[11]
Stavby
Trvalé osídlení
V prostoru Chvaletické pahorkatiny se nachází větší množství vesnic, které jsou od sebe většinou odděleny lesními porosty. Města se nacházejí pouze na okrajích. Chvaletice na severním, Heřmanův Městec na jihovýchodním, Týnec nad Labem pokrývá Labem téměř celou oddělenou Týneckou část pahorkatiny.
Průmysl
Pod severními svahy pahorkatiny se nachází elektrárna Chvaletice, která jako odkaliště využívá bývalý rozsáhlý lom na těžbu pyritu.[12] Jeho součástí bylo i rozsáhlé podzemní skladiště trhavin.[13] Jižně od něj se nachází dvojice velkých kamenolomů.
Turistické trasy
Funkci hřebenové trasy zde má zelená turistická značka spojující Týnec nad Labem a Semtěš, kde na ní navazuje žlutá značka do Heřmanova Městce. Jižní částí pahorkatiny prochází souběžně rovněž žlutá značka odpojující se jižně od Zdechovic ze zelené a vedoucí do Svojšic.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Chvaletická pahorkatina, s. 183.
- ↑ a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry / Geomorfologie: Geomorfologické podcelky [online]. [cit. 2017-06-13]. Aplikace MapoMat, podkladová mapa Český úřad zeměměřický a katastrální. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Heslo Chvaletická pahorkatina, s. 82. Vydáno s podporou Akademie věd České republiky.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Průvodce geologií Železných hor. Starohory (proterozoikum). 1. vyd. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2014. ISBN 978-80-87457-96-2. Tiskovina: podpořil Evropský fond pro regionální rozvoj – Operační program životní prostředí.
- ↑ Město Chvaletice [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Průvodce geologií Železných hor. 1. vyd. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2014. ISBN 978-80-87457-96-2. Tiskovina – vydání s podporou Evropského fondu regionálního rozvoje, Operační program životní prostředí.
- ↑ Zdeněk Hudec - Atlas drah České republiky 2006-2007 (Malkus, 2006)
- ↑ Turistická mapa: Letiště Podhořany [online]. Mapy.cz [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Východočeský aeroklub Pardubice: Letiště Podhořany [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Historie těžby pyritu a provozu elektrárny v článku věnovaném zdejším vlečkám. spz.logout.cz [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-28.
- ↑ Článek o skladišti trhavin ve Chvaleticích na ŽelPage
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
Související články
- Kameničská vrchovina (geomorfologický okrsek)
- Kozašický potok
- Podhradská kotlina (geomorfologický okrsek)
- Sečská vrchovina (geomorfologický podcelek)
- Skutečská pahorkatina (geomorfologický okrsek)
- Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek)
- Železné hory (geomorfologický celek)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chvaletická pahorkatina na Wikimedia Commons
- Chráněná krajinná oblast Železné hory
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha, různé definice a členění Železných hor na podkladové mapě územněsprávního členění okresu Chrudim a okolí.
Geomorfologické členění
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
- I2 (II) Česko-moravská subprovincie
- I2C (IIC) Českomoravská vrchovina
- I2C-3 (IIC3) Železné hory
- I2C-3-A (IIC3-A) Chvaletická pahorkatina
- I2C-3-B (IIC3-B) Sečská vrchovina
- (varianta dle Hruška 2000)
- I2C-3-B-1 (IIC3-B-1) Prachovická pahorkatina
- I2C-3-B-2 (IIC3-B-2) Prachovická pahorkatina
- I2C-3-B-3 (IIC3-B-3) Nasavrcká vrchovina
- I2C-3-B-4 (IIC3-B-4) Žumberecká pahorkatina
- I2C-3-B-5 (IIC3-B-5) Trhovokamienická vrchovina
- (varianta dle Demek 1987)
- I2C-3-B-a (IIC3-B-a) Kameničská vrchovina
- I2C-3-B-b (IIC3-B-b) Skutečská pahorkatina
- I2C-3-B-c (IIC3-B-c) Stružinecká pahorkatina
- I2C-3-B-d (IIC3-B-d) Podhradská kotlina
- I2C-3 (IIC3) Železné hory
- I2C (IIC) Českomoravská vrchovina
- I2 (II) Česko-moravská subprovincie
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Severozápadní část hřbetu Železných hor tvoří část jejich geomorfologického podcelku s názvem Chvaletická pahorkatina. Chvaletická pahorkatina stoupá nadmořskou výškou od řeky Labe a dosáhne nejvyššího bodu na vrcholu Krkanky na jihozápadním hřebenu v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nejvyšší bod Krkanka (567,8 m n. m.) leží v lesním masivu na horizontu, ve foto-záběru vpravo. Foto lokace Česko, Pardubický kraj, Kněžice.