Cnemiornis gracilis
 Cnemiornis gracilis | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Podčeleď | husy (Anserinae) |
| Rod | Cnemiornis |
| Binomické jméno | |
| Cnemiornis gracilis Forbes, 1892 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cnemiornis gracilis je vyhynulý druh husy ze Severního ostrova Nového Zélandu.
Taxonomie
Cnemiornis gracilis poprvé popsal skotský přírodovědec Henry Ogg Forbes v roce 1892. Forbes nový druh popsal na základě holenní kosti, kterou mu zapůjčil novozélandský etnolog a biolog Augustus Hamilton. Forbes byl tehdy ředitelem Canterburského muzea, avšak ještě v roce 1892 se natrvalo vrátil do Velké Británie a kost si vzal s sebou.[1]
Druh se řadí do podčeledi hus (Anserinae) a do rodu Cnemiornis, jehož sesterským taxonem jsou australské husy kuří (Cereopsis novaehollandiae). Nejbližším příbuzným Cnemiornis gracilis je o cca šestinu těžší husa Cnemiornis calcitrans, která žila na Severním ostrově.[2]
Popis
Husa dosahovala ve vzpřímené poloze výšky až 1 m, čili co do velikosti se vyrovnala nejmenším zástupcům moa. Husa měla krátká křídla, byla nelétavá a neměla hrudní kost. Jeden z prstů husy byl zakončen hrotem, který husy patrně používaly v zápasech.[3]
Váha husy dosahovala až 15 kg, čili byla o něco menší než úzce příbuzná Cnemiornis calcitrans z Jižního ostrova. Zobák byl statný a na konci zploštělý, což patrně pomáhalo při trhání tuhých trav.[3]
Biologie
Husa byla původně rozšířená po otevřených oblastech Severního ostrova včetně písečných dun a pobřežních oblastí. Nicméně nikdy se nejednalo o hojný druh. Dávala přednost sušším oblastem východní části ostrova. Preferovala otevřenou krajinu s dostatečným množstvím trávy a křovinatých podrostů pro pastvu, takže se dá předpokládat, že byla nejvíce rozšířená během pleistocénu, kdy bylo klima chladnější a na Severním ostrově se nacházelo více travnatých a křovinatých ploch.[3][1]
Husa je známa pouze z fosilií a z kosterních pozůstatků v sídlištích Polynésanů. Ptáci pro svou nelétavost a velikost představovaly snadný a lákavý cíl pro první polynéské lovce, kteří nedlouho po svém příchodu na Nový Zéland druh lovili až k vyhynutí. Poslední husy byly vybity kolem roku 1400.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 978-0-909010-21-8. S. 44. (anglicky)
- ↑ WORTHY, T. H.; HOLDAWAY, R. N.; SORENSON, M. D.; COOPER, A. C. Description of the first complete skeleton of the extinct New Zealand goose Cnemiornis calcitrans (Aves: Anatidae), and a reassessment of the relationships of Cnemiornis. S. 695–718. Journal of Zoology [online]. 1997-12 [cit. 2021-03-26]. Roč. 243, čís. 4, s. 695–718. DOI 10.1111/j.1469-7998.1997.tb01971.x. (anglicky)
- ↑ a b c ADAMS, L. North Island goose [online]. New Zealand Birds Online, 2013 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Taxon Cnemiornis gracilis ve Wikidruzích- North Island Goose. Cnemiornis gracilis. – umělecká rekonstrukce druhu ze Severního ostrova (Paul Martinson, z knihy Extinct Birds of New Zealand, kterou napsal Alan Tennyson, Te Papa Press, Wellington, 2006)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- Image:DNA icon.svg: Fvasconcellos
Náhrada chybějícího obrázku živého tvora v češtině