Clara Tausonová
Clara Tausonová | |
---|---|
![]() Clara Tausonová na French Open 2023 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 21. prosince 2002 (22 let) |
Místo narození | Kodaň, Dánsko[1] |
Výška | 182 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 957 704 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 240–108 |
Tituly | 3 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 21. místo (3. března 2025) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022, 2025) |
French Open | 4. kolo (2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022, 2024) |
US Open | 2. kolo (2021, 2023, 2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 11–21 |
Nejvyšší umístění | 285. místo (24. února 2025) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2022, 2025) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2024) |
US Open | 1. kolo (2022, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 3. března 2025
Clara Tausonová (* 21. prosince 2002 Kodaň) je dánská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry na Australian Open 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve dvouhře, když poprvé triumfovala bez ztráty setu při své třetí účasti v hlavní soutěži na Lyon Open 2021. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci nižšího okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2025 na 21. místě a ve čtyřhře v únoru téhož roku na 285. místě. Od roku 2025 ji trénuje partner Kasper Elsvad.[2] Dříve tuto roli plnil Olivier Jeunehomme.[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se v roce 2019 stala první dánskou světovou jedničkou.
V dánském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 litevským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Egyptu, v němž prohrála s Mai Grageovou čtyřhru. Dánky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]
Dánsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde v úvodu dvouhry podlehla Kanaďance Biance Andreescuové.[4]
Tenisová kariéra
Na Australian Open 2019 triumfovala ve dvouhře juniorek. Do soutěže vstupovala jako nejvýše nasazená hráčka. Jediný set jí odebrala domácí Anastasia Berezová v prvním kole. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Leylah Annie Fernandezovou z Kanady a stala se první dívkou z Dánska, která triumfovala na Australian Open v juniorské dvouhře a druhou dánskou šampiónkou dívčího grandslamu vůbec, když navázala na triumf Caroline Woznické ve Wimbledonu 2006.[5][6]

Na okruhu WTA debutovala porážkou v prvním kole båstadského Swedish Open 2019, kam obdržela divokou kartu. V prvním kole skončila na raketě sedmé nasazené Jeleny Rybakinové. Premiérovou účast v kvalifikaci turnaje z kategorie Premier 5 zaznamenala na čínském Wuhan Open 2019. Nad její síla byla hned v prvním zápase Kazaška Zarina Dijasová, na kterou nestačila po třísetovém boji. Na srpnovém Prague Open 2020 ze série WTA 125K, hraného jako náhrada za zrušenou kvalifikaci US Open porazila v prvním kole patnáctiletou Češku Lindu Fruhvirtovou, bývalou hráčku první desítky Saru Erraniovou a Polku Maju Chwalińskou. Ve čtvrtém kole ji zastavila pozdější vítězka Slovenka Kristína Kučová.
Do kvalifikace majoru zasáhla poprvé na French Open 2020, hraném v netradičním podzimním termínu, a se ztrátou pouze jednoho setu prošla tříkolovým kvalifikačním sítem. V prvním kole hlavní soutěže pak překvapivě porazila 21. nasazenou tenistku a čerstvou semifinalistku US Open Jennifer Bradyovou poměrem 9–7 ve třetí rozhodující sadě, když v jejím průběhu odvrátila dva mečboly soupeřky.[7] Ve druhém kole ji zastavila další Američanka Danielle Collinsová.
