Clara Burelová
| Clara Burelová | |
|---|---|
.jpg) Clara Burelová na French Open 2018 | |
| Stát |  Francie |
| Datum narození | 24. března 2001 (22 let) |
| Místo narození | Rennes, Francie |
| Bydliště | Perros-Guirec, Francie |
| Výška | 176 cm |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 956 382 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 155–104 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 44. místo (5. února 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2024) |
| French Open | 3. kolo (2020) |
| Wimbledon | 2. kolo (2021) |
| US Open | 3. kolo (2022, 2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 8–26 |
| Nejvyšší umístění | 246. místo (9. května 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2022, 2024) |
| French Open | 3. kolo (2021) |
| Wimbledon | 1. kolo (2022) |
| US Open | 1. kolo (2023) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 2. kolo (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 9. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Clara Burelová (nepřechýleně Burel, * 24. března 2001 Rennes) je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2024 na 44. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 246. místě. Trénuje ji Alexia Dechaumeová-Balleretová.[2][3]
Ve francouzském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 pražským finálovým turnajem proti Kanadě a výběru Ruské tenisové federace. Proti Kanadě prohrála s Cornetovou rozhodující čtyřhru. V souboji s Ruskami porazila Alexandrovovou a s Cornetovou opět nezvládly rozhodující debl. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 0–3 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V juniorském tenise si zahrála finále na Australian Open 2018 a US Open 2018. V prvním případě ji zdolala Tchajwanka Liang En-šuo[5] a ve druhém pak Číňanka Wang Si-jü.[6] Na Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires získala stříbrnou medaili ve dvouhře po závěrečné porážce od Slovinky Kaji Juvanové.[7] S krajanem Hugem Gastonem přidala bronzový kov ze smíšené čtyřhry. V říjnu 2018 triumfovala na ITF Junior Masters v Čcheng-tu pro osm nejvýše postavených juniorek světa a vystoupala na vrchol kombinovaného juniorského žebříčku ITF.[7] Sezónu zakončila jako juniorská mistryně světa.[8]
.jpg)
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2016, když na turnaji v tuniském Hammámetu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Slovence Barbaře Kotelešové z deváté světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během února 2020 v Grenoblu, turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Po výhře nad Britkou Katie Boulterovou přehrála ve finále osmou nasazenou Lucemburčanku Eléonoru Molinarovou z poloviny třetí stovky klasifikace.[1][9]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2018, když s krajankou Diane Parryovou získaly od organizátorů divokou kartu. V otevíracím duelu však nenašly recept na favorizovaný italsko-belgický pár Sara Erraniová a Kirsten Flipkensová. V pařížské singlové kvalifikaci podlehla Barboře Krejčíkové. Jednalo se zároveň o její první účast na okruhu WTA Tour. Do grandslamové dvouhry premiérově zasáhla po obdržení divoké karty na Australian Open 2019, kde ji na úvod zastavila třiadvacátá hráčka žebříčku Carla Suárezová Navarrová ze Španělska.[7][10]
Na divokou kartu startovala na úvodním ročníku Lyon Open 2020. V úvodním kole nestačila na šestou nasazenou Švýcarku Jil Teichmannovou, jíž patřila šedesátá šestá příčka.[11] Po koronavirovém přerušení sezóny se objevila na zářijovém Internationaux de Strasbourg 2020. Do druhého kola postoupila přes Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou, než ji zastavila čtyřicátá žena klasifikace Čang Šuaj z Číny. Do třetí fáze se probojovala na navazujícím French Open 2020, kde zvládla duely s Arantxou Rusovou a Kajou Juvanovou. V rozmezí dvou týdnů ji podruhé vyřadila Čang Šuaj po zvládnutých koncovkách obou setů. Bodový zisk jí zajistil premiérový posun do Top 250.[9]
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| WTA 1000 (0) | |
| WTA 500 (0) | |
| WTA 250 (0–2 D) | |
Dvouhra: 2 (0–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 18. července 2021 | Lausanne, Švýcarsko | antuka |  Tamara Zidanšeková | 6–4, 6–7(5–7), 1–6 |
| Finalistka | 2. | 30. července 2023 | Lausanne, Švýcarsko | antuka |  Elisabetta Cocciarettová | 5–7, 6–4, 4–6 |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–0 D) | |
Dvouhra: 1 (1–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | prosinec 2023 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Chloé Paquetová | 3–6, 6–4, 6–2 |
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF |
|---|
| 100 000 $ tournaments |
| 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments |
Dvouhra: 9 (4–5)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | září 2018 | Clermont-Ferrand, Francie | tvrdý (h) |  Lesley Kerkhoveová | 3–6, 6–4, 4–6 |
| Finalistka | 2. | listopad 2019 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Carole Monnetová | 2–6, 0–6 |
| Vítězka | 1. | únor 2020 | Grenoble, Francie | tvrdý (h) |  Eléonora Molinarová | 5–7, 7–5, 6–2 |
| Finalistka | 3. | únor 2021 | Poitiers, Francie | tvrdý (h) |  Darija Snigurová | 3–6, 6–2, 5–7 |
| Finalistka | 4. | duben 2021 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Polona Hercogová | bez boje |
| Vítězka | 2. | květen 2021 | Saint-Gaudens, Francie | antuka |  Alexandra Dulgheruová | 6–2, 1–6, 6–2 |
| Finalistka | 5. | září 2021 | Wiesbaden, Německo | antuka |  Anna Bondárová | 2–6, 4–6 |
| Vítězka | 3. | říjen 2021 | Cherbourg-en-Cotentin, Francie | tvrdý (h) | Émeline Dartronová | 6–4, 6–2 |
| Vítězka | 4. | červenec 2023 | Montpellier, Francie | antuka |  Astra Sharmaová | 6–3, 7–5 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 2 (0–2)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2018 | Australian Open | tvrdý |  Liang En-šuo | 3–6, 4–6 |
| Finalistka | 2018 | US Open | tvrdý |  Wang Si-jü | 6–7(4–7), 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Burel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Clara Burelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ Clara Burel | Ranking History | Weekly & Yearly Rankings [online]. WTA Tennis [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Clara Burelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ Clara Burelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 9. února 2024
- ↑ SITA. Medzi juniorkami na Australian Open triumfovala Taiwančanka Liang En Šuo [online]. Šport.sme.sk, 2018-01-27 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ David Kane. Wang Xiyu wins US Open junior title, Americans Gauff, McNally take doubles [online]. WTA Tour, Inc., 09-09-2018 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing Melbourne 2019's Grand Slam debutantes [online]. WTA Tennis, 2019-01-11 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Burel crowned 2018 ITF Junior Masters girls' champion [online]. ITF, 2018-10-28 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Clara Burel Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Open d'Australie : Burel, la taxe d'apprentissage – Open d'Australie (F). L'Équipe [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-09. (francouzsky)
- ↑ Johanna Konta beats Kim Clijsters at Monterrey Open; Heather Watson knocked out [online]. Sky Sports, 2020-03-04 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clara Burelová na Wikimedia Commons - Clara Burelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Clara Burelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Clara Burelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Clara Burelová na X (dříve Twitteru)
| Předchůdce | Clara Burelová | Nástupce |
|---|---|---|
| Whitney Osuigweová (Spojené státy) | ITF – juniorská mistryně světa 2018 | Diane Parryová (Francie) |
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
