City Tower
| City Tower | |
|---|---|
 Pankrác City Tower v roce 2023 | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderní architektura |
| Architekti | Rekonstrukce – Richard Meier, Václav Aulický |
| Výstavba | |
| Cena | 4 400 000 000 Kč a 3 400 000 000 Kč |
| Současný majitel | REICO ISČS |
| Technické parametry | |
| Nejvyšší bod | 116 m |
| Výška střechy | 109 m |
| Počet podlaží | 27 |
| Podlahová plocha | 42,000 m2 |
| Výškový rekord | |
| Nejvyšší budova Česka | |
| 1993–2013 | |
| Předchůdce | City Empiria |
| Nástupce | AZ Tower |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | Hvězdova |
| Souřadnice | 50°3′1″ s. š., 14°26′10″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | www.citytower.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
City Tower v Praze na Pankráci je druhá nejvyšší budova v Česku a nejvyšší budova v Praze. Stojí na Pankrácké pláni v městské části Praha 4 nedaleko stanice metra Pankrác. Budova má 27 nadzemních a 3 podzemní podlaží a na výšku měří 109 metrů; většinu prostor zaujímají kanceláře.
Historie
Výstavba
Stavba budovy jako zamýšleného sídla Československého rozhlasu byla zahájena v roce 1983 firmou Spojprojekt pod vedením architekta Františka Šmolíka. V roce 1993 byla budova téměř dokončena, avšak pro nově vzniklý Český rozhlas byla příliš veliká, navíc technologicky zastaralá a obsahovala materiály s velkou koncentrací azbestu, proto se Český rozhlas rozhodl budovu prodat.
V roce 1996 podepsal smlouvu se společností NIKO, která za budovu nabídla 1 miliardu Kč. Společnost však ve stanoveném termínu nezaplatila kupní cenu a budova se tak vrátila zpět Českému rozhlasu.
Stejný scénář se opakoval později se singapurskou společností Wells Holding a cenou 550 milionů Kč.
Nakonec byla budova s odhadovanou rozlohou pronajímatelné plochy 49 000 m² úspěšně prodána až v roce 2000 společnosti ECM Real Estate Investments za 285 milionů Kč.
Přestavba
Po dlouhých letech příprav byla v roce 2005 zahájena radikální přestavba, která byla dokončena v roce 2008, po 25 letech od zahájení původní stavby.[1] V této souvislosti byl zbořen nevyhovující objekt hudební výroby na východ od výškové budovy a na severní straně byl postaven nový objekt nazvaný City Point. Na nové podobě budovy se podílel americký architekt Richard Meier z tzv. „Newyorské pětky“ ve spolupráci s Václavem Aulickým. Budova dostala nový název „City Tower“ a nabídla 44 000 m² kancelářských ploch k pronájmu. Největším nájemcem se stala Raiffeisenbank, která obsadila 10 pater budovy.[2] Richard Meier se později podílel také na výstavbě sousední kancelářské budovy City Green Court.
Na rekonstrukci bylo použito přes 2300 tun nových ocelových konstrukcí. Fasádu tvoří 30 500 m² skleněných tabulí. V podzemních patrech vzniklo 800 parkovacích míst. V budově je celkem 18 výtahů. Výtahy dosahují rychlosti 6 m/s a oficiální stránka prohlašuje, že jsou to nejrychlejší výtahy v Česku.[3][4] Ve 27. patře se nachází nejvýše položená restaurace v Česku, ta od roku 2013 opakovaně získala ocenění Michelinského průvodce v kategorii „Bib Gourmand“ (dobré jídlo za slušnou cenu).[5][6]
V roce 2009 společnost ECM budovu City Tower s udávanou hodnotou 130 milionů eur (asi 3,3 miliardy korun) prodala firmě Marpona za 52 milionů eur (1,3 mld. korun)[7]; podle jiného zdroje za plných 130 milionů eur.[8]
V červenci 2012 společnost Marpona prodala stavbu firmě Consideratio, která patří přes společnost Fintop do holdingu Proxy-Finance. Prodejní cena nebyla zveřejněna.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Archiweb - Nejvyšší budova v ČR, pražská City Tower, získala kolaudaci. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Raiffeisenbank dokončila stěhování centrály do budovy City Tower Archivováno 22. 5. 2011 na Wayback Machine., Raiffeisenbank, tisková zpráva, 25. 9. 2008, Raiffeisenbank dokončila stěhování centrály do budovy City Tower, Měšec.cz, 25. 9. 2008
- ↑ Ze střechy City Tower je vidět Praha, ale i česká pohoří na hranicích. iDNES.cz [online]. 2014-09-25 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Zajímavosti CITY TOWER [online]. CityTower.cz [cit. 2018-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02.
- ↑ Dvě pražské restaurace uhájily hvězdu v prestižním průvodci Michelin. iDNES.cz [online]. 2013-03-14. Dostupné online.
- ↑ Michelin rozdal v Praze tři hvězdy a sedm Bibů za cenově dostupné menu. iDNES.cz [online]. 2017-03-07. Dostupné online.
- ↑ ČTK. ECM prodala nejvyšší kancelářskou budovu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2009-12-23 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Nejvyšší budova v Česku City Tower změnila majitele. iDNES.cz [online]. 2012-07-29 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu City Tower na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Václav Aulický, Pavel Zoubek: Rekonstrukce a dostavba City Tower, ASB (Architektura, stavebnictví, byznys), 26. března 2008
- City Tower – pohled ze střechy, Virtualtravel.cz, nedatováno
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pabouk, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova City Tower v Praze, Česká republika krátce před dokončením, večerní pohled ze sousední budovy City Empiria
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Pankrác, Praha 4, budovy na Pankrácké pláni