Coco Gauffová

Coco Gauffová
Coco Gauffová ve Wimbledonu 2019
Coco Gauffová ve Wimbledonu 2019
PřezdívkaCoco[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození13. března 2004 (20 let)
Místo narozeníAtlanta, Georgie,
Spojené státy americké[2]
BydlištěDelray Beach, Florida,
Spojené státy americké[2]
Výška175 cm[2]
Profesionál od2018
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek15 122 767 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů207–92
Tituly7 WTA
Nejvyšší umístění2. místo (10. června 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Openfinále (2022)
Wimbledon4. kolo (2019, 2021, 2024)
US Openvítězka (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňsemifinále (2023)
Olympijské hry3. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů136–62
Tituly9 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (15. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openvítězka (2024)
Wimbledončtvrtfinále (2024)
US Openfinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022, 2023)
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open2. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230802a2. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cori „Coco“ Gauffová (nepřechýleně Gauff, * 13. března 2004 Atlanta, Georgie) je americká profesionální tenistka. Na grandslamu vyhrála dvouhru US Open 2023 a čtyřhru French Open 2024. V letech 2022–2023 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stala v srpnu 2022 v 18 letech a 154 dnech jako druhá nejmladší hráčka po Martině Hingisové.[3] Ve třech obdobích na vrcholu figurovala sedm týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála sedm turnajů ve dvouhře, včetně grandslamového US Open 2023, a devět ve čtyřhře, včetně grandslamového French Open 2024. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2024 na 2. místě a ve čtyřhře v srpnu 2022 na 1. místě. Dlouhodobě ji připravuje otec Corey Gauff. V červenci 2023 se trenéry stali Španěl Pere Riba a Američan Brad Gilbert.[5] Dříve tuto roli plnili Francouz Jean-Christophe Faurel[6] a do dubna 2023 Diego Moyano.[7] V rané fázi kariéry se připravovala v Mouratoglouvě akademii ve Francii.[6][2]

V juniorské kategorii odešla poražena z boje o titul na US Open 2017. Ve 13 letech se tak stala historicky nejmladší finalistkou newyorské juniorky. V další sezóně vyhrála dvouhru na French Open 2018[8] a s krajankou Caty McNallyovou také čtyřhru na US Open 2018.[9] V červenci 2018 vystoupala na 1. místo juniorského kombinovaného žebříčku ITF[10] a sezónu zakončila na 2. příčce.[11] V prosinci 2018 ovládla floridský Orange Bowl.[12]

Na okruhu WTA Tour debutovala březnovým Miami Open 2019, na němž vyhrála zahajovací zápas. Průlom na grandslamu přišel v 15 letech po obdržení divoké karty do kvalifikace Wimbledonu 2019. Jako nejmladší hráčka v historii z ní postoupila do hlavní soutěže, kde na úvod vyřadila Venus Williamsovou a následně prošla do čtvrtého kola. Podruhé Williamsovou porazila v prvním kole Australian Open 2020.

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 utkáním finálové skupiny proti Polsku, v němž s McNallyovou vyhrály čtyřhru. Američanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 2–0 v:e čtyřhře.[13]

Na zahájení Letních olympijských her 2024 v Paříži byla společně s LeBronem Jamesem vlajkonošem americké výpravy.[14]

Soukromý život a tenisové počátky

Narodila se roku 2004 v georgijské metropoli Atlantě do rodiny Candi (rozené Odomové)[15] a Coreyho Gauffa. Křestní jméno Cori získala po otci.[16] Má dva bratry, o čtyři roky mladšího Codeyho a o devět let mladšího Camerona.[17] Otec hrál univerzitní basketbal na Georgijské státní univerzitě a později pracoval jako manažer ve zdravotnictví. Matka se věnovala lehké atletice na Floridské státní univerzitě a následně se stala pedagožkou.[18] Cori Gauffová strávila prvních sedm let života v rodné Atlantě. Ve čtyřech letech ji zaujal tenis při sledování televizního přenosu ze zápasu Sereny Williamsové na Australian Open 2009.[19]

Rodiči byla vedena k širokému záběru sportů včetně basketbalu a atletiky.[19] Tenis začala hrát v šesti letech. Rodina se v jejích sedmi letech přestěhovala do předchozího bydliště rodičů, jižněji položeného Delray Beach na Floridě, kde zpočátku žili s prarodiči z matčiny strany. Poté se přestěhovali do vlastního domu, aby získala lepší podmínky pro trénink.[20][21][22] V osmi letech začala v tenisové v New Generation spolupracovat s koučem Gerardem Loglem.[23][24] Rodiče se vzdali svých kariér ve prospěch vytvoření kvalitních podmínek pro dceru. Otec, který měl z dospívání omezenou zkušenost s tenisem, převzal roli hlavního trenéra a matka ji vyučovala v rámci domácího vzdělávání.[18][23] Poté, co v prosinci 2012 vyhrála celonárodní turnaj „Malé Mo“ Tenisové nadace Maureen Connollyové Brinkerové v kategorii osmiletých,[25] rozhodla se usilovat o kariéru profesionální tenistky.[26][23]

V deseti letech se stala členkou Mouratoglouovy akademie, vedené koučem Sereny Williamsové Patrickem Mouratoglouem. Ten na její adresu poznamenal: „Vždycky si budu pamatovat moment, kdy jsem Coco poprvé uviděl. Do akademie přišla na zkoušku v roce 2014 a udělala na mě dojem svou odhodlaností, atletičností a bojovným duchem… Když se na vás podívá a řekne, že bude světovou jedničkou, můžete jí prostě věřit.“[27] Prostřednictvím své nadace Champ'Seed, podporující mladé talenty s nedostatkem finančního zázemí, jí zajistil komplexní tenisovou přípravu na vysoké úrovni.[28] V červenci 2014 vyhrála antukové mistrovství Spojených států v kategorii dvanáctiletých, organizované Americkým tenisovým svazem, čímž se v 10 letech a 4 měsících stala historicky nejmladší šampionkou turnaje.[23][29]

Tenisová kariéra

2018: Debut mezi profesionálkami

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v květnu 2018, když na turnaji ve floridském Osprey s dotací 25 tisíc dolarů postoupila z tříkolové kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazila Američanku Alexandru Perperovou a poté podlehla další krajance Katerině Stewartové.[30][4] Divokou kartu získala do kvalifikace US Open, v níž skončila v první fázi na raketě Britky Heather Watsonové.[31]

