Cláudio Hummes

Jeho Eminence Cláudio kardinál Hummes OFM
emeritní prefekt Kongregace pro klérus
Cláudio kardinál Hummes OFM
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Darío Castrillón Hoyos
Nástupce	Mauro Piacenza
Heslo	„Omnes Vos Fratres“ „Vy všichni jste bratři“
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Zasvěcený život
Institut	františkáni
Svěcení
Kněžské svěcení	3. srpna 1958 světitel João Resende Costa
Biskupské svěcení	5. května 1975 světitel Aloísio Lorscheider 1. spolusvětitel Mauro Morelli 2. spolusvětitel Urbano José Allgayer
Kardinálská kreace	21. února 2001 kreoval Jan Pavel II.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup-koadjutor Santo André (1975) Tituální biskup Carcabia (1975) Biskup Santo André (1975–1996) Arcibiskup Fortaleza (1996–1998) Arcibiskup São Paulo (1998–2006)
Osobní údaje
Rodné jméno	Aury Alfonso
Datum narození	8. srpna 1934
Místo narození	Montenegro, Brazílie Brazílie
Datum úmrtí	4. července 2022 (ve věku 87 let)
Místo úmrtí	São Paulo
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cláudio kardinál Hummes OFM, rodným jménem Aury Alfonso (8. srpna 1934 Montenegro, Brazílie – 4. července 2022 São Paulo) byl brazilský římskokatolický kněz, arcibiskup Sao Paolo, prefekt Kongregace pro klérus a kardinál.

Jeho rodina má německé kořeny, vstoupil do řádu františkánů a přijal řádové jméno Cláudio. Řeholní sliby složil v roce 1956, kněžské svěcení přijal v roce 1958. Získal doktorát z filozofie, kterou poté přednášel ve františkánském semináři v Garibaldi. V letech 1972 až 1975 byl provinciálem františkánské provincie v Rio Grande do Sul.

Biskupské svěcení přijal v roce 1975, arcibiskupem v San Paolo byl jmenován v roce 1998. Byl aktivní na poli ekumenického dialogu a v podporování činnosti laiků, zvláště byl oporou dělníků a odborářů, jakožto biskup odpovědný v Brazílii za pastoraci mezi dělníky se podílel také na stávkách.^[1] Patřil mezi organizátory Světového setkání rodin s papežem v Rio de Janeiro v roce 1997.

Kardinálem ho jmenoval papež Jan Pavel II. v roce 2001. Zvláště se věnoval formaci kněží a evangelizaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Prefektem Kongregace pro klérus ho jmenoval papež Benedikt XVI. v říjnu 2006. Na tuto funkci rezignoval vzhledem k dovršení kanonického věku v roce 2010. Jeho nástupcem se stal arcibiskup Mauro Piacenza.^[2]

„Církev může o této otázce diskutovat, protože celibát není žádné dogma, nýbrž disciplinární nařízení,“ uvedl podle médií Hummes v roce 2007, kdy byl prefektem Kongregace pro klérus. Upozornil na to, že i někteří apoštolové – mezi nimi například Petr – ženatí byli. „Církev není strnulá, je to instituce, která se mění, když se změnit musí,“ řekl údajně Hummes.^[3] Poté, co tyto jeho výroky převzaly média, upřesnil Hummes pro vatikánské tiskové středisko, že změny ohledně celibátu kněží v katolické církvi římského ritu nejsou na pořadu dne. „Římská církev si vybírá kněze z těch mužů, kteří si dobrovolně zvolili celibát, což nikdy nebylo žádné dogma, ale disciplinární norma, platná pro latinský neboli římský ritus. Pro církve východních ritů, včetně těch katolických, které mají společenství s římskou církví, je existence ženatých kněží normální“. Připomněl, že na nedávném Biskupském synodu o kněžství byl nejrozšířenější názor, že úprava této disciplinární normy by nevyřešila nedostatek povolání ke kněžství, neboť ten je vázán na jiné příčiny, které vyplývají ze sekularizované kultury, což potvrzuje situace nedostatku kněží v těch křesťanských společenstvích, v nichž jsou kněží či pastoři ženatí. ^[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cláudio Hummes na polské Wikipedii.

• Seznam žijících kardinálů
• Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cláudio Hummes na Wikimedia Commons
• Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
• Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.