Citi Open 2019
Citi Open 2019 | |
---|---|
Datum | 29. července – 4. srpna 2019 |
Ročník | 51. (muži) / 9. (ženy) |
Místo | Washington, D.C., Spojené státy |
Dějiště | William H.G. FitzGerald Tennis Center |
Kategorie | ATP Tour 500 |
Kategorie | WTA International |
Dotace | 2 046 340 USD (muži) 250 000 USD (ženy) |
Prize money | 1 895 290 USD (muži) 226 750 USD (ženy) |
Ředitel | Jeff Newman |
Soutěže | 48 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tvrdý – SportMaster Sport Surfaces / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Nick Kyrgios | |
ženská dvouhra | |
Jessica Pegulaová | |
mužská čtyřhra | |
Raven Klaasen / Michael Venus | |
ženská čtyřhra | |
Coco Gauffová / Caty McNallyová | |
Citi Open | |
< 2018 2021 > | |
Citi Open 2019 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával v areálu William H.G. FitzGerald Tennis Center na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Sportmaster. Probíhal mezi 29. červencem až 4. srpnem 2019 v americkém hlavním městě Washingtonu, D.C. jako padesátý první ročník mužského a devátý ročník ženského turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP Tour 500 a její dotace činila 2 046 340 dolarů.[1] Ženská část s rozpočtem 250 000 dolarů patřila do kategorie WTA International.[2]
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali šestý hráč žebříčku Stefanos Tsitsipas z Řecka a mezi ženami americká světová osmička Sloane Stephensová. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 102. tenista pořadí Australan Bernard Tomic, jenž se odhlásil, a japonská 117. žena klasifikace Nao Hibinová.[2][1]
Šestou sunglovou trofej na okruhu ATP Tour vybojoval 24letý Australan Nick Kyrgios, který se na žebříčku ATP vrátil do první světové třicítky.[3] Premiérové turnajové vítězství z okruhu WTA Tour si odvezla 25letá Američanka Jessica Pegulaová, jež se posunula na nové kariérní maximum, 55. místo žebříčku WTA.[4]
Mužskou čtyřhru vyhrál jihoafricko-novozélandský pár Raven Klaasen a Michael Venus, jehož členové získali třetí společnou trofej. Semifinálová výhra pro ně znamenala jubilejní 100. odehraný týmový zápas v této úrovni tenisu.[5] První individuální trofeje z debla WTA si odvezly americké teenagerky Coco Gauffová s Caty McNallyovou.[6]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[1] | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 20 | 0 | 10 | 4 | 0 |
čtyřhra mužů[7] | 0 | — | — | 45 | 25 | |||||
dvouhra žen[2] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | — | 18 | 12 | 1 |
čtyřhra žen[8] | 1 | — | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[1][9] | 365 390 $ | 183 780 $ | 92 980 $ | 48 670 $ | 24 400 $ | 12 845 $ | 7 205 $ | 2 710 $ | 1 355 $ |
čtyřhra mužů[7] | 123 000 $ | 60 200 $ | 30 190 $ | 15 500 $ | 8 000 $ | — | — | — | — |
dvouhra žen[2][10] | 43 000 $ | 21 400 $ | 11 500 $ | 6 200 $ | 3 420 $ | 2 220 $ | — | 1 285 $ | 750 $ |
čtyřhra žen[8] | 12 300 $ | 6 400 $ | 3 435 $ | 1 820 $ | 960 $ | — | — | — | — |
částka ve čtyřhře je uvedena na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Řecko | Stefanos Tsitsipas | 6. | 1. |
Rusko | Karen Chačanov | 8. | 2. |
Rusko | Daniil Medveděv | 9. | 3. |
USA | John Isner | 14. | 5. |
Chorvatsko | Marin Čilić | 17. | 6. |
Belgie | David Goffin | 18. | 7. |
Kanada | Milos Raonic | 21. | 8. |
Kanada | Félix Auger-Aliassime | 23. | 9. |
Francie | Benoît Paire | 28. | 10. |
Francie | Gilles Simon | 33. | 11. |
Austrálie | Alex de Minaur | 34. | 12. |
Spojené království | Kyle Edmund | 35. | 13. |
Německo | Jan-Lennard Struff | 36. | 14. |
Francie | Pierre-Hugues Herbert | 39. | 15. |
USA | Frances Tiafoe | 41. | 16. |
Žebříček ATP k 22. červenci 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
- Christopher Eubanks
- Bjorn Fratangelo
- Tommy Paul
- Jack Sock
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
- Thai-Son Kwiatkowski
- Marc Polmans
- Brayden Schnur