2019: Premiérové tituly WTA a průlom do první světové stovky

Cori Gauffová v kvalifikaci French Open 2019

Na únorové události ITF Midland Tennis Classic s rozpočtem 100 tisíc dolarů ji s Ann Liovou ve finále čtyřhry zdolaly Olga Govorcovová s Valerijí Savinychovou.[32] Navazující turnaj s dotací 25 tisíc dolarů v arizonském Surprise znamenal účast ve finále dvouhry i čtyřhry. V závěrečném duelu singlové soutěže nestačila na Bulharku Sesil Karatančevovou. Z deblu si po boku Novozélanďanky Paige Houriganové odvezla premiérovou trofej ITF, když v boji o titul porazily americký pár Usue Maitane Arconadová a Emina Bektasová.[33] Premiéru na okruhu WTA Tour prožila na březnovém Miami Open, kde ji organizátoři udělili divokou kartu. Prvního vítězného zápasu dosáhla nad krajankou Caty McNallyovou.[34] Ve druhé fázi však nenašla recept na Rusku Darju Kasatkinovou.[35]

Po vyřazení ve druhém kole kvalifikace French Open se Slovinkou Kajou Juvanovou, obdržela divokou kartu do kvalifikačního turnaje Wimbledonu. V něm na její raketě postupně dohrály devadesátá druhá hráčka žebříčku a nejvýše nasazená Aliona Bolsovová ze Španělska, Ruska Valentina Ivachněnková a také stodvacátá osmá v pořadí Greet Minnenová z Belgie, s níž ztratila jen dva gamy. V 15 letech a 122 dnech věku se stala nejmladší singlistkou v historii Wimbledonu, která postoupila z kvalifikace.[36] V singlové wimbledonské soutěži z pozice 313. ženy klasifikace na úvod vyřadila 39letou světovou čtyřiačtyřicítku Venus Williamsovou, která prohrála v londýnském prvním kole teprve podruhé. Stala se tak nejmladší vítězkou wimbledonského zápasu dvouhry od Jennifer Capriatiové v roce 1991. Nejmladší hráčka soutěže porazila nejstarší.[37] Ve druhé fázi zvládla duel s bývalou semifinalistkou turnaje Magdalénou Rybárikovou. Následně otočila průběh utkání se světovou šedesátkou Polonou Hercogovou, když Slovince ve druhé sadě odvrátila dva mečboly.[38][39] V osmifinále podlehla rumunské turnajové sedmičce a pozdější šampionce Simoně Halepové.[40][41][42] Všechny její zápasy vysílané na americkém kontinentu stanicí ESPN se staly nejsledovanějšími utkáními dne.[43] Bodový zisk ji posunul ze čtvrté stovky na nové kariérní maximum, 141. příčku.[44]

Na washingtonském Citi Open prošla kvalifikačním sítem do dvouhry, kde ji na úvod vyřadila Kazaška Zarina Dijasová.[45] S Caty McNallyovou se probojovala do finále washingtonské čtyřhry po výhře nad třetím nasazeným párem Miju Katová a Anna Kalinská.[46] Z premiérového finále kariéry na okruhu WTA Tour si odvezla titul, když Američanky zvítězily nad maďarsko-americkou dvojicí Fanny Stollárová a Maria Sanchezová ve dvou setech.[47]

Ve Wimbledonu se v 15 letech stala nejmladší hráčkou, která postoupila z kvalifikace do hlavní soutěže

Na newyorský major US Open obdržela od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže.[48] V úvodní fázi zdolala 18letou Rusku Anastasiji Potapovovou ve třech setech. Utkání bylo hráno v rámci večerního programu na Louis Armstrong Stadium.[49] Ve druhém střetnutí si poradila s Maďarkou Tímeou Babosovou,[50] což znamenalo duel třetího kola proti světové jedničce a obhájkyni trofeje Naomi Ósakaové.[51] V něm však ztratila obě sady.[52] Do čtyřhry US Open zasáhla se stabilní spoluhráčkou McNallyovou. Od médií dvojice získala přezdívku „McCoco“.[53] Na cestě do třetího kola vyřadily deváté nasazené Nicole Melicharovou s Květou Peschkeovou,[54] než je zastavil australsko-běloruský pár Ashleigh Bartyová a Viktoria Azarenková.[55]

Kvalifikaci odehrála na říjnovém Upper Austria Ladies Linz v hornorakouském Linci. Přes porážku v jejím druhém kole s Tamarou Korpatschovou, prošla do dvouhry jako šťastná poražená. V hlavní soutěži pak nenašla přemožitelku. Ve čtvrtfinále porazila poprvé v kariéře členku elitní světové desítky, osmou v pořadí Kiki Bertensovou.[56][57] Mezi poslední čtveřicí hráček zvládla duel s Němkou Andreou Petkovicou a v závěrečném utkání přehrála Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou po třísetovém průběhu. V patnácti letech se stala nejmladší šampionkou turnaje WTA od Nicole Vaidišové na Tashkent Open 2004. Bodový zisk jí po skončení zajistil posun o 39 míst výše a debutový průlom do první stovky žebříčku, na 71. místo.[58][59] Rovněž semifinálová účast v linecké čtyřhře s McNallyovou znamenala průlom do elitní stovky deblové klasifikace.[60] Druhou společnou trofej pak Američanky přidaly na říjnovém BGL Luxembourg Open v Lucemburku, při čtvrté účasti v hlavní deblové soutěži WTA. Ve finále porazily americko-chilské turnajové dvojky Kaitlyn Christianovou s Alexou Guarachiovou.[61]

2021

Na Australian Open prohrála ve druhém kole, když ji vyřadila pátá nasazená Ukrajinka Elina Svitolinová. Následně zasáhla do adelaideského podniku, kde včetně dvoukolové kvalifikace zvítězila v pěti po sobě jdoucích utkáních a postoupila do svého největšího semifinále. V něm podlehla Švýcarce Belindě Bencicové ve třech setech.[62] Na divokou kartu startovala na Dubai Tennis Championships, ten rok hraném v kategorii WTA 1000. V prvním kole zdolala Rusku Jekatěrinu Alexandrovovou až v tiebreaku třetího setu, aby následně porazila 12. nasazenou Češku Markétu Vondroušovou, další Češku Terezu Martincovou. Ve čtvrtfinále jí zastavila Jil Teichmannová.[63]

