Ciermięcice

Ciermięcice
	(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0
Poloha
Souřadnice	50°6′43″ s. š., 17°43′4″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Hlubčice
Gmina	Hlubčice
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ciermięcice
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	90 (2021)
Správa
PSČ	48-100
Označení vozidel	OGL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciermięcice (do roku 2009 též Ciermęcice^[2], česky Trmantice, německy Türmitz^[3] nebo dávněji Tirmanz, Termitz) je ves v jižním Polsku, v Opolském vojvodství, v okrese Hlubčice, ve gmině Hlubčice, v jihovýchodní části Zlatohorské vrchoviny. Název vesnice byl ustálen v roce 2009 (předtím se užíval i název Ciermęcice). Ves prakticky navazuje na krnovskou zástavbu podél Hlubčické ulice tam, kde před státní hranicí končí krnovská zahrádkářská kolonie U Hranice.

Příroda

Vesnice se nachází v přírodním parku (polsky obszar chronionego krajobrazu) Rajón Mokre - Lewice. Vesnicí protéká Potok Ciermięcicki (česky Trmantický potok nebo "Thirmický potok"^[4]), levý přítok řeky Opavy v Krnově. Směrem na ves Chróstno se nachází kopec Zaleska Górka (416 m n. m.).

Směrem na ves Bliszczyce se nachází kopec Barania Kopa (411,3 m n. m., též Ciermięcicka Góra^[5], Czeska Górka^[6] nebo Czeska Góra, česky Obecní kopec). Z Obecního kopce teče Obecní potok, levý přítok řeky Opavy v Krnově mezi zahrádkářskými osadami Vysoký břeh a Riviéra. Barania Kopa (411,3 m n. m.^[7]; na mapě na kříži na vrcholu kopce je chybně uvedena hodnota 416 m n. m.) je jednou ze zastávek polské turistické cesty Bronisława Juzwiszyna^[8] (†; učitel Zasadnicze Szkoły Ogrodnicze v Bliszczycích), která vede v okolí vsi Bliszczyce a je obklopena několika křížovými zastaveními.^[9] Obecní kopec patřil do roku 1959 městu Krnovu a na jeho temeni se těsně v poválečných letech zapalovala vatra 6. července v den Husovy smrti. V 60. letech zde stála salaš (polsky bacówka) a na louce se pásly ovce. V 80. a v první půlce 90. let 20. století zde byl 300 metrů dlouhý lyžařský vlek. Barania Kopa a blízká Łysa Góra (368 m n. m.) nabízí také vhodný cvicný terén (krásný travnatý svah s možností přistávání trochu pod vrcholem) pro paragliding a letecké modeláře. Od roku 2010 je kopec zalesňován duby a buky.^[10] Na vrcholu kopce je schovaná cache (N 50° 06.188 E 017° 44.142 ; UTM: 33U E 695626 N 5553681). Na tomto kopci též stávala městská šibenice, na kterou byli věšeni odsouzení z Krnova a okolí.

Hospodářství

okrasné zahradnictví Milin^[11]

Doprava

Ve vesnici se nachází silniční hraniční přechod do Česka Ciermięcice - Krnov (Hlubčická ulice) pro osobní vozidla.

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05]
↑ Jak się nazywa ta wieś?
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 822.
↑ Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
↑ Monitor Polski: Dziennik Urzędowy Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej, Warszawa, dnia 29 kwietnia 1945 r., Nr. A-38: Poz.: 516 - nr 70 Prezesa Rady Ministrów z dnia 30 marca 1954 r. w sprawie przywrócenia i ustalenia urzędowych nazw fizjograficznych Dolnego i Górnego Śląska. URL: http://dokumenty.rcl.gov.pl/M1954038000001.pdf Archivováno 2. 12. 2013 na Wayback Machine.
↑ Gmina Branice: Warunki naturalne. Euroregion Silesia, URL: http://www.raciborz.pl/euroregion/gmina.php?id=101 Archivováno 9. 6. 2008 na Wayback Machine.
↑ Jiří Daehne (1992): Dialog, Krnov (1959), druhá část. Krnov Krnovsko, II. ediční řada, 1. část, str. 18.
↑ Barania Kopa - fotogalerie. URL: http://misak.7x.cz/pruzkum-cz-pl^{[nedostupný zdroj]}
↑ Krzyz postawiony na Baraniej Kopie dla pamieci nauczyciela Bronisława Juzwiszyna przez Uczniow miejscowej szkoły w 2001 r. URL: http://sketchup.google.com/3dwarehouse/details?mid=a8daa45499adda04e223c3fc57dabc75&ct=lc&hl=sk Archivováno 5. 12. 2013 na Wayback Machine.
↑ František Kuba: Krnov od Polska oddělil plot přezdívaný Železná opona. Bruntálský a krnovský deník, 20. 11. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-od-polska-oddelil-plot-prezdivany-zelezna-op.html
↑ Gospodarstwo Ogrodnicze "Milin", Ciermięcice nr 13, http://www.milin.nstrefa.pl^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciermięcice na Wikimedia Commons

[54a77604280b36900e9284215d2955ffbf4254d7-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-05]

[2] Jak się nazywa ta wieś?

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 822.

[4] Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html

[5] Monitor Polski: Dziennik Urzędowy Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej, Warszawa, dnia 29 kwietnia 1945 r., Nr. A-38: Poz.: 516 - nr 70 Prezesa Rady Ministrów z dnia 30 marca 1954 r. w sprawie przywrócenia i ustalenia urzędowych nazw fizjograficznych Dolnego i Górnego Śląska. URL: http://dokumenty.rcl.gov.pl/M1954038000001.pdf Archivováno 2. 12. 2013 na Wayback Machine.

[6] Gmina Branice: Warunki naturalne. Euroregion Silesia, URL: http://www.raciborz.pl/euroregion/gmina.php?id=101 Archivováno 9. 6. 2008 na Wayback Machine.

[7] Jiří Daehne (1992): Dialog, Krnov (1959), druhá část. Krnov Krnovsko, II. ediční řada, 1. část, str. 18.

[8] Barania Kopa - fotogalerie. URL: http://misak.7x.cz/pruzkum-cz-pl^{[nedostupný zdroj]}

[9] Krzyz postawiony na Baraniej Kopie dla pamieci nauczyciela Bronisława Juzwiszyna przez Uczniow miejscowej szkoły w 2001 r. URL: http://sketchup.google.com/3dwarehouse/details?mid=a8daa45499adda04e223c3fc57dabc75&ct=lc&hl=sk Archivováno 5. 12. 2013 na Wayback Machine.

[10] František Kuba: Krnov od Polska oddělil plot přezdívaný Železná opona. Bruntálský a krnovský deník, 20. 11. 2011. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-od-polska-oddelil-plot-prezdivany-zelezna-op.html

[11] Gospodarstwo Ogrodnicze "Milin", Ciermięcice nr 13, http://www.milin.nstrefa.pl^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Navigation

Navigace

Tématické portály