Sezónu 2021 zahájila prohrou v prvním kole kvalifikace Australian Open hrané v Dubaji. Pro nízký žebříček a omezený počet turnajů se v druhé půlce ledna a února zúčastnila celkem čtyř turnajů nižší kategorie ITF, přičemž dva z nich – v Fudžajře a Altenkirchenu, získala osmý, resp. devátý titul z tohoto okruhu. Jako 139. hráčka světa prošla dvoukolovou kvalifikací na lyonském turnaji a zajistila si třetí účast v hlavní soutěži turnaje WTA. Postupně zdolala turnajovou jedničku Rusku Alexandrovovou, Maďarku Babosovou, Italku Giorgiová a Španělku Badosovou, aby postoupila do finále. V něm porazila další kvalifikantku Viktoriji Golubicovou a získala první kariérní titul z hlavní okruhu. Cestou turnajem neztratila v sedmi zápasech ani jeden set. Díky bodovému zisku si zajistila posun do první světového stovky žebříčku WTA na 96. příčku.[8]

Grandslamové osmifinále si poprvé zahrála ve 21 letech na French Open 2024. Ve druhém kole zvládla třísetovou bitvu proti světové jedenáctce Jeļeně Ostapenkové[9] a nezastavila ji ani Američanka Sofia Keninová. Ve čtvrtém duelu však podlehla deváté ženě klasifikace Ons Džabúrové po dvousetovém průběhu.[10] Na dalších šesti turnajích letní sezóny 2024 nepřešla první kola včetně dvou kvalifikací, když nezvládla vstup do Libéma Open, kvalifikace Rothesay International, Wimbledonu, pařížské olympiády, National Bank Open a kvalifikace Cincinnati Open. Až generálka newyorského grandslamu, Tennis in the Land v Clevelandu, přinesla postup do druhé fáze přes Annu Karolínu Schmiedlovou z deváté desítky klasifikace.[11] Poté získala jen čtyři gamy na pátou nasazenou Anastasiji Potapovovou.[12] Na US Open 2024 zopakovala vítězný třísetový vstup proti Schmiedlové, než ji stopku vystavila světová osmnáctka Diana Šnajderová.[13] Ve čtvrtfinále ósackého Japan Open 2024 nestačila na sedmou nasazenou Francouzku Diane Parryovou v jejich prvním vzájemném duelu.[14]
Sezónu 2025 zahájila třetím kariérním titulem WTA, a prvním pod otevřeným nebem, na aucklandském ASB Classic. Již ve druhém kole odvrátila Keninové mečbol v tiebreaku druhé sady, a o postupu rozhodla až ve zkrácené hře třetího dějství.[15] Do semifinále prošla přes turnajovou jedničku Madison Keysovou,[16] která poté ovládla australský grandslam. Nezastavila ji ani další Američanka Robin Montgomeryová. Po ztrátě úvodní sady jí ve finále skrečovala Naomi Ósakaová pro svalové zranění břišní stěny.[17] Třetím kolem na Australian Open 2025 zopakovala tři roky staré maximum, když vyřadila Lindu Noskovou a Tatjanu Mariovou. Recept však nenašla na první tenistku světa Arynu Sabalenkovou.[18] Po semifinálové porážce od Jastremské na únorovém Ladies Linz 2025[19] dosáhla debutovou finálovou účast v kategorii WTA 1000. Při průchodu pavoukem na Dubai Tennis Championships 2025 porazila pět členek Top 50. Po výhrách nad Šramkovou a Svitolinovou oplatila čerstvou porážku Sabalenkové, čímž poprvé v kariéře zdolala světovou jedničku. Favoritka získala jen pět gamů.[20] V prvním kariérním čtvrtfinále WTA 1000 si po měsíci opět poradila s Noskovou a v třísetové semifinálové bitvě i s Karolínou Muchovou.[21] V nejnižším součtu věků finalistek historie „tisícovkové“ kategorie (17 a 22 let),[21] prohrála zápas o titul se světovou čtrnáctkou Mirrou Andrejevovou ve dvou sadách.[22][23] Bodový zisk ji na začátku března 2025 katapultoval na nové žebříčkové maximum, 21. místo.[24]
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 5 (3–2)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
WTA Finals (0) |
WTA 1000 (0–1) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (3–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) | ![]() | 6–4, 6–1 |
Vítězka | 2. | 19. září 2021 | Lucemburk, Lucembursko | WTA 250 | tvrdý (h) | ![]() | 6–3, 4–6, 6–4 |
Finalistka | 1. | 31. října 2021 | Courmayeur, Itálie | WTA 250 | tvrdý (h) | ![]() | 6–7(3–7), 2–6 |
Vítězka | 3. | 5. ledna 2025 | Auckland, Nový Zéland | WTA 250 | tvrdý | ![]() | 4–6, 0–0skreč |
Finalistka | 2. | 22. února 2025 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | WTA 1000 | tvrdý | Mirra Andrejevová | 6–7(1–7), 1–6 |
Finále série WTA 125
Dvouhra: 4 (1–3)
Legenda |
---|
WTA 125 (1–3) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | srpen 2021 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | ![]() | 6–1, 2–6, 6–4 |
Finalistka | 1. | prosinec 2022 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | 3–6, 7–5, 4–6 |
Finalistka | 2. | duben 2024 | Oeiras, Portugalsko | antuka | ![]() | 4–6, 7–5, 4–6 |
Finalistka | 3. | říjen 2024 | Hongkong, Čína | tvrdý | ![]() | 6–4, 4–6, 4–6 |
Tituly na okruhu ITF
Kategorie turnajů ITF | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (11 titulů)
č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2017 | Stockholm, Švédsko | W15 | tvrdý (h) | ![]() | 6–3, 6–2 |