Bekhend na French Open

V Římě na turnaji z kategorie WTA 1000 zaznamenala první semifinálovou účast na takto velkém turnaji, když ve třetím kole porazila světovou čtyřku Arynu Sabalenkovou. Ve čtvrtfinále pak poprvé v kariéře porazila úřadující světovou jedničku, když jí vzdala Ashleigh Bartyová, která vedla 1:0 na sety. V semifinále ji porazila Polka Iga Świąteková. Bodový zisk jí zajistil debut v první světové třicítce. Na Emilia-Romagna Open v italské Parmě ovládla jak singlovou, tak deblovou část soutěže. Ve finále dvouhry porazila Číňanku Wang Čchiang, zatímco ve čtyřhře po boku Caty McNallyová zdolaly chorvatsko-slovinské duo Dariju Jurakovou s Andrejou Klepačovou, čímž zkompletovala první kariérní „double“. V 17 letech se jí to povedlo jako nejmladší hráčce od roku 2004, kdy obě soutěže na Birmingham Classic ovládla Maria Šarapovová.[64][65] Formu si pak přenesla i na grandslamové French Open, kde se bez ztráty setu poprvé v kariéře postoupila na grandslamu mezi poslední osmičku, když na její raketě dohrály postupně Aleksandra Krunićová, Wang Čchiang, úřadující finalistka Australian Open Jennifer Bradyová a Ons Džabúrová. V 17 letech a 86 dnech se tak stala nejmladší čtvrtfinalistkou grandslamu od Češky Nicole Vaidišové na French Open 2006, které bylo v této fázi pařížského majoru 17 let a 44 dní,a nejmladší Američanku ve čtvrtfinále Roland Garros od Jennifer Capriatiové v roce 1993, respektive na grandslamu od Venus Williamsové na US Open 1997.[66][67] V souboji o semifinále ji vyřadila třiatřicátá žena pořadí a následná šampionka turnaje Barbora Krejčíková, když Gauffová v úvodní sadě neproměnila pět setbolů.[68] V ženské čtyřhře se její partnerkou stala o více než dvacet let starší Venus Williamsová. V prvním kole je vyřadily Ellen Perezová s Čeng Saj-saj.

Na US Open byla vyřazena již ve druhém kole od Sloane Stephensové. Lépe si vedla ve čtyřhře, kde po boku Caty McNallyové postoupila až do premiérového grandslamového finále. V boji o titul nestačily je porazily Samantha Stosurová s Čang Šuaj.[69]

2022: Singlové finále na French Open a světová jednička ve čtyřhře

Na US Open 2022 podlehla ve čtvrtfinále Garciaové

Na úvodním turnaji roku v Adelaide se ve druhém kole stala jedinou tenistkou, která pozdější šampionce a světové jedničce Ashleigh Bartyové odebrala set. O týden později, taktéž v Adelaide postoupila do semifinále, kde ji zastavila Madison Keysová. Australian Open pro ni skončilo po prvním kole, když nestačila na Wang Čchiang. Pátou kariérní výhru nad hráčkou z první desítky hodnocení zaznamenala na Qatar Total Open z kategorie WTA 1000, když porazila světovou čtyřku Paulu Badosovou, aby nad její síly mezi poslední osmičkou byla Řekyně Maria Sakkariová. Největší kariérní titul získala ve čtyřhře po boku s krajankou Jessicou Pegulaovou.[70]

French Open rozehrála jako osmnáctá nasazená. Druhý rok po sobě postoupila mezi osmičku nejlepších a v 18 letech se stala první hráčkou od Nicole Vaidišové ze sezóny 2007, která před dovršením věku 19 let postoupila do této fáze grandslamu vícekrát. Následně porazila Sloane Stephensovou, aby si zajistila premiérovou účast v semifinále.[71] V něm zastavila překvapení turnaje Martinu Trevisanovou a bez ztráty jediného setu postoupila do finále majoru, a to jako nejmladší hráčka od Marie Šarapovové ve Wimbledonu 2004 a na French Open od Kim Clijstersové v roce 2001.[72][73] Ve finále ji deklasovala světová jednička Iga Świąteková, která jí povolila čtyři gamy. Bodový zisk jí zajistil nové kariérní maximum 13. místa. V případě zisku titulu by premiérově pronikla do první desítky. Její spoluhráčkou se ve čtyřhře se stala Jessica Pegulaová. Ve finále neudržely vedení proti francouzským divokým kartám Caroline Garciaové a Kristině Mladenovicové.[74]

Ve torontské čtyřhře triumfovala po boku Pegulaové. Bodový zisk jí zajistil posun do deblového hodnocení, když na čele vystřídala Mertensovou. Toho dosáhla jako 46. hráčka od zavedení klasifikace v září 1984 a jedenáctá Američanka. V 18 letech a 154 dnech se navíc stala druhou nejmladší jedničkou po Martině Hingisové.[3] Na této pozici vydržela čtyři týdny, než ji opustila po neobhájení finálové účasti na US Open, kde s Pegulaovou skončily již v prvním kole. Lépe se jí dařilo ve dvouhře, kde bez ztráty setu prošla do čtvrtfinále. V něm ji zastavila Francouzka Caroline Garciaová.[75] Přesto si zajistila premiérový posun do první světové desítky, v níž byla nově nejmladší členkou. V 18 letech se stala nejmladší takto vysoko postavenou tenistkou od tehdy 17leté Nicole Vaidišové v roce 2006.[76]

Dne 14. října ve čtyřhře a o pět dní později ve dvouhře se premiérově kvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň konaný ve Fort Worth.[77]19. října [78] V 18 letech se stala nejmladší účastnicí Turnaje mistryň od 17leté Šarapovové z roku 2004 a společně s Pegulaovou se staly prvními účastnicemi Turnaje mistryň od sester Williamsových v roce 2009, které nastoupily do dvouhry a vytvořily i společný pár ve čtyřhře.[79][80] V ženské dvouhře odešla poražena, když proti Garciaové, Kasatkinové ani Świątekové neuhrála ani set, a bez výhry pro ni skončila i delové části soutěže.

2023: Vítězka US Open a první tituly z kategorií WTA 500 a WTA 1000

Sezónu otevřela třetím kariérním titulem, když jako nasazená jednička zvítězila v Aucklandu. Soutěží prošla bez ztráty setu a prohrála jen dvacet dva gamů. Ve finále deklasovala španělskou kvalifikantku Rebeku Masarovou, které povolila v každém setu pouze jeden game.[81] Na Australian Open postoupila po třech letech do osmifinále, když na její raketě dohrály deblová světová jednička Kateřina Siniaková, bývalá vítězka US Open Emma Raducanuová a krajanka Bernarda Peraová. V boji o postup do čtvrtfinále byla nad její síly Lotyška Jeļena Ostapenková.[82] Do semifinále došla v deblové soutěži, kde jí a Pegulaovou zastavily Japonky Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová.

