Claus Schenk von Stauffenberg

Claus Schenk von Stauffenberg
Stauffenberg a Albrecht Mertz von Quirnheim. Snímek datován do června 1944.
Rodné jméno	Claus Philipp Maria Schenk Graf von Stauffenberg
Narození	15. listopadu 1907 Jettingen, Německé císařství
Úmrtí	21. července 1944 (ve věku 36 let) Berlín, Třetí říše
Místo pohřbení	Alter St.-Matthäus-Kirchhof
Choť	Nina Schenková ze Stauffenbergu (od 1933)
Děti	Bertold Maria Schenk ze Stauffenbergu Heimeran Schenk ze Stauffenbergu František Ludvík Schenk ze Staufenbergu Valeria Ida Schenková ze Stauffenbergu Konstancie Schenková ze Stauffenbergu
Rodiče	Alfred Schenk ze Staufenbergu a Karolína Schenková ze Stauffenbergu
Příbuzní	Berthold Schenk von Stauffenberg a Alexander Schenk ze Stauffenbergu (sourozenci) Klaus Filip Schenk ze Stauffenbergu[1], Sebastián Schenk ze Stauffenbergu[1] a Gottfried Schenk ze Stauffenbergu[1] (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnost	Oberst (Plukovník)
Doba služby	1926–1944
Sloužil	Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1944)
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska Bitva o Francii Operace Barbarossa Válka v Africe
Vyznamenání	Německý kříž ve zlatě Železný kříž I. třídy Železný kříž II. třídy
multimediální obsah na Commons

Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.

Claus Schenk von Stauffenberg pocházel ze staré šlechtické rodiny Stauffenbergů. V roce 1928 absolvoval jezdeckou školu v Hannoveru. V lednu 1943 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu 10. obrněné divize, která se účastnila války v Africe. V dubnu 1943 byl těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou paži a dva prsty na levé ruce). V polovině června 1944, poté, co se částečně zotavil ze svých zranění, se stal štábním důstojníkem velitelství Rezervní armády umístěného na Bendlerstrasse v Berlíně a k 1. červenci byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Tato funkce mu umožnila účastnit se Hitlerových porad ve vůdcově hlavním stanu v Rastenburgu.

Aktivně spolupracoval s Kreisavským kroužkem i Národním výborem Svobodného Německa.

Byl ženatý, manželka Nina Schenk, hraběnka von Stauffenberg, měli spolu 5 dětí:

• Berthold Maria Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1934),
• Heimeran Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1936),
• Franz-Ludwig Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1938),
• Valerie Ida Huberta Karoline Anna Maria Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1940, zemřela 1966),
• Konstanze Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1945).

20. července 1944 po šesté hodině ranní opustil hrabě von Stauffenberg Berlín a v 10:15 jeho letoun přistál ve městě Kętrzyn (tehdejší Rastenburg ve Východním Prusku). Podařilo se mu umístit kufřík s bombou v konferenční místnosti a ve 12:42 se ozvala exploze. Stauffenberg, domnívaje se, že atentát byl úspěšný, se vrátil do Berlína, kde vedl pokus o převrat jako náčelník protihitlerovského povstaleckého štábu. Zprvu se operace Valkýra (jejíž částí bylo zajištění vládního okrsku v Berlíně) dařila. Protože však na pozici velitele tzv. Záložní armády byl ponechán fanatický nacista a protože Hitler atentát přežil, puč nevyšel. Schenk von Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou pozdě v noci 20. července nebo brzy ráno 21. července 1944.

• Fahnenjunker-Gefreiter – 18. srpen, 1927
• Fahnenjunker-Unteroffizier – 15. říjen, 1927
• Fähnrich – 1. srpen, 1928
• Leutnant – 1. leden, 1930
• Oberleutnant – 1. květen, 1933
• Rittmeister – 1. leden, 1937
• Major – 1. duben, 1941
• Oberstleutnant – 1. leden, 1943
• Oberst – 1. červenec, 1944

• Německý kříž ve zlatě – 8. květen, 1943
• Železný kříž I. třídy – 31. květen, 1940
• Železný kříž II. třídy
• Finský kříž svobody III. třídy – 11. prosinec, 1942
• Královský bulharský řád za statečnost IV. třídy – 25. říjen, 1941
• Italsko-Německá pamětní medaile – 20. duben, 1943
• Odznak za zranění ve zlatě – 14. duben, 1943
• Sudetská pamětní medaile
• | Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do III. třídy

• Jan B. Uhlíř: Plukovník von Stauffenberg a 20. červenec 1944, Historický obzor č. 4/1994, str. 85-91

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Claus Schenk von Stauffenberg na Wikimedia Commons
• Ecce Homo – Claus Schenk von Stauffenberg Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine. (Český rozhlas Brno)
• Nejpodrobnější kniha o von Stauffenbergovi Archivováno 24. 11. 2012 na Wayback Machine.