- Tim Smyczek
- Mikael Torpegaard
- Donald Young
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Kevin Anderson → nahradil jej Norbert Gombos
- Tomáš Berdych → nahradil jej Marius Copil
- Ugo Humbert → nahradil jej Ilja Ivaška
- Gaël Monfils → nahradil jej Alexandr Bublik
- Kei Nišikori → nahradil jej Bradley Klahn
- Sam Querrey → nahradil jej Malek Džazírí
- Denis Shapovalov → nahradil jej Lloyd Harris
- Bernard Tomic → nahradil jej Peter Gojowczyk
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[7] | Stát | Hráč[7] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 2. | 1. |
Polsko | Łukasz Kubot | Brazílie | Marcelo Melo | 9. | 2. |
Jižní Afrika | Raven Klaasen | Nový Zéland | Michael Venus | 20. | 3. |
Chorvatsko | Mate Pavić | Brazílie | Bruno Soares | 24. | 4. |
Žebříček ATP k 22. červenci 2019; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace:
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
USA | Sloane Stephensová | 8 | 1 |
USA | Madison Keysová | 17 | 2 |
USA | Sofia Keninová | 28 | 3 |
Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | 31 | 4 |
Ukrajina | Lesja Curenková | 36 | 5 |
Česko | Kateřina Siniaková | 41 | 6 |
Rusko | Anastasija Pavljučenkovová | 44 | 7 |
Portoriko | Mónica Puigová | 45 | 8 |
Žebříček WTA k 22. červenci 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčka nastoupila do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnajet
- Bianca Andreescuová → nahradila ji Lauren Davisová
- Belinda Bencicová → nahradila ji Zarina Dijasová
- Margarita Gasparjanová → nahradila ji Anna Blinkovová
- Barbora Strýcová → nahradila ji Shelby Rogersová
- Věra Zvonarevová → nahradila ji Kirsten Flipkensová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[8] | Stát | Hráčka[8] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Rusko | Anna Blinkovová | Česko | Kateřina Siniaková | 72. | 1. |
Čína | Wang Ja-fan | Čína | Jang Čao-süan | 139. | 2. |
Rusko | Anna Kalinská | Japonsko | Miju Katová | 156. | 3. |
USA | Maria Sanchezová | Maďarsko | Fanny Stollárová | 171. | 4. |
Žebříček WTA k 22. červenci 2019; číslo je součtem umístění obou členek páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Coco Gauffová / Caty McNallyová
- Cameron Morrová / Alana Smithová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- v průběhu turnaje
- Allie Kiicková (poranění hlezna)
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Nick Kyrgios vs. Daniil Medveděv, 7–6(8–6), 7–6(7–4)
Ženská dvouhra
- Jessica Pegulaová vs. Camila Giorgiová, 6–2, 6–2
Mužská čtyřhra
- Raven Klaasen / Michael Venus vs. Jean-Julien Rojer / Horia Tecău, 3–6, 6–3, [10–2]
Ženská čtyřhra
- Coco Gauffová / Caty McNallyová vs. Maria Sanchezová / Fanny Stollárová, 6–2, 6–2
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Citi Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Citi Open 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Citi Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kyrgios Can't Be Touched In D.C. [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-04 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEMEYER, Tess. American Jessica Pegula captures first career women’s singles title at Citi Open. eu.usatoday.com [online]. USA Today, 2019-08-04 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Klaasen/Venus Capture Second ATP 500 Title Of 2019 In D.C. [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-04 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gauff, McNally win Citi Open doubles: 'The way we're playing, we can go as far as we want' [online]. Washington, D.C.: WTA Tour, Inc., 2019-08-03 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Citi Open 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Citi Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Citi Open 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Citi Open 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.