Trénink na vítězném Mubadala Citi DC Open

Do semifinále postoupila na Dubai Tennis Championships, ten rok konaném v rámci kategorie WTA 1000, kde pošesté v kariéře podlehla Świątekové.[83] Mezi poslední osmičkou skončila v Indian Wells, když jí světová dvojka Aryna Sabalenková nadělila ve druhém setu kanára. Z navazujícího Miami Open byla vyřazena již ve třetím kole, když neudržela vedení proti Rusce Anastasiji Potapovové. Chuť si následně spravila ve čtyřhře. Na úvod udolaly sestry Brendu a Lindu Fruhvirtovy v rozhodujícím supertiebreaku,[84] aby následně do konce turnaje prohrály již jen jednu sadu. Ve finále porazily kanadsko-americkou dvojici Leylah Fernandezovou a Taylor Townsendovou a získaly třetí společnou trofej v kategorii WTA 1000. V Miami se staly první ryze americkou dvojicí šampionek od triumfu Mary Joe Fernandezové a Ziny Garrisonové v roce 1991.[85]

Antukové jaro nepřineslo singlový průlom, když ani na jednom přípravném turnaji před pařížským majorem nevyhrála alespoň dva zápasy. V Madridu i v Římě však postoupila po boku Pegulaové do finále, přičemž v obou případech odešly poraženy ve dvou setech.[86][87] Roli obhájkyně finálové účasti zvládla na French Open, když po výhrách nad Masárovou, Grabherovou, šestnáctiletou kvalifikantkou Mirrou Andrejevovou a Schmiedlovou třetí rok po sobě postoupila do čtvrtfinále. V něm opět nestačila na světovou jedničku Świątekovou, proti níž ani na sedmý pokus neuhrála ani set. O jedno kolo dál v rámci obhajoby finálové účastí došla ve čtyřhře, kde jim porážku z Miami oplatily Fernandezová s Townsendovou.

V Eastbourne poprvé v kariéře porazila na trávě hráčku z první desítky, když ve čtvrtfinále zdolala deblovou partnerku Pegulaovou, aby následně prohrála s krajankou Madison Keysovou. Další Američanka, 128. hráčka žebříčku, Sofia Keninová, jí vyřadila hned v prvním kole Wimbledonu.[88]

První titul z kategorie vyšší než WTA 250 získala začátkem srpna na Washington Open, kde neztratila ve čtyřech duelech ani jednu sadu. Ve finále zdolala Marii Sakkariovou. V devatenácti letech se stala nejmladší šampionkou v historii turnaje.[89] Na navazujícím National Bank Open v Montréalu postoupila po výhře nad světovou desítkou Vondroušovou do čtvrtfinále, kde ji vyřadila Pegulaová. Ve vítězné vlně pokračovala po návratu do Spojených států na Western & Southern Open, kde porazila Majar Šarífovou a kvalifikantky Lindu Noskovou a Jasmine Paoliniovou, čímž prošla po Římu 2021 a Dubaji 2023 do třetího semifinále turnajů kategorie WTA 1000.[90] V semifinále poprvé v kariéře v dokončeném zápase porazila světovou jedničku, když na osmý pokus porazila Świątekovou, se kterou předtím neuhrála ani set. Stala se sedmou teenagerkou ve finále turnajů WTA 1000, po Azarenkové, Wozniacké, Bencicové, Ostapenkové, Andreescuové a Świątekové.[91][92] Ve finále zdolala sedmnáctou hráčku žebříčku Karolínu Muchovou ve dvou setech, čímž získala pátý singlový titul na okruhu WTA Tour a první v kategorii WTA 1000. Taktéž se stala na Cincinnati Masters v 19 letech a 160 dnech nejmladší šampionkou turnaje a první držitelkou pěti titulů před dovršením 20 let od Wozniacké v roce 2009. Po skončení se stala světovou šestkou.[93][5]

Do US Open vstupovala díky letním výsledků jako jedna z favoritek. Během úvodního týdne ztratila celkem tři sady, když v prvním kole musela otáčet utkání proti Lauře Siegemundové a ve třetím proti Elise Mertensové. Set jí odebrala i po mateřské pauze vracející se Caroline Wozniacká z osmé stovky hodnocení.[94] Ve čtvrtfinále deklasovala přemožitelku světového jedničky Świątekové Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou, kterou deklasovala, když jí povolila jenom dvě hry.[95] V druhém kariérním grandslamovém semifinále přehrála v duelu poslední dvou finalistek French Open a repríze dvou týdnu starého finále v Cincinnati Karolínu Muchovou, tentokrát v roli světové desítky. Utkání bylo po prvním setu téměř na tři čtvrtě hodiny přerušeno kvůli protestu ekologických aktivistů v hledišti.[96] Ve finále se utkala s nastávající světovou jedničkou Arynou Sabalenkovou. Po prohrané první sadě dokázala utkání proti chybující soupeřce otočit a nakonec zvítězila ve třech setech. V 19letech se stala nejmladší Američankou, která newyorský grandslam ovládla, od 17leté Sereny Williamsové v roce 1999. V 21. století triumfovala na US Open ve dvouhře žen jako čtvrtá domácí hráčka. Bodový zisk jí zajistil posun na nové kariérní maximum, když v novém vydání žebříčku WTA poprvé vystoupala a třetí místo.[97][98] V ženské čtyřhře po boku Pegulaové skončily jako turnajové trojky na raketách Sie Šu-wej a Wang Sin-jü. Po prohře tohoto páru v semifinále však získaly jistotu posunu do čela deblového hodnocení.[99]

Ve vítězné vlně pokračovala na China Open, kde debutovala, když se turnaj konal poprvé od října 2019. Cestou do semifinále ztratila jeden set, když ve druhém kole rozhodla o výhře nad Petrou Martićovou až ve zkrácené hře třetí sady. Ve čtvrtfinále porazila Sakkariovou, čímž zaznamenala 16 výhru v řadě – jednalo se nejdelší sérii neporazitelnosti ze všech hráček v probíhající sezóně i v rámci amerických teenagerek od 16 výher Sereny Williamsové v roce 1999.[100] V semifinále podlehla světové dvojce Świątekové ve dvou setech.[101] Již 22. září získala jistotu účasti na Turnaji mistryň, a to jako ve dvouhře, i ve čtyřhře, ten rok hraném v mexickém Cancúnu.[102] V singlu postoupila z Chetumalské skupiny ze druhého místa, když podlehla Świątekové, ale přehrála Džabúrovou i Vondroušovou. V semifinále jí přehrála Pegualová.[103] S ní i při druhé účasti na Turnaji mistryň prohrály všechny tři duely v základní skupině a nepostoupily tak do vyřazovací fáze, čímž zároveň ztratily možnost zakončit sezónu jako světové jedničky. Na konečném žebříčku byla hodnocena na třetím místě ve dvouhře i ve čtyřhře.

