Clam-Gallasové
Clam-Gallasové | |
---|---|
Země | České království |
Mateřská dynastie | Clamové |
Tituly | hrabata |
Zakladatelé | Konrád Perger, Kristián Filip Clam-Gallas |
Rok založení | 1757 |
Vymření po meči | 1930 |
Vymření po přeslici | 1980 |
Poslední vládce | František Clam-Gallas |
Větve rodu | Clamové, Gallasové, Clam-Martinicové |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Clam-Gallasové je jméno někdejšího českého hraběcího rodu, jedné z linií původně rakouského šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan, která v roce 1757 převzala jméno vyhaslého italského rodu Gallasů a zdědila jejich převážně česká panství. Linie Clam-Gallasů vymřela roku 1930, zatímco linie Clam-Martiniců pokračuje.
Historie rodu
Rod hrabat z Clamu svůj původ odvozují od starobylého rodu původně z Korutan, který vzkvétal pod jménem Pörgerové (Pergerové), urození páni z Höchenpergu, až do první poloviny 14. století, poté však odtud byl při vnitřním štěpení Korutan vypuzen. Rod se poté usadil v Rakousích nad Enží.[1]
Praotcem rodů Clam-Martiniců a Clam-Gallasů je svobodný pán Štěpán Perger, syn Konráda Pergera († 16. listopadu 1521), který je jako první z tohoto rodu zmiňován písemně.[2]
Jedna část rodu přijala roku 1757 jméno vymřelého rodu hrabat Gallasů z italského Tridentska. Jejím zakladatelem byl hrabě Kristián Filip Clam-Gallas (1748–1805), synovec posledního člena rodu Gallasů hraběte Filipa Josefa. Byl podobně jako jeho syn, nejvyšší maršálek Království českého a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění Kristián Kryštof (1771–1838) mecenášem hudby a orchestrů v Čechách a také Ludwiga van Beethovena, který věnoval hraběnce Josefíně Clam-Gallasové dvě skladby.[3] Mezi významné členy rodu náležel generál jízdy Eduard Clam-Gallas (1805–1891), který roku 1850 vyženil část majetku Ditrichštejnů. Rodina vymřela v mužské linii Franzem Clam-Gallasem (1854–1930).
Rodové majetky
Majetkové těžiště rodu leželo v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce a některá drobná či rozptýlená panství jako Obříství, Velké Klecany a Žďár nad Sázavou. V letech 1762–1765 nechal hrabě Kristián Clam-Gallas přestavět zámek Dětenice v pozdně barokním slohu.
Kromě množství panství vlastnili Clam-Gallasové také architektonicky významné městské paláce v Praze a ve Vídni.
Majetek posledního hraběte v Československu byl zabaven v roce 1945 jeho dcerám, které byly nuceny uprchnout do Rakouska.
- Zámek Lemberk
- Clam-Gallasův palác v Praze
- Mramorový sál v pražském Clam-Gallasovském paláci
- (c) Michel Mougey, CC BY 3.0
Příbuzenské vztahy Clam-Gallasů a Clam-Martiniců
Následující schéma představuje rozdělení hraběcí rodiny Clamů na clamovskou větev starší (Clam-Gallasové), která vymřela po meči 20. ledna 1930 smrtí Franze Clam-Gallase (1854–1930), a mladší (Clam-Martinicové), jejíž příslušníci stále žijí.[4] Základní linie Clamů je zvýrazněna zeleně, zakladatel Clam-Gallasů je zvýrazněn modře a zakladatel Clam-Martiniců červeně. Ze záměrně rozšířeného rodokmenu také vyplývá, jak přešel majetek Gallasů a Martiniců na Clamy. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství vícekrát.
