Cirkumboreální oblast

Floristické regiony v Evropě podle Wolfganga Freyho a Rainera Löscha
Olše zelená

Cirkumboreální oblast ve fytogeografii je floristický region uvnitř boreální říše v Eurasii a Severní Americe, jak ji vymezili geobotanikové jako byli Josias Braun-Blanquet a Armen Tachtadžjan.

Je to největší floristická oblast na světě podle plochy, zahrnující většinu Kanady, Aljašky, Evropy, Kavkazu a Ruska, jakož i Severní Anatolie (jako nejjižnější část oblasti) a ze Spojených států amerických části severní Nové Anglie, Michiganu a Minnesoty. Severní části regionu zahrnují polární poušť, tajgu[1] a tundru. Mnoho geobotaniků rozděluje euroasijské a severoamerické oblasti na dva odlišné oblasti. Kontinenty však sdílejí velkou část své boreální flóry (např. bříza zakrslá, olše zelená, brusnice brusinka, medvědice lékařská). Flóra byla zásadně ochuzena během glaciálu v pleistocénu. Cirkumboreální oblast je ohraničena Východoasijskou, Atlanticko-severoamerickou oblastí, Oblastí Skalistých hor, Středozemní a Íránsko-turanská oblastí.

Neexistují žádné rostlinné čeledi endemické pro tuto oblast, ale má endemické rody (např. měsíčnice, Borodinia, Gorodkovia, Redowskia, dřípatka, Physospermum, jarmanka, Thorella, plicník, nemléč, Ramonda, Haberlea, Jankaea, řezan, kolotočník) a mnoho endemických druhů, zejména na horách.

Floristické provincie

Oblast se dělí do mnoha floristických provincií. Jejich vymezení je diskutabilní. Podle Tachtadžjanovi klasifikace se jedná se o Arktickou, Atlanticko-evropskou, Středoevropskou, Ilyrsko-Balkánskou, Euxinskou, Kavkazskou, Východoevropskou, Severoevropskou, Západosibiřskou, Altajsko-sajanskou, Středosibiřskou, Zabajkalskou, Severovýchodosibiřskou, Ochotsko-kamčatskou a Kanadskou provincii.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Circumboreal Region na anglické Wikipedii.

  1. C.Michael Hogan. 2011
  2. Floristické provincie světa | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

Média použitá na této stránce

Floristic regions in Europe (english).png
Floristic regions in Europe and western Siberia, according to Wolfgang Frey and Rainer Lösch
  • The central european region and the central russian region are sister regions. The border between them is similar to the Fagus sylvatica limit (January, day-time temperature average: above -2°C).
  • The border between the central russian region and the boreal region is similar to the Quercus spp. limit (Day-time temperature average: above 10°C, 4 months per year).
  • The border between the boreal region and the arctic region is similar to the tree line, taiga/ arctic tundra limit (July, day-time temperature average: above 10°C).
  • The border of the atlantic region is the limit of no frost (average), Gulf Stream influence.
    • The warm islands in the Atlantic ocean are in the macaronesia region: isolated populations in a more humid environment.
  • The mediterranean region is similar to the occurrence of wild Olea europea and wild Cistus salviifolius (Olea europea is grown very North in Italy).
  • The border between the submediterranean region and the central european region is similar to the alpine arc (upper Rhone, upper Rhine, lower Danube), a weather barrier.
  • The pontic region border is similar to the tree line/ steppe limit (less than 450 mm precipitation per year).
  • The turanian region has a semi-arid climate.
  • References:
    • Frey W, Lösch R (2004) Lehrbuch der Geobotanik. Elsevier, Spektrum; München, Heidelberg; ISBN 3-8274-1193-9 (graphic modified from Walter H (1954) Grundlagen der Pflanzenverbreitung. Einführung in die Pflanzengeographie, II. Teil: Arealkunde. Ulmer, Stuttgart-Ludwigsburg)
    • Frey W, Lösch R (2010) Geobotanik: Pflanzen und Vegetation in Raum und Zeit. 3 ed, Spektrum, Heidelberg, ISBN 978-3-8274-2335-1
Betula nana upernavik kujalleq 2007-07-25 1.jpg
Autor: Kim Hansen, Licence: CC BY-SA 3.0
Betula nana photographed on a hike north of the village Upernavik Kujalleq and north-east of the mountain Kingigtoq, Greenland.