2024: Semifinále Australian Open, světová dvojka a první grandslam ve čtyřhře

První obhájený titul při první účasti jako obhájkyně titulu a celkové sedmý vavřín v kariéře získala na ASB Classic. Ve finále zdolala turnajovou dvojku Elinu Svitolinovou ve třech setech. Oplatila jí prohru z jediného předchozího vzájemného duelu na Australian Open 2021.[104][105] Na Australian Open hrála jako čtvrtá nasazená. Pouze Caroline Dolehideová jí cestou do čtvrtfinále odebrala více než tři hry. Mezi poslední osmičkou udolala nasazenou Ukrajinku Martu Kosťukovou, aby v semifinále v repríze finále z New Yorku podlehla světové dvojce Sabalenkové ve dvou setech, přestože v závěru prvního dějství podávala na jeho zisk.[106][107]

Na French Open nastoupila při absenci Pegulaové do deblové soutěže s Češkou Kateřinou Siniakovou. Cestou pavoukem jim jediný set odebraly v semifinále Američanky Caroline Dolehideová a Desirae Krawczyková. Ve finále pak přehrály italské turnajové desítky Saru Erraniovou a Jasmine Paoliniovou. Na třetím pokus tak získala první deblovou grandslamovou trofej.[108][109] V singlu postoupila na třetím grandslamu v řadě do semifinále, když otočila čtvrtfinálový duel s Ons Džabúrovou. Mezi poslední čtyřkou se utkala se světovou jedničkou Igou Świątekovou, když odešla poražena pojedenácté ze dvanácti vzájemných duelů. Bodový zisk jí i tak zajistil debutový posun na 2. místo žebříčku před Sabalenkovou.[110]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka2022French OpenantukaPolsko Iga Świąteková1–6, 3–6
Vítězka2023US Opentvrdý  Aryna Sabalenková2–6, 6–3, 6–2

Ženská čtyřhra: 3 (1–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2021US OpentvrdýUSA Caty McNallyováAustrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj		3–6, 6–3, 3–6
Finalistka2022French OpenantukaUSA Jessica PegulaováFrancie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová		6–2, 3–6, 2–6
Vítězka2024French OpenantukaČesko Kateřina SiniakováItálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová		7–6(7–5), 6–3

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D; 1–2 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 D; 3–3 Č)
Premier / WTA 500 (1–0 D; 2–1 Č)
International / WTA 250 (4–0 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 8 (7–1)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.13. října 2019Linec, RakouskoInternationaltvrdý (h)Lotyšsko Jeļena Ostapenková6–3, 1–6, 6–2
Vítězka2.22. května 2021Parma, ItálieWTA 250antukaČína Wang Čchiang6–1, 6–3
Finalistka1.4. června 2022French Open, Paříž, FrancieGrand SlamantukaPolsko Iga Świąteková1–6, 3–6
Vítězka3.8. ledna 2023Auckland, Nový ZélandWTA 250tvrdýŠpanělsko Rebeka Masárová6–1, 6–1
Vítězka4.6. srpna 2023Washington D.C., Spojené státyWTA 500tvrdýŘecko Maria Sakkariová6–2, 6–3
Vítězka5.20. srpna 2023Cincinnati, Spojené státyWTA 1000tvrdýČesko Karolína Muchová6–3, 6–4
Vítězka6.9. září 2023US Open, New York, Spojené státyGrand Slamtvrdý  Aryna Sabalenková2–6, 6–3, 6–2
Vítězka7.7. ledna 2024Auckland, Nový Zéland (2)WTA 250tvrdýUkrajina Elina Svitolinová6–7(4–7), 6–3, 6–3

Čtyřhra: 15 (9–6)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.4. srpna 2019Washington, D.C., Spojené státyInternationaltvrdýUSA Caty McNallyováUSA Maria Sanchezová
Maďarsko Fanny Stollárová		6–2, 6–2
Vítězka2.20. října 2019Lucemburk, LucemburskoInternationaltvrdý (h)USA Caty McNallyováUSA Kaitlyn Christianová
Chile Alexa Guarachiová		6–2, 6–2
Vítězka3.22. května 2021Parma, ItálieWTA 250antukaUSA Caty McNallyováChorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová		6–3, 6–2
Finalistka1.12. září 2021US Open, New York, Spojené státyGrand SlamtvrdýUSA Caty McNallyováAustrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj		3–6, 6–3, 3–6
Vítězka4.25. února 2022Dauhá, KatarWTA 1000tvrdýUSA Jessica PegulaováRusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová		6–3, 5–7, [10–5]
Finalistka2.24. dubna 2022Stuttgart, Německo¨WTA 500antuka (h)Čína Čang ŠuajUSA Desirae Krawczyková
Nizozemsko Demi Schuursová		3–6, 4–6
Finalistka3.5. června 2022French Open, Paříž, FrancieGrand SlamantukaUSA Jessica PegulaováFrancie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová		6–2, 3–6, 2–6
Vítězka5.14. srpna 2022Toronto, KanadaWTA 1000tvrdýUSA Jessica PegulaováUSA Nicole Melicharová-Martinezová
 Austrálie Ellen Perezová		6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Vítězka6.16. října 2022San Diego, Spojené státyWTA 500tvrdýUSA Jessica PegulaováKanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová		1–6, 7–5, [10–4]
Vítězka7.17. února 2023Dauhá, Katar (2)WTA 500tvrdýUSA Jessica PegulaováUkrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková		6–4, 2–6, [10–7]
Vítězka8.2. dubna 2023Miami, Spojené státyWTA 1000tvrdýUSA Jessica PegulaováKanada Leylah Fernandezová
USA Taylor Townsendová		7–6(8–6), 6–2
Finalistka4.7. května 2023Madrid, ŠpanělskoWTA 1000antukaUSA Jessica Pegulaová  Viktoria Azarenková
Brazílie Beatriz Haddad Maiová		1–6, 4–6
Finalistka5.20. května 2023Řím, ItálieWTA 1000antukaUSA Jessica PegulaováAustrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová		4–6, 4–6
Finalistka6.16. května 2024Řím, ItálieWTA 1000antukaNový Zéland Erin RoutliffeováItálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová		3–6, 6–4, [8–10]
Vítězka9.9. června 2024French Open, Paříž, FrancieGrand SlamantukaČesko Kateřina SiniakováItálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová		7–6(7–5), 6–3

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.únor 2019Surprise, Spojené státytvrdýBulharsko Sesil Karatančevová7–5, 3–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.únor 2019Midland, Spojené státytvrdý (h)USA Ann LiováBělorusko Olga Govorcovová
Rusko Valeria Savinychová		4–6, 0–6
Vítězka1.únor 2019Surprise, Spojené státytvrdýNový Zéland Paige HouriganováUSA Usue Maitane Arconadová
USA Emina Bektasová		6–3, 4–6, [14–12]

