Civilní oběti

Tělo mladého chlapce na ulici v Tampere po finské občanské válce v roce 1918.

Civilní oběti jsou nezamýšleně zabití nebo zranění civilisté během válečného konfliktu. Podle válečného práva jsou civilní oběti civilisté, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění v důsledku války.

Mezinárodní právo

Po druhé světové válce byla přijata řada smluv, jimiž se řídí zákony války. Ženevské úmluvy jsou široce přijímané, protože reagují proti praktikám druhé světové války. I když se Čtvrtá Ženevská úmluva pokusila zaručit právní ochranu pro civilní obyvatelstvo v době války, přijaté zákony se týkají pouze okupovaných oblastí.[1]

V roce 1977 byl přijat Protokol I zakazující úmyslný nebo bezohledný útok na civilisty a civilní objekty v bojové zóně, zasahující strana by naopak měla udělat maximum pro ochranu.[2] I když byl ratifikován 173 zeměmi, na Protokol I stále nepřistoupilo 6 států: Spojené státy, Izrael, Írán, Pákistán, Indie a Turecko.[3]

Úmluva Římský statut je v tomto ohledu přísnější a definuje jakékoli "úmyslně cílené útoky proti civilnímu obyvatelstvu" jako nelegální. Dosud však nebyla ratifikována zdaleka ve všech vyspělých zemích.[4]

Etika

Mnoho moderních národů odvozuje svůj přístup k etice civilních obětí z teorie Spravedlivé války, která prosazuje systém proporcionality. Válečné aktivity jsou podle této teorie ospravedlněny, pokud očekávané celkové vedlejší ztráty vyváží válkou dosažené cíle.[5] V principu jde o aplikovaný utilitarismus, morální systém, který prosazuje, že morálně správné jednání je to, které tvoří nejvíce dobra.

Nicméně filozofové morálky tento koncept často zpochybňují. Jsou to především zastánci morálního absolutismu, který zastává názor, že morální pravidla jsou absolutní. Jedno z takových pravidel by mělo být, že napadeni mohou být pouze nepřátelští bojovníci, jako pachatelé zločinu. Filozof Thomas Nagel takový přístup obhajuje ve své eseji [6]Válka a Masakr.

Jiným přístupem je pacifismus, přesvědčení, že jakýkoliv druh války je morálně nepřípustný.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civilian causalties na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Douglas P. Lackey. Moral Principles and Nuclear Weapons. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1. ledna 1984. Dostupné online. ISBN 978-0-8476-7116-8. 
  2. ↑ Dostupné online. 
  3. ↑ Dostupné online. 
  4. ↑ Rome Statute
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.usccb.org [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-12. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2016-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-02-2006. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kuollut poika kadulla Tampereen taistelun jälkeen (26936607506).jpg
Kuvauspaikka on Suvantokatu lähellä Aleksanterinkadun risteystä. Taustalla Verkatehdas. CC-BY Tampere 1918, kuvaaja Oscar Sundberg, Vapriikin kuva-arkisto. Finnish Civil War 1918, Photographer Oscar Sundberg, Vapriikki Photo Archives.