Jan Kryštof I. Clam 1620–1697 | Marie Alžběta z Thürheimu | I. Kateřina Barbora z Martinic † 1667 | František Ferdinand z Gallasu 1635–1697 | II. Johana Emerenciana z Gaschin-Rosenbergu † 1735 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jan Leopold Clam † 1727 | Františka ze Salburgu | Johana Beatrix z Gallasu † 1716 | Karel Linhart Colonna z Felsu 1674–1716 | I. Marie Anna z Dietrichsteinu 1681–1704 | Jan Václav z Gallasu 1671–1719 | II. Marie Arnoštka z Dietrichsteinu 1688–1745 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ferdinand Josef Clam 1700–1737 | Marie Anna z Thürheimu 1744–1805 | Jan Kryštof II. Clam 1702–1778 | Markéta Aloisie Colonnová z Felsu 1714–1782 | Marie Anna Colonnová z Felsu 1702–1759 | Filip Josef z Gallasu 1703–1757 ultimus familiae | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jan Gottlieb Clam 1730/1731–1793 | Karolína Josefa Desfours 1731–1793 | Kristián Filip z Clam-Gallasu 1748–1805 | Karolína Josefína Sporcková 1752–1799 | Karel Leopold Clam-Gallas 1755–1784 | Antonie Skrbenská z Hříště 1757–1783 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Marie Anna z Martinic 1768–1832 ultima familiae | Karel Josef z Clam-Martinic 1760–1826 | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu 1777–1828 | Kristián Kryštof z Clam-Gallasu 1771–1838 | I. Aloisie z Clam-Gallasu 1781–1822 | Ludvík Széchényi ze Sárvár-Felsővidéku 1781–1855 | II. Františka z Wurmbrand-Stuppachu 1797–1873 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Erb
Jejich znak vznikl spojením gallasovské orlice a zlatého břevna s clamovskou kočkou na stříbrně a černě děleném poli. Uprostřed leží panna držící parohy.[3]
Významné osobnosti rodu
- Matyáš Gallas
- Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838), český statkář a mecenáš
- Eduard Clam-Gallas (1805–1891), rakouský generál
- František Clam-Gallas (1854–1930), český velkostatkář a politik
Odkazy
Reference
- ↑ Prof. Dr. Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 1. Band, A-K, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1852, str. 159 ff.
- ↑ Klam in Österreich-Lexikon (aktualizace 4. července 2014)
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clam-Gallasové, s. 32–34.
- ↑ JIROUT, Vlastimil. Clam [online]. patricus.info [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.
Literatura
- RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Christian Christoph Graf Clam-Gallas. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1838. S. 19 s. (němčina) překlad in: Milan Svoboda a kol., Kristián Kryštof Clam-Gallas. Stručná biografie, Liberec 2012, 421 s.+ CD-ROM, ISBN 978-80-7372-929-5 dostupné online
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Svazek Díl I, A-M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 668 s.
- SVOBODA, Milan a HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni, Hejnice, Liberec 2015. ISBN 978-80-85874-73-0 (čeština a němčina)
- PLÍŠKOVÁ, Daniela, Vznik a využití krypty Clam-Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnici v l. 1759-1945, Diplomová práce Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, 2000, dostupné online Archivováno 19. 12. 2023 na Wayback Machine.
Související články
- Matyáš Gallas
- Clam-Gallasův palác v Praze
- Clam-Gallasovský palác ve Vídni
- Clam-Gallasovská obora v Jizerských horách u Frýdlantu
- Clam-Martinicové
- Clamové
- Klamovka (Praha)
- Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Clam-Gallasové na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Clam (šlechtický rod) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Rodokmen Clamů (včetně Clam-Gallasů)
Média použitá na této stránce
Hrad Grabštejn - pohled ze severovýchodu.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Wappen der Freiherren von Clam, vorher Perger Edle Herren zu Clam genannt: Herzschild: Perger zu Clam, Feld 1 und 4: † Nopping(en), 2 und 3: † Polching
(c) Michel Mougey, CC BY 3.0
Alservorstadt, Vienna, Austria
Wappen Clam-Gallas nach dem Grafendiplom 1768.
Autor: Zdeněk Fiedler, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
The Countess Clam-Gallas (left, wearing an ermine scarf) arriving at the Votivkirche in Vienna for the wedding of one of her seven daughters, (right couple) Countess Gabrielle von Clam und Gallas to Adolf, Prince von Auersperg. The wedding took place on April 28, 1914, shortly before the outbreak of World War I.
Clam-Gallasův palác v Praze - mramorovy sal
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Staré Město, Clam-Gallasův palác
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY 3.0
Detail znaku na zámečku v Lázních Libverdě, Česká republika
Autor: LeoDavid generisch nach Wolfgang Sauber: File:Stammbuch Grüntal.jpg, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen des Georg Ehrenreich Perger von Clam (Grafik: Linz 1582), geviert von † v.Noppingen und Perger