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka2017US OpentvrdýUSA Amanda Anisimovová0–6, 2–6
Vítězka2018French OpenantukaUSA Caty McNallyová1–6, 6–3, 7–6(7–1)

Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka2018US OpentvrdýUSA Caty McNallyováUSA Hailey Baptisteová
USA Dalayna Hewittová		6–3, 6–2

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj2018201920202021202220232024SRV–P
Australian OpenAA4. kolo2. kolo1. kolo4. koloSF0 / 512–5
French OpenAQ22. koloČFFČFSF0 / 520–5
WimbledonA4. koloNH4. kolo3. kolo1. kolo4. kolo0 / 511–5
US OpenQ13. kolo1. kolo2. koloČFVítěz1 / 514–4
výhry–prohry0–05–24–39–412–414–313–31 / 2057–19

Čtyřhra

Turnaj201920202021202220232024SRV–P
Australian OpenAČFČF1. koloSFA0 / 410–4
French Open1. kolo3. kolo1. koloFSFVítěz1 / 617–5
WimbledonANH3. koloA3. koloČF0 / 37–3
US Open3. kolo2. koloF1. koloČF0 / 511–5
výhry–prohry2–26–310–45–313–49–11 / 1845–17

Smíšená čtyřhra

Turnaj201820192020202120222023SRV–P
Australian OpenAAAAAA0 / 00–0
French OpenAANHAAA0 / 00–0
WimbledonA1. koloNHASFA0 / 23–2
US Open2. koloANHAA1. kolo0 / 21–2
výhry–prohry1–10–10–00–03–11–10 / 44–4
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Vítězství nad hráčkami Top 10

