Cikánský potok
Cikánský potok | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 13,3 km |
Plocha povodí | 40,3 km² |
Průměrný průtok | 0,38 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-08-03-018 |
Pramen | |
s. úbočí Boubína, Šumava 49°0′7,97″ s. š., 13°48′42,55″ v. d. okolo 1055 m n. m. | |
Ústí | |
do Blanice pod Záblatím 49°0′30″ s. š., 13°55′47,18″ v. d. okolo 575 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cikánský potok je levostranný přítok řeky Blanice na pomezí Šumavy a Šumavského podhůří v okrese Prachatice. Délka toku činí 13,3 km.[1] Plocha povodí měří 40,3 km².[2]
Průběh toku
Pramení na severním svahu Boubína u osady Veselka, v nadmořské výšce okolo 1055 m, ústí pod Záblatím do řeky Blanice. Podél Cikánského potoka se nachází řada bývalých mlýnů (Urbánkův Mlýn, Machův Mlýn, Dobišův Mlýn, U Bartlů). V dolní části toku se nacházejí sejpy – pozůstatky po dřívějším rýžování zlata. Asi ½ km před ústím se na pravém břehu potoka prostírá přírodní rezervace Saladínská olšina.
Větší přítoky
Největším přítokem Cikánského potoka je Boubínský potok přitékající zprava u Dobišova Mlýna.
Vodní režim
Průměrný průtok Cikánského potoka u ústí činí 0,38 m³/s.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 376) [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 76–77.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cikánský potok na Wikimedia Commons
- Řepešín – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 7. 4. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: