Chyše

Chyše
(c) I, Ben Skála, CC BY 2.5 Celkový pohled
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Žlutice
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′17″ s. š., 13°14′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	590 (2023)[1]
Rozloha	28,62 km²[2]
Nadmořská výška	458 m n. m.
PSČ	364 53
Počet domů	240 (2021)[3]
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa městského úřadu	Žižkovo náměstí 18 364 53 Chyše obecchyse@volny.cz
Starosta	Josef Lavička
Oficiální web: www.mestochyse.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chyše
Další údaje
Kód obce	555207
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Chyše (německy Chiesch^[4]) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský (nejvýchodnější obec kraje). Včetně místních částí zde žije 590^[1] obyvatel.

Název

Název města je odvozen ze staročeského slova chyšě, které označovalo chatrč, dům nebo domek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: His (1169), Kis (1192), Chiss (1219, 1291, 1369), His (1225), Kysch (1239), Chysch (1254), Chys (1384–1405), „in Chyssech“ (1457), „k Chýším“ (1503), „z města Chýš, v Chýšech“ (1522), z Chyš (1539), Chysse (1579, 1664), Kiesch, Khiesch a Chiesch (1651) a Chýše nebo Chiesch (1854).^[4] Název je v množném čísle a skloňuje se podle vzoru růže, tedy z Chyší, k Chyším, v Chyších, za Chyšemi.^[5] Podle pravidel českého pravopisu je Chyše výhradně v jednotném čísle.^[6]

Historie

První písemná zmínka o Chyších pochází z roku 1169.^[4] Roku 1473 bylo sídlo poprvé označeno jako městečko a o deset let později jako město.^[7] V letech 1938 až 1945 bylo Chyše v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.^[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení vlajky obce.^[9]

Přírodní poměry

V geologickém podloží Chyší se nacházejí neoproterozoické metamorfované horniny zastoupené fylitem. Podél vodních toků fylit překrývají kvartérní nezpevněné a smíšené sedimenty. V části katastrálního území severně od železniční trati se vyskytují karbonské arkózovité pískovce, valounové pískovce a slepence. Na ně směrem k severozápadu navazují svahy Doupovských hor tvořené miocénním analcimitem. K západnímu okraji Nové Teplice zasahují pyroklastické napadávky doupovského centra.^[10]

Město, včetně části Chýšky, stojí v nejvýchodnějším výběžku Tepelské vrchoviny, konkrétně v podcelku Žlutická vrchovina a okrsku Bochovská vrchovina. Do katastrálního území Chyše na severu zasahují Doupovské hory (okrsek Rohozecká vrchovina) a na východě a jihu také Rakovnická pahorkatina (podcelek Žihelská pahorkatina a okrsek Rabštejnská pahorkatina). Hranice mezi Tepelskou vrchovinou a Rakovnickou pahorkatinou vede na jihu přibližně podél toku Střely a na východě od úpatí vrchu Vyhlídka podél drobného bezejmenného potoka směrem k severu.^[11]

Z půdních typů v okolí města převažuje kambizem modální. Podél drobných vodních toků se vyvinul glej modální a údolní nivu Střely pokrývá fluvizem modální. V prostoru východně a především severovýchodně od Chýšek se vyskytuje hnědozem luvická.^[12]

Podél jižního okraje zástavby a východního okraje Chýšek vede hranice přírodního parku Horní Střela, ale samotné město stojí mimo park.^[13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 126 obyvatel (z toho 531 mužů), z nichž bylo 72 Čechoslováků, 1 046 Němců a osm cizinců. Převládala výrazná římskokatolická většina, ale šest lidí bylo evangelíky, dvacet židy a tři lidé byli bez vyznání.^[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 211 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1099 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také třináct evangelíků, pět členů církve československé, 22 židů a šestnáct lidí bez vyznání.^[15]

Místní části

• Chyše
• Číhání
• Čichořice
• Dvorec
• Chýšky
• Jablonná
• Luby
• Podštěly
• Poříčí
• Radotín
• Žďárek

Od 1. července 1965 do 31. prosince 1972 k městu patřila i Mokrá.^[17]

Doprava

Městem vede silnice II/226 v úseku z Lubence do Žlutic, na kterou se v něm napojuje silnice II/194 do Valče a Podbořanského Rohozce. Na severním okraji města stojí železniční stanice Chyše na trati Rakovník – Bečov nad Teplou. Městem také vede žlutě značená turistická trasa z Kračína směrem k Vladaři a kříží se v něm cyklotrasy č. 35 a 39, které dále pokračují do Žlutic, Valče a k Rabštejnu nad Střelou.^[13]

Pamětihodnosti

• Zámek Chyše – původně hrad přestavěný barokně a znovu v devatenáctém století ve stylu anglické gotiky
• Kostel Povýšení svatého Kříže (nebo také kostel Zvěstování Panny Marie) – bazilika z přelomu 17.–18. století Na oltáři je obraz Umírající vykupitel od Josefa Hellicha.^[18] Ke kostelu vede Křížová cesta z roku 1863.
• Klášter karmelitánů – barokní z roku 1693. Založen Michnou z Vacínova, který chtěl na svém panství posílit katolickou víru, a zrušen císařem Josefem II. Po druhé světové válce zde byl internát.
• Kostel Jména Panny Marie – klášterní kostel s oltářním obrazem od Petra Brandla
• Židovský hřbitov
• Zbytky městského opevnění a synagogy
• Kříž u kašny
• Socha Panny Marie Immaculaty
• Kašna na náměstí
• kaple svaté Anny
• Asi jeden kilometr jihozápadně od vesnice se nachází hradiště Chyše osídlené v době halštatské a hradištní.^[19]

Osobnosti

• Šimon Vokáč z Chyše (1580–1621), pražský měšťan a radní popravený za účast na stavovském povstání
• Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830), šlechtic a politik
• Franz Brehm (1861–1941), starosta a čestný občan Chyše
• Dionýsius Heger (1887–1945), člen cisterciáckého řádu
• Karel Čapek v Chyši roku 1919 učil mladého Prokopa IV. Lažanského, posledního zástupce rodu v Chyši
• Eddy Fischer (1916–1992), německý jevištní sochař
• Angelika Cawdor Lažanská (* 1944), britská šlechtična
• Herbert Zimmermann (1944), německý neurolog a vysokoškolský učitel
• Josef Váňa (1952), osminásobný vítěz Velké pardubické

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chyše na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Chyše v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky Chyšského okrašlovacího spolku