Claus de Werve

Claus de Werve
Narození	6. března 1380 Haarlem
Úmrtí	8. října 1439 (ve věku 59 let) Dijon
Povolání	sochař
Mecenáš	Filip II. Burgundský
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claus (Claux) de Werve (6. března 1380, Haarlem – 8. října 1439, Dijon) byl nizozemský sochař činný v dílně Clause Slutera v Dijonu, po roce 1406 ve službách burgundských vévodů Jeana Dobrého a Filipa Smělého.

Život a dílo

Claus de Werve byl synovcem Clause Slutera a jeho hlavním asistentem. Do Sluterovy dílny v Dijonu přijel jako šestnáctiletý sochařský tovaryš a podílel se na nejslavnějším Sluterově díle, tzv. Mojžíšově studně v kartuziánském klášteře Champmol poblíž Dijonu. Po Sluterově smrti roku 1406 působil ve službách vévody Jeana Dobrého a jeho syna Filipa Smělého jako "tailleur d'ymages et varlet de chambre".

V letech 1406–1410 dokončil náhrobek Filipa Smělého v Champmol (nyní Musée Archéologique, Dijon), na kterém postupně pracovali sochaři Jean de Marville a Claus Sluter. Je považován za autora postav truchlících mnichů, vytvořených z alabastru. Jejich pojetí se vyznačuje individualizací postav mnichů a expresivním podáním drapérií, které již předznamenává renesanci.^[1]

Roku 1408 Claus de Werve cestoval do Savojska na pozvání vévody Amadea VIII a pravděpodobně pracoval v Sainte-Chapelle v Chambéry. V letech 1400–1412 pobýval v Paříži a roku 1414 pracoval na votivní skupině postav s centrální Nejsvětější Trojicí pro Maison du Miroir v Dijonu (později zničeno). Roku 1418 Claus de Werve vážně onemocněl. Sochařovi nebo jeho dílně se připisuje několik soch, které se dosud zachovaly nebo byly dokumentovány v církevních stavbách v Burgundsku a okolí. Claus de Werve zemřel roku 1439 a v Burgundském vévodství ho jako dvorní sochař vystřídal Juan de la Huerta.^[2]

Známá díla

• Mojžíšova studna, kartuziánský klášter Champmol u Dijonu (pomocné práce, pravděpodobně autorem šesti plačících andělů)^[3]
• Náhrobek Filipa Smělého – většina postav truchlících mnichů (2 figury připisovány Clausi Sluterovi, samotnou figuru Filipa Smělého vytvořili Jean de Marville a Claus Sluter)

Připsáno Clausi de Werve

• oltář se scénami Umučení (1430) v kostele St. Vincent de Bessey-les-Citeaux
• Sv. Michael, Pohřební památník opata Aimé de Chalon, bývalého opatství Saint-Pierre v Baume-les-Messieurs 5
• Zvěstování Panny Marie, měkký oolitický kámen, dříve polychromovaný, 128 × 47 × 31 cm, Musée Baron-Martin
• Madona s dítětem, určené pro klášter klarisek v Poligny, v současné době v Metropolitním muzeu umění v New Yorku^[4]
• Kristus v hrobě, Katedrála v Langres, restaurováno a nově instalováno v katedrále v roce 2008^[5]
• Skupina Zvěstování určená pro benediktinské opatství, Saint-Seine-l'Abbaye (Côte-d'Or)
• Sochy Panny Marie a svatého Jana určené pro Kalvárii v kostele Saint-Denis v Nuits-Saint-Georges, v současné době ve farním kostele Premeaux-Prissey (Côte-d'Or)
• Socha Panny Marie s dítětem, farní kostel Saint-Aignan v Rouvres-sous-Meilly
• Madona s dítětem, kolem 1415–1420, vápenec, Auxonne, kostel Notre-Dame
• Sv. Pavel, Metropolitní muzeum, New York (okruh Clause de Werve)^[6]

• 

  Oltářní obraz, Bessey les Citeaux

• 

  Sv. Michael, Pohřební památník opata Aimé de Chalon

• 

  Sv. Pavel, Metropolitní muzeum, New York

• 

  Madona s dítětem, Metropolitní muzeum, New York

Reference

Literatura

• Claus Sluter. Le Puits de Moïse, le tombeau de Philippe le Hardi, Dossier de l'art, no 203, janvier 2013
• Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
• Arthur Kleinclausz, Claus Sluter et la sculpture bourguignonne au xve siècle, 1905, Paris

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Claus de Werve na Wikimedia Commons
• Encyclopedie Universalis: WERVE CLAUS DE (connu entre 1396 et 1439)
• Web Gallery of Art: CLAUS DE WERVE
• Oxford Reference: Claus de Werve