Coburg

Coburg
Radnice v Coburgu
(c) Störfix, CC BY-SA 3.0 de
Radnice v Coburgu
Coburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška292 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Franky
Coburg
Coburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,3 km²
Počet obyvatel41 249 (2019)[1][2]
Hustota zalidnění854,2 obyv./km²
Správa
StarostaNorbert Tessmer (SPD)
Oficiální webwww.coburg.de
Telefonní předvolba09561
PSČ96450
Označení vozidelCO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coburg, česky též Koburk, je městský okresbavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.

Dějiny města

Socha Jana Kazimíra, gymnasium Casimirianum (1605)

Sídlo je poprvé písemně zmíněno roku 1086, kdy je polská královna Richeza darovala arcibiskupovi Annovi z Kolína nad Rýnem. Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské právo a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, je to patron hlavního městského chrámu a města svatý Mauritius. Roku 1532 začaly čarodějnické procesy. Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo rezidenčním městem vévodů sasko-kobursko-gothajských, první kníže Jan Kazimír Sasko-Coburský (1564-1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228[3].

Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka. Od roku 1929 do února 1945 vládli městu Národní socialisté. Při leteckém náletu v únoru 1945 bylo zbořeno 96 % městské zástavby.

Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy. Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.

Památky

(c) Störfix, CC BY-SA 3.0 de
Pevnost
Staré město a kostel sv. Mořice
Kostel sv. Mikuláše
zámek Ehrenburg
nádvoří hradu (pevnosti)
  • Koburská pevnost nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založena roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Duryňskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen)[4].
  • Zámek Ehrenburg – (1830-1837) novogotická stavba, druhá rezidence vévodů coburských, zbudoval je vévoda Arnošt, projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel; nyní v něm sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum
  • Kostel sv. Mořice - goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
  • Kostelík sv. Mikuláše - gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
  • Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
  • Radnice - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Městský dům - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Pomník prince Alberta - manžela britské královny Viktorie
  • Dům mincmistra - hrázděná renesanční stavba
  • Gymnasium Casimirianum - renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele Jana Kazimíra ve výklenku nároží
  • Zemské divadlo - klasicistní budova založená roku 1840
  • Palais Edinburg
  • Lichtensteinská věž - novogotický zámeček s věží
  • Židovský most (Judenbrücke)– kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz

Politika

Již roku 1929 zde volby vyhráli Národní socialisté, město se pak honosilo titulem První německé město NSDAP a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.

Starostové a vrchní starostové

  • 1846–1865: Leopold Oberländer
  • 1865–1896: Rudolf Muther
  • 1897–1924: Gustav Hirschfeld
  • 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní
  • 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP
  • 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP
  • 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP
  • 1938–1945: August Greim, NSDAP
  • 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig
  • 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser
  • 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD
  • 1948–1970: Walter Langer, FDP
  • 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD
  • 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU)
  • 1990–2014: Norbert Kastner, SPD
  • od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD
Karte Stadtgliederung Coburg.svg

Slavní rodáci

  • Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/1649 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
  • Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
  • Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
  • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
  • Albert (1819-1861) - britský princ a manžel královny Viktorie

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-04]
  2. Dostupné online.
  3. MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
  4. https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Germany location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Karte Stadtgliederung Coburg.svg
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.0
Karte der Stadtteile und Wohnviertel von Coburg
Coburg-Herzog-Casimir.jpg
Autor: Störfix, Licence: CC-BY-SA-3.0
Herzog Casimir Coburg
Herzog Casimir in Coburg am Casimirianum
Coburg Moritzkirche.jpg
(c) Presse03, CC-BY-SA-3.0
Moritzkirche in Coburg
Coburg-Rathaus2.jpg
(c) Störfix, CC BY-SA 3.0 de
Coburger Rathaus
Coburg-Ehrenburg1.jpg
Autor: Störfix, Licence: CC-BY-SA-3.0
Schlossplatz mit Denkmal Herzog Ernst I. und Schloss Ehrenburg, Coburg (Germany)
Coburg-Nikolauskapelle1.jpg
Autor: Störfix, Licence: CC-BY-SA-3.0
Nikolauskapelle, Coburg (Germany)
Coburg-Veste4.jpg
(c) Störfix, CC BY-SA 3.0 de
Veste in Coburg