Přehled
Sezóna201920202021202220232024Celkem
Vítězství11239218
Vítězství
Č.hráčka top 10WTAturnajpovrchfázeskóreGauff
Sezóna 2019
1.Nizozemsko Kiki Bertensová8.Linec, Rakouskotvrdý (h)čtvrtfinále7–6(7–1), 6–4110.
Sezóna 2020
2.Japonsko Naomi Ósakaová4.Australian Open, Melbourne, Austrálietvrdý3. kolo6–3, 6–467.
Sezóna 2021
3.Bělorusko Aryna Sabalenková4.Řím, Itálieantuka3. kolo7–5, 6–335.
4.Austrálie Ashleigh Bartyová1.Řím, Itálieantukačtvrtfinále4–6, 1–2 skreč35.
Sezóna 2022
5.Španělsko Paula Badosová4.Dauhá, Katartvrdý3. kolo6–2, 6–323.
6.Česko Karolína Plíšková7.Berlín, Německotrávačtvrtfinále7–5, 6–413.
7.  Aryna Sabalenková6.Toronto, Kanadatvrdý3. kolo7–5, 4–6, 7–6(7–4)11.
Sezóna 2023
8.USA Jessica Pegulaová4.Eastbourne, Spojené královstvítrávačtvrtfinále6–3, 6–37.
9.Řecko Maria Sakkariová9.Washington D.C., Spojené státytvrdýfinále6–2, 6–37.
10.Česko Markéta Vondroušová10.Montréal, Kanadatvrdý3. kolo6–3, 6–07.
11.Polsko Iga Świąteková1.Cincinnati, Spojené státytvrdýsemifinále7–6(7–2), 3–6, 6–47.
12.Česko Karolína Muchová10.US Open, New York, Spojené státytvrdýsemifinále6–4, 7–56.
13.  Aryna Sabalenková2.US Open, New York, Spojené státytvrdýfinále2–6, 6–3, 6–26.
14.Řecko Maria Sakkariová6.Peking, Čínatvrdýčtvrtfinále6–2, 6–43.
15.Tunisko Ons Džabúrová7.Turnaj mistryň, Cancún, Mexikotvrdýzákladní skupina6–0, 6–13.
16.Česko Markéta Vondroušová6.Turnaj mistryň, Cancún, Mexikotvrdýzákladní skupina5–7, 7–6(7–4), 6–33.
Sezóna 2024
17.Čína Čeng Čchin-wen7.Řím, Itálieantukačtvrtfinále7–6(7–4), 6–13.
18.Tunisko Ons Džabúrová9.French Open, Paříž, Francieantukačtvrtfinále4–6, 6–2, 6–33.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cori Gauff na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Cori Gauff reveals she is rooting for Serena Williams to win Wimbledon. Metro [online]. 2019-07-10 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Coco Gauffová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230911a11. září 2023
  3. ↑ a b Coco Gauff captures World No.1 doubles ranking with Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Coco Gauffová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230911a11. září 2023
  5. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Muchová na první velkou trofej nedosáhla ani v Cincinnati. Ve finále nestačila na Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2023-08-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b How Coco Gauff compares to past tennis prodigies. ESPN.com [online]. 2019-08-02 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ NGUYEN, Courtney. Even without a coach, Gauff remains confident ahead of clay season. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Gauff edges McNally in all-American girls' final in Paris [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ LEWIS, Colette. Seyboth Wild and Wang Make History at US Open Junior Championships; McNally and Gauff Capture Girls Doubles Title [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ LEWIS, Colette. June Aces; Gauff, Nakashima Win Grade 1 Roehampton Titles; Nanda, Mayo and Stearns Qualify for Wimbledon Junior Championships; McDonald and Isner into Wimbledon's Second Week [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Cori Gauff [online]. ITF World Tennis Tour [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ LEWIS, Colette. Gauff Comeback Ends with Another Orange Bowl Title; Finland's Virtanen Makes History with Victory over Khan [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Coco Gauffová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230423a23. dubna 2023
  14. ↑ Gauff named USA female flag-bearer for Games. ESPN.com [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MCBRIDE, Jessica. Candi Gauff, Coco Gauff’s Mother: 5 Fast Facts You Need to Know [online]. Heavy.com, 2019-07-08 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ COHEN, Claire. So who is Wimbledon wunderkind, Cori 'Coco' Gauff?. The Telegraph. 2019-07-03. Dostupné online [cit. 2019-07-10]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  17. ↑ ROTHENBERG, Ben. Cori Gauff: 10 Things to Know About the Newest Tennis Phenom [online]. New York Times [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b BEMBRY, Jerry. Coco Gauff and family following familiar path to greatness [online]. The Undefeated [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b MAINE, D'Arcy. Meet Coco Gauff, the 15-year-old who has everyone at Wimbledon talking [online]. ESPN [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  20. ↑ PERSAK, Mike. Delray's Coco Gauff, 14, stays grounded with family after winning French Open girls' title [online]. Sun-Sentinel [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Coco Gauff Bio [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Cori Gauff, 13, Has Great Potential And A Greater Goal: Be The Goat [online]. Tennis.com [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c d Why 12-year-old Cori Gauff hopes she'll be the greatest of all time [online]. ESPN [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ KANE, Portia. Interview with Coach Corey Gauff [online]. Black Tennis Magazine [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Maureen Connolly Brinker Tennis Foundation: 2012 - 2003 Archives [online]. www.mcbtennis.org [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ MARSHALL, Ashley. American teen Gauff impresses in junior Slam debut [online]. US Open [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ BUTLER, Alex. Cori Gauff, 15, makes historic Wimbledon debut [online]. UPI [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Cori Gauff, the Revelation of Champ'Seed [online]. Champ'Seed Foundation [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-01. 
  29. ↑ Gauff Takes First National in Girls' 12s [online]. Tennis Recruiting [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ 14-year-old Cori Gauff sets another milestone in her GOAT quest! [online]. Tennis World USA [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Americans struggle on Day 2 of US Open qualifying [online]. Baseline [cit. 2019-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-12. (anglicky) 
  32. ↑ LEWIS, Colette. McNally Upsets Top Seed Peterson to Reach Midland $100K Final; Cressy Advances to Cleveland Challenger Final; Forbes Wins Grade 1 in Ecuador [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ LEWIS, Colette. Wake Forest, Ohio State Advance to Men's D-I ITA Team Indoor Final; Redlicki Wins Tucson Title, Gauff Comes Up Short in Surprise; Opelka Captures New York Open [online]. ZooTennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ 2019 Miami Open: Gauff 'controls the controllables,' marvels in first WTA win [online]. WTA Tennis, 21-03-2019 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  35. ↑ KANE, David. 'I remember every match' - Kasatkina reignites Venus rivalry in Miami after tough 2019 [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  36. ↑ American Cori 'Coco' Gauff becomes youngest Wimbledon qualifier in Open Era history [online]. Sydney Morning Herald [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  37. ↑ CLAREY, Christopher. Cori Gauff, 15, Seizes Her Moment, Upsetting Venus Williams at Wimbledon [online]. New York Times [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ TIGNOR, Steve. Coco Gauff is the youngest at Wimbledon, but she plays a grown-up game [online]. Tennis.com [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ 'It's pretty surreal how life changes': Gauff halts Hercog, sets Halep battle at Wimbledon [online]. WTA Tennis [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  40. ↑ INGLE, Sean. The Coco bubble pops at Wimbledon as Simona Halep ousts Cori Gauff. The Guardian. London: 08-07-2019. Dostupné online [cit. 08-07-2019]. 
  41. ↑ www.bbc.co.uk. Wimbledon 2019: High hopes for Coco Gauff after astonishing Wimbledon run [online]. 08-072019. Dostupné online. 
  42. ↑ WIMBLEDON, Simon Cambers at. Cori Gauff oozes confidence and maturity in win over Magdalena Rybarikova. The Guardian. 2019-07-03. Dostupné online [cit. 2019-07-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  43. ↑ NAGLE, Dave. Wimbledon Viewership up 29%; Coco, Sport’s Legends Provide Compelling Action [online]. ESPN Press Room [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  44. ↑ WTA Rankings Update 2019: Halep returns to Top 5, Gauff soars [online]. 15-07-2019 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  45. ↑ Gauff cruises into Citi Open main draw [online]. WTA Tennis, 28-07-2019 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ Caty McNally reaches D.C. semis; into doubles final with Coco Gauff. Tennis.com. 2-8-2019. Dostupné online [cit. 3-8-2019]. 
  47. ↑ Gauff, McNally win Citi Open doubles: 'The way we're playing, we can go as far as we want'. www.wtatennis.com. WTA, 3-8-2019. Dostupné online [cit. 4-8-2019]. 
  48. ↑ ROTHENBERG, Ben. Coco Gauff Will Play in the U.S. Open as a Wild Card [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  49. ↑ CLAREY, Christopher. Coco Gauff Delivers Again, in an Electric U.S. Open Win [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. 
  50. ↑ TIGNOR, Steve. In A Tenacious Tug of War, Coco Gauff Brings Armstrong House Down [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  51. ↑ FENDRICH, Howard. Gauff, 15, to take on defending champ Osaka next at US Open [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ BELLSHAW, George. Naomi Osaka brings "Coco Mania" to a grinding halt with straights sets win over Cori Gauff [online]. 01-09-2019 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  53. ↑ Coco Gauff Caty Mcnally McCoco doubles US Open 2019 Dostupné online. Tennis.com, cit. [2019-10-14] (anglicky)
  54. ↑ STREETER, Kurt. Team 'McCoco' Takes a Turn in the Spotlight. New York Times. 01-09-2019. Dostupné online [cit. 03-09-2019]. 
  55. ↑ DI COSTANZO, Diane. Victoria Azarenka and Ashleigh Barty end Gauff, McNally run. US Open. 02-09-2019. Dostupné online [cit. 03-09-2019]. 
  56. ↑ LIVAUDAIS, Stephanie. Bertens dodges Van Uytvanck, gets Gauff next in Linz quarterfinals. WTA. 10-10-2019. Dostupné online [cit. 11-10-2019]. 
  57. ↑ Coco Gauff upends top seed to become youngest WTA semi-finalist in 15 years. The Guardian. 11-10-2019. Dostupné online [cit. 12-10-2019]. 
  58. ↑ WTA Rankings [online]. WTA, 14-10-2019 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  59. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Gauffová má v 15 letech první titul z turnaje WTA. Krejčíková se Siniakovou si zajistily Turnaj mistryň [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  60. ↑ Bertens recovers to set up Linz quarter-final against Coco Gauff. Yahoo Sport. 10-10-2019. Dostupné online [cit. 11-10-2019]. 
  61. ↑ Gauff, McNally win second doubles title in Luxembourg [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-19 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Bencicová po třech hodinách udolala Gauffovou. Ve finále vyzve Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-02-26 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  63. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková v Dubaji pokračuje bez ztráty setu, ve čtvrtfinále smetla Potapovovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-11 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  64. ↑ Gauff sweeps singles and doubles titles in Parma. Women's Tennis Association [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  65. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 17letá Gauffová v Parmě slaví premiérový double. Jako nejmladší od roku 2004. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  66. ↑ Krejčíková deklasovala v Paříži Stephensovou a je ve čtvrtfinále. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  67. ↑ Gauff becomes youngest Grand Slam quarter-finalist in 15 years [online]. France 24, 2021-06-07 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Krejcikova comeback denies Gauff, seals first Slam singles SF at French Open [online]. WTA Tennis, 2021-06-09 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  69. ↑ Stosur, Zhang best Gauff, McNally to win US Open women's doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-12 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  70. ↑ Gauff, Pegula charge to doubles title in Doha. Women's Tennis Association [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ Gauff bests Stephens at French Open, reaches first Grand Slam semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Coco Gauff reaches first Grand Slam singles final at French Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  73. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 18letá Gauffová se stala nejmladší finalistkou grandslamu od roku 2004. O titul z French Open se utká se Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  74. ↑ Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  75. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Garciaová protáhla neporazitelnost na 13 zápasů a poprvé si zahraje semifinále grandslamů. Nezastavila ji ani Gauffová. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  76. ↑ Coco Gauff to make Top 10 debut after US Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  77. ↑ Coco Gauff and Jessica Pegula qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  78. ↑ Coco Gauff, Caroline Garcia qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  79. ↑ Road to the WTA Finals: Coco Gauff. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  80. ↑ Gauff, Pegula successfully defend Doha doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Gauff seals dominant week to win third career title in Auckland. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Ostapenko upsets Gauff to reach Australian Open quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  83. ↑ ZABLOUDI, Luboš. Krejčíková v Dubaji vyřadila i Pegulaovou! Ve finále se pokusí zastavit Šwiatekovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  84. ↑ Fruhvirtovy nadchly strhující výměnou. Při své první čtyřhře trápily americké hvězdy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  85. ↑ Gauff, Pegula win Miami Open doubles; fifth team title. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Azarenka, Haddad Maia stymie top seeds Gauff, Pegula to win Madrid. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  87. ↑ Hunter, Mertens defeat Gauff, Pegula to win Rome doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Takeaways: Resurgent Kenin upsets No.7 Gauff in Wimbledon first round. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Gauff defeats Sakkari to win Washington D.C. title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-06 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Gauff beats Paolini; sets Cincinnati semifinal showdown vs. Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-18 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Takeaways: Gauff earns first win over Swiatek to make Cincinnati final. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová skolila Sabalenkovou i v Cincinnati! Zajistila si TOP 10 a boj o nejcennější trofej. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  93. ↑ Coco Gauff bests Muchova in Cincinnati to win first WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ Gauff fights off Wozniacki to make US Open quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-03 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  95. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Gauffová je k nezastavení. Ve čtvrtfinále smetla chybující grandslamovou vítězku Ostapenkovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  96. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová si o titul z US Open nezahraje. V semifinále podlehla domácí teenagerce Gauffové. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  97. ↑ Gauff secures first Grand Slam after outlasting Sabalenka at US Open. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  98. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Gauffová na domácím US Open navázala na famózní přípravu. V pouhých 19 letech je novou grandslamovou vítězkou. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-10 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  99. ↑ Gauff and Pegula capture World No.1 doubles ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Gauff bests Sakkari to set Beijing semifinal showdown against Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  101. ↑ Swiatek ends Gauff's 16-match win streak to advance to Beijing final. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ First qualifiers announced for 2023 WTA Finals in Cancun. www.wtatennis.com [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ Pegula tops Gauff to reach WTA Finals title match. ESPN.com [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Gauffová zvládla premiéru jako obhájkyně titulu. Auckland dobyla po obratu se Svitolinovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  105. ↑ Gauff defeats Svitolina to successfully defend Auckland title. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ By the numbers: Gauff outlasts Kostyuk for first Australian Open semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Sabalenka edges Gauff to book return to Australian Open final. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  108. ↑ 'Last-minute' pair Gauff and Siniakova win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 8. titul z grandslamu, třetí trofej z Paříže si odváží s Gauffovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  110. ↑ Swiatek defeats Gauff to make third straight Roland Garros final. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

