Chynín

Chynín
Chynínská lípa a kaple
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Čížkov
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′34″ s. š., 13°42′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	50 (2021)[1]
Katastrální území	Chynín (15,4 km²)
Nadmořská výška	670 m n. m.
PSČ	335 63
Počet domů	19 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Chynín
Další údaje
Web	www.obec-cizkov.cz/cs/chynin/R61-A0/
Kód části obce	196231
Kód k. ú.	796239
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chynín (německy Chinin) je malá vesnice, část obce Čížkov v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Čížkova. Vede jím silnice II/177. Chynín je také název katastrálního území o rozloze 15,4 km².^[3]

Historie

Název vesnice se odvozuje od osobního jména Chýna, používané ve staré češtině. Nejstarší písemná zmínka o vesnici je uvedena v berním rejstříku pro plzeňský kraj z roku 1379^[4] z počátku vlády krále Václava IV., kdy Chynín vlastnili páni z Rožmitálu.

Dne 20. ledna 1616 koupil Chynín od Blažeje Gryspeka, syna Floriána Gryspeka z Gryspachu, Adam starší Vratislav z Mitrovic, který zde ze čtyř selských statků založil poplužní dvůr.^[5]

Podle berní ruly z roku 1654 Chynín náležel ke Spálenému Poříčí patřící Jiříkovi Vratislavovi z Mitrovic. K většímu rozvoji zdejšího chudého kraje došlo po roce 1700, neboť se v širokém okolí začala těžit železná a stříbrná ruda. Na málo výnosné těžbě se podíleli i Vratislavové z Mitrovic, páni z Poříčí.

V roce 1715 převzala od Vratislavů z Mitrovic spálenopoříčské panství hraběnka Anna Polyxena Clary-Aldringenová, rozená Desfoursová. V roce 1749 prodala panství Metropolitní kapitule u svatého Víta v Praze. Kapitula na majetku hospodařila až do roku 1948, kdy byl zestátněn. Správu lesů od roku 2012 vykonává Arcibiskupství pražské.

Podle pamětí pocházejících z roku 1657 patřil Chynín k čížkovské faře. Dvorním dekretem ze dne 24. února 1785 byl Chynín od fary oddělen a přidělen k nově zřízené faře v Mitrovicích.^[6]

Děti z Chynína chodily do školy v Mitrovicích, ale protože pro ně byla cesta zvláště v zimě obtížná, rozhodlo se o zřízení školy v místě a 17. září 1897 se začalo v Chyníně provizorně vyučovat ve staré fořtovně. Ta však s ohledem na počet dětí a kvůli stavu budovy nevyhovovala, a proto se chynínští rozhodli postavit školu novou, kterou 26. srpna 1900 slavnostně otevřeli a 17. září 1900 v ní začala výuka.^[7] V roce 1897 se Chynín stal obcí. Budova školy byla později zbořena.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1869 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• do roku 1869 – součást obce Mitrovice
• v letech 1880–1890 součást obce Nové Mitrovice jako osada
• v letech 1897–1950 samostatná obec
• v letech 1961–1985 součást obce Železný Újezd
• od 1. ledna 1986 součást obce Čížkov

Od roku 1850 do roku 1855 patřil Chynín pod okresní hejtmanství Rokycany. Od června roku 1855 vznikl samostatný smíšený politicko-soudní okres blovický, který trval do roku 1868 a Chynín v té době patřil pod tento okres. Po roce 1868 vznikl plzeňský politický okres, pod který patřil Chynín až do roku 1945.^[8]

Přírodní poměry

Vesnice stojí na hlavním brdském hřebeni v nadmořské výšce 670 metrů, šestnáct kilometrů od Blovic. Rozkládá se po obou stranách silnice ze Spáleného Poříčí do Lnář. V katastrálním území, jehož rozloha je 15,4 km², se nachází nejvyšší bod okresu Plzeň-jih, a to vrch Nad Marastkem s nadmořskou výškou 805 metrů.

V katastrálním území Chynín, severně od vesnice, leží přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky. Východně od ní se nachází přírodní rezervace Chynínské buky. Samotná vesnice a většina katastrálního území je součástí chráněné krajinné oblasti Brdy.^[9]

V letních i zimních měsících je okolí Chynína vyhledávaným cílem turistů, rekreantů a chalupářů. V zastoupení dřevin výrazně převažuje smrk (85 %), o zbývající procenta se dělí buk, dub, jedle, modřín, popřípadě olše.^[10]

Obyvatelstvo

Počet domů, ve kterých obyvatelé zůstali trvale přihlášeni se v osmdesátých letech snížil, některé domy slouží i nadále k  rekreaci. Obyvatel i domů v posledních letech pozvolna přibývá.

Služby

Ve vesnici je autobusová zastávka. Děti dojíždějí do základní školy ve Spáleném Poříčí a Blovicích. Ve Spáleném Poříčí a Blovicích je zdravotnické zařízení, nejbližší pošta se nachází v Nových Mitrovicích.

Galerie

• 
  Chynínská kaplička z roku 1920 zasvěcená svatému Václavovi
• 
  Pomník padlým vojínům z první světové války
• 
  Autobusová zastávka a informační tabule
• 
  Lesovna v Chyníně, sídlo polesí Spálené Poříčí
• 
  Křížek z roku 1885 na návrší U Kříže
• 
  Přírodní rezervace Chynínské buky
• 
  Chynínský rybník
• 
  Evropsky významná lokalita V Úličkách

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chynín na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Chynín na webu ČÚZK