Clara Tausonová
Clara Tausonová | |
---|---|
Clara Tausonová na French Open 2023 | |
Stát | Dánsko |
Datum narození | 21. prosince 2002 (22 let) |
Místo narození | Kodaň, Dánsko |
Výška | 182 cm |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 076 281 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 224–103 |
Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 33. místo (7. února 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | 4. kolo (2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022, 2024) |
US Open | 2. kolo (2021, 2023, 2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 7–18 |
Nejvyšší umístění | 432. místo (21. únoru 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2024) |
US Open | 1. kolo (2022, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 31. srpna 2024
Clara Tausonová (* 21. prosince 2002 Kodaň) je dánská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry na Australian Open 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva turnaje ve dvouhře, když bez ztráty setu triumfovala při své třetí účasti v hlavní soutěži na Lyon Open 2021 a následně na BGL Luxembourg Open 2021. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci nižšího okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 33. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 432. místě. Trénuje ji Olivier Jeunehomme.[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se v roce 2019 stala první dánskou světovou jedničkou.
V dánském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 litevským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Egyptu, v němž prohrála s Mai Grageovou čtyřhru. Dánky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]
Tenisová kariéra
Na Australian Open 2019 triumfovala ve dvouhře juniorek. Do soutěže vstupovala jako nejvýše nasazená hráčka. Jediný set jí odebrala domácí Anastasia Berezová v prvním kole. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Leylah Annie Fernandezovou z Kanady a stala se první dívkou z Dánska, která triumfovala na Australian Open v juniorské dvouhře a druhou dánskou šampiónkou dívčího grandslamu vůbec, když navázala na triumf Caroline Woznické ve Wimbledonu 2006.[3][4]
Na okruhu WTA debutovala porážkou v prvním kole båstadského Swedish Open 2019, kam obdržela divokou kartu. V prvním kole skončila na raketě sedmé nasazené Jeleny Rybakinové. Premiérovou účast v kvalifikaci turnaje z kategorie Premier 5 zaznamenala na čínském Wuhan Open 2019. Nad její síla byla hned v prvním zápase Kazaška Zarina Dijasová, na kterou nestačila po třísetovém boji.
Na srpnovém Prague Open 2020 ze série WTA 125K, hraného jako náhrada za zrušenou kvalifikaci US Open porazila v prvním kole patnáctiletou Češku Lindu Fruhvirtovou, bývalou hráčku první desítky Saru Erraniovou a Polku Maju Chwalińskou. Ve čtvrtém kole ji zastavila pozdější vítězka Slovenka Kristína Kučová.
Do kvalifikace majoru zasáhla poprvé na French Open 2020, hraném v netradičním podzimním termínu, a se ztrátou pouze jednoho setu prošla tříkolovým kvalifikačním sítem. V prvním kole hlavní soutěže pak překvapivě porazila 21. nasazenou tenistku a čerstvou semifinalistku US Open Jennifer Bradyovou poměrem 9–7 ve třetí rozhodující sadě, když v jejím průběhu odvrátila dva mečboly soupeřky.[5] Ve druhém kole ji zastavila další Američanka Danielle Collinsová.
Sezónu 2021 zahájila prohrou v prvním kole kvalifikace Australian Open hrané v Dubaji. Pro nízký žebříček a omezený počet turnajů se v druhé půlce ledna a února zúčastnila celkem čtyř turnajů nižší kategorie ITF, přičemž dva z nich – v Fudžajře a Altenkirchenu, získala osmý, resp. devátý titul z tohoto okruhu. Jako 139. hráčka světa prošla dvoukolovou kvalifikací na lyonském turnaji a zajistila si třetí účast v hlavní soutěži turnaje WTA. Postupně zdolala turnajovou jedničku Rusku Alexandrovovou, Maďarku Babosovou, Italku Giorgiová a Španělku Badosovou, aby postoupila do finále. V něm porazila další kvalifikantku Viktoriji Golubicovou a získala první kariérní titul z hlavní okruhu. Cestou turnajem neztratila v sedmi zápasech ani jeden set. Díky bodovému zisku si zajistila posun do první světového stovky žebříčku WTA na 96. příčku.[6]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
WTA Finals (0) | |
WTA 1000 (0) | |
WTA 500 (0) | |
WTA 250 (2–1 D) |
Dvouhra: 3 (2–1)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | kategorie | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) | Viktorija Golubicová | 6–4, 6–1 |
Vítězka | 2. | 19. září 2021 | Lucemburk, Lucembursko | WTA 250 | tvrdý (h) | Jeļena Ostapenková | 6–3, 4–6, 6–4 |
Finalistka | 1. | 31. října 2021 | Courmayeur, Itálie | WTA 250 | tvrdý (h) | Donna Vekićová | 6–7(3–7), 2–6 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–2 D) |
Dvouhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | srpen 2021 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Emma Raducanuová | 6–1, 2–6, 6–4 |
Finalistka | 1. | prosinec 2022 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Anhelina Kalininová | 3–6, 7–5, 4–6 |
Finalistka | 2. | duben 2024 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Suzan Lamensová | 4–6, 7–5, 4–6 |
Tituly na okruhu ITF
Legenda | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (11 titulů)
č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2017 | Stockholm, Švédsko | W15 | tvrdý (h) | Jekatěrina Jašinová | 6–3, 6–2 |
2. | květen 2019 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Arianne Hartonová | 6–2, 6–1 |
3. | březen 2019 | Ping-šan, Čína | W60 | tvrdý | Liou Fang-čou | 6–4, 6–3 |
4. | březen 2019 | Sia-men, Čína | W15 | tvrdý | Kuo Mej-čchi | 2–6, 6–3, 6–2 |
5. | září 2019 | Meitar, Izrael | W60 | tvrdý | Katharina Hobgarská | 4–6, 6–3, 6–1 |
6. | únor 2020 | Glasgow, Velká Británie | W25 | tvrdý (h) | Viktorija Tomovová | 6–4, 6–0 |
7. | srpen 2020 | Oeiras, Portugalsko | W15 | antuka | María Gutiérrezová-Carrascová | 6–3, 6–2 |
8. | leden 2021 | Fudžajra, Spojené arabské emiráty | W25 | tvrdý | Viktorija Golubicová | 6–0, 4–6, 6–3 |
9. | únor 2021 | Altenkirchen, Německo | W25 | koberec (h) | Simona Waltertová | 3–6, 6–1, 6–3 |
10. | prosinec 2022 | Sëlva, Itálie | W25 | tvrdý (h) | Emina Bektasová | 6–3, 7–5 |
11. | únor 2023 | Altenkirchen, Německo | W60 | koberec (h) | Greet Minnenová | 7–6(5), 4–6, 6–2 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2019 | Australian Open | tvrdý | Leylah Annie Fernandezová | 6–4, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Tauson na anglické Wikipedii.
- ↑ Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 15. června 2023
- ↑ Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 15. června 2023
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, LiveSport. Sedmnáctiletá Tausonová při své premiéře v hlavní soutěži grandslamů po dvou odvrácených mečbolech vyřadila rozjetou Bradyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Tausonová si v 18 letech došla z kvalifikace až pro první titul. V Lyonu vyhrála všech 14 setů. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Clara Tausonová na Wikimedia Commons
- Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Clara Tausonová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: BAswim, Licence: CC BY 4.0
Clara Tauson, winner of the 2019 Meitar Open