2. | květen 2019 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | ![]() | 6–2, 6–1 |
3. | březen 2019 | Ping-šan, Čína | W60 | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–3 |
4. | březen 2019 | Sia-men, Čína | W15 | tvrdý | ![]() | 2–6, 6–3, 6–2 |
5. | září 2019 | Meitar, Izrael | W60 | tvrdý | ![]() | 4–6, 6–3, 6–1 |
6. | únor 2020 | Glasgow, Velká Británie | W25 | tvrdý (h) | ![]() | 6–4, 6–0 |
7. | srpen 2020 | Oeiras, Portugalsko | W15 | antuka | ![]() | 6–3, 6–2 |
8. | leden 2021 | Fudžajra, Spojené arabské emiráty | W25 | tvrdý | ![]() | 6–0, 4–6, 6–3 |
9. | únor 2021 | Altenkirchen, Německo | W25 | koberec (h) | ![]() | 3–6, 6–1, 6–3 |
10. | prosinec 2022 | Sëlva, Itálie | W25 | tvrdý (h) | ![]() | 6–3, 7–5 |
11. | únor 2023 | Altenkirchen, Německo | W60 | koberec (h) | ![]() | 7–6(5), 4–6, 6–2 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2019 | Australian Open | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Tauson na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 3. března 2025
- ↑ Brud under opsejling? Tauson skal trænes af sin kæreste i Thailand - TV 2. Sport.tv2.dk [online]. 2024-09-15 [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 1. ledna 2024
- ↑ BORKOWSKI, Pete. Andreescu, Fernandez Advance Through Olympic Openers in Paris. www.tenniscanada.com [online]. Tennis Canada, 2024-07-28 [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Sedmnáctiletá Tausonová při své premiéře v hlavní soutěži grandslamů po dvou odvrácených mečbolech vyřadila rozjetou Bradyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Tausonová si v 18 letech došla z kvalifikace až pro první titul. V Lyonu vyhrála všech 14 setů. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ French Open: Former champion Ostapenko crashes out, Vondrousova survives massive scare. India Today [online]. 2024-05-30 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jabeur beats Tauson, sets up Roland Garros quarterfinal meeting with Gauff. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-02 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schmiedlovej nevyšla generálka na US Open, v Clevelande vypadla hneď v úvode. sportnet.sme.sk [online]. 2024-08-20 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Cleveland Open 2024: Potapova takes out Tauson. Tennis Majors [online]. 2024-08-21 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Diana Shnaider prevails over Clara Tauson in Round 2 of the 2024 US Open. www.usopen.org [online]. United States Tennis Association, 2024-08-29 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parry battles past Tauson in Osaka to reach third semifinal of 2024. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tauson saves match point, defeats Kenin in Auckland. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-01 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Great Dane Tauson sweeps aside rivals to reach ASB Classic final. 1News [online]. 2025-01-04 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tauson claims Auckland title after injured Osaka retires from final. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-05 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ By the numbers: Sabalenka overcomes Tauson challenge at Australian Open. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-17 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Clinical Yastremska breezes past Tauson to reach Linz Open final. Tennis Majors [online]. 2025-02-01 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tauson takes down World No. 1 Sabalenka for career-best win in Dubai. Women's Tennis Association [online]. 2025-02-19 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JIRÁSEK, Ondřej. Muchová si v Dubaji o druhý a nejcennější titul nezahraje, v semifinále nedokázala zastavit Tausonovou. TenisPortal.cz [online]. 2025-02-21 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online.
- ↑ KANE, David. 17-year-old Mirra Andreeva wins Dubai, makes Top 10 debut. Tennis [online]. 2025-02-22 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andreeva wins Dubai; becomes youngest-ever WTA 1000 champ and cracks Top 10. Women's Tennis Association [online]. 2025-02-22 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA rankings update: Emma Navarro returns to career high after Merida heroics, No. 1 Aryna Sabalenka enjoys a big lead over Iga Swiatek, Coco Gauff. Sportskeeda.com [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clara Tausonová na Wikimedia Commons
- Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Clara Tausonová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: User:Hameltion, Licence: CC0
Danish tennis player Clara Tauson at US Open 2023