Claudius Šatana
Claudius Šatana | |
---|---|
Narození | 13. září 1916 Kroměříž Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. října 1950 (ve věku 34 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claudius Šatana (13. září 1916[1] Kroměříž – 7. října 1950 Věznice Pankrác) byl český voják odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.
Životopis
Narodil se v roce 1916 v Kroměříži.[2] Jeho otec byl štábní šikovatel Claudius, matka jeho žena Hedvika.[3] Měl rovněž bratra Oldřicha. Byl dvakrát ženatý, poprvé se svou ženou Helenou, později s anglickou občankou Joanou Roma Ostler.[4] Po absolvování reálného gymnázia v roce 1935 nastoupil v říjnu téhož roku základní vojenskou službu. Do června 1936 byl poté studentem školy pro důstojníky dělostřelectva v záloze. V Hranicích na Moravě poté studoval na Vojenské akademii. Na ní nabyl hodnost poručíka. Do května 1939 poté působil u 6. eskadrony dragounského pluku 6, přičemž byl velitelem 4. čety. Po okupaci Československa nacisty byl ve funkci donucen skončit.[5] Poté pracoval jako úředník Nejvyššího cenového úřadu.[3]
Druhá světová válka
Po začátku druhé světové války emigroval v lednu 1940 z území Protektorátu do Francie. V březnu 1940 se dostal do uprchlického tábora ve městě Agde. Posléze začal působit u čety SPO. V červenci 1940 byl po kapitulaci Francie převezen do Velké Británie. Působil rovněž v Africe. Poté se stal v září 1944 členem 1. československého armádního sboru, kde byl přednostou 4. oddělení štábního sboru. Od října 1944 působil v hodnosti kapitána. Při osvobozování Československa se zúčastnil těžkých bojů u Dukelského průsmyku a od prosince 1944 se stal členem 1. československého náhradního pluku.[5][6] Za své počínání během války mu bylo uděleno několik vojenských vyznamenání.[3]
Po válce
V československé armádě poté působil i po konci války. Od roku 1945 působil jako pobočník velitele tankového vojska u Hlavního štábu MNO. V roce 1946 začal působit u tankové brigády 21 v Žatci. Pokusil se o své vyslání do zahraničí, ovšem pro „politickou nevyhraněnost“ a nadměrné pití alkoholu mu to nebylo umožněno. Byl přitom v kontaktu s řadou vysoce postavených důstojníků. V roce 1946 se seznámil s podplukovníkem americké armády Thomasem Footem. V kontaktu byl rovněž s plukovníkem 5. oddělení Hlavního štábu Richardem Mysíkem,[5] přičemž Šatana se snažil stát členem tohoto pluku. Od dubna 1947 působil jako překladatel ve VTÚ v Praze, neboť hovořil několika cizími jazyky.[3]
Po únoru 1948
V říjnu 1948 byl povýšen do hodnosti majora.[7] O měsíc později se stal členem KSČ. V říjnu 1949 byl z armády propuštěn, přičemž důvodem tohoto kroku ze strany jeho nadřízených měla být zcela vykonstruovaná obvinění ze strany komunistů, kteří se chopili moci o rok dříve. Ještě téhož měsíce byl poté zadržen a vzat do vazby, v níž byl poté mučen. Státní bezpečnost jej přitom vinila z předávání tajných zpráv právě podplukovníku Footovi. Jejich obsahem měly být informace o rozmístění vojsk a zkouškách zbraní.[8] Ve skutečnosti byla situace zcela opačná a Šatana naopak předával informace o Footovi až do svého zatčení Státní bezpečnosti. V květnu 1950 byl pak v politickém procesu odsouzen za trestné činy velezrady a vyzvědačství k trestu smrti.[5] Podle pozdějších šetření tak byl odstraněn hlavně jako nepohodlná osoba. Po neúspěšném odvolání k Nejvyššímu soudu byl popraven v říjnu 1950.[9][10]
Rehabilitace
Rehabilitován byl v roce 1964. Po sametové revoluci mu byla navrácena hodnost majora a in memoriam byl povýšen do hodnosti plukovníka. V pražských Dejvicích je na pamětní desce obětí komunismu uvedeno i jeho jméno.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Claudius Šatana. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BÁRTOVÁ, Markéta. Pachatelé a oběti. Příslušníci pátrací a výslechové skupiny 5. oddělení Hlavního štábu Ministerstva národní obrany v letech 1948-1950 a jejich podíl na perzekuci československých důstojníků. , 2021 [cit. 2024-05-18]. Disertační práce. Palacký University Olomouc, Faculty of Arts. . Dostupné online.
- ↑ a b mjr. Klaudius Šatana [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Za hrdinství na Dukle je při dukelském výročí režim popravil [online]. 2013-10-01 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ POLNAR, Stanislav. Vyšetřování protistátní trestné činnosti příslušníků československé armády v letech 1948 - 1989. dspace.cuni.cz. 2018-09-26. Dostupné online [cit. 2024-05-18].
- ↑ Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Popravy a tyranie. Osudy politických vězňů je třeba připomínat, znělo na Pankráci. iDNES.cz [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudius Šatana na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Claudius Šatana (* 13. září 1916 Kroměříž – 7. října 1950 Věznice Pankrác) byl český voják odsouzený v politickém procesu totalitním komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.