PředchůdceCoco Gauffová Nástupce

Elise Mertensová
Kateřina Siniaková
Elise Mertensová		Světová jednička ve čtyřhře
15. 8. 2022 – 11. 9. 2022
11. 9. 2023 – 17. 9. 2023
23. 10. 2023 – 5. 10. 2023
Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková
Storm Hunterová
Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)9 570▬
2.Srbsko Novak Djoković (SRB)8 460▬
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 130▬
4.Německo Alexander Zverev (GER)6 845▬
5.  Daniil Medveděv6 525▬
6.Austrálie Alex de Minaur (AUS)4 185▬
7.Polsko Hubert Hurkacz (POL)4 105▬
8.  Andrej Rubljov3 885▲ 1
9.Norsko Casper Ruud (NOR)3 880▼ 1
10.Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL)3 770▬
Ženská dvouhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)11 005▬
2.USA Coco Gauffová (USA)8 173▬
3.  Aryna Sabalenková7 061▬
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)6 376▬
5.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 373▬
6.USA Jessica Pegulaová (USA)4 665▬
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 025▬
8.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 925▬
9.USA Danielle Collinsová (USA)3 702▬
10.Česko Barbora Krejčíková (CZE)3 573▬
Mužská čtyřhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Španělsko Marcel Granollers (ESP)7 500▬
Argentina Horacio Zeballos (ARG)7 500▬
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 495▬
4.Indie Rohan Bopanna (IND)7 210▬
5.USA Rajeev Ram (USA)6 650▬
6Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 560▬
7.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)6 350▬
8.Chorvatsko Mate Pavić (CRO)5 590▬
9.Itálie Andrea Vavassori (ITA)4 815▬
10.Itálie Simone Bolelli (ITA)4 545▬
Ženská čtyřhra – 20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)8 390▬
2.Česko Kateřina Siniaková (CZE)8 385▬
3.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)7 805▬
4.Belgie Elise Mertensová (BEL)7 330▬
5.Německo Laura Siegemundová (GER)6 255▬
6.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)6 093▬
7.USA Taylor Townsendová (USA)5 024▬
8.Austrálie Storm Hunterová (AUS)5 005▬
9.  Věra Zvonarevová4 958▬
10.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)4 930▬
Austrálie Ellen Perezová (AUS)4 930▬

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Gauff WMQ19 (24).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
2019 Wimbledon Qualifying Tournament‎.
Coco Gauff (cropped).jpg
Autor: All-Pro Reels, Licence: CC BY-SA 2.0
Coco Gauff in 2022
Coco Gauff (2023 DC Open) 03 (cropped).jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Coco Gauff at practice ahead of the 2023 DC Open
2019 Roland Garros Qualifying Tournament - 86 (cropped).jpg
Autor: DarDarCH, Licence: CC BY-SA 4.0
Cori Gauff lors de son premier tour des qualifications.
Coco Gauff at 2019 Wimbledon.jpg
Autor: Carine06, Licence: CC BY-SA 2.0
Wimbledon qualifying, Roehampton 2019.