Codex Boreelianus
Codex Boreelianus (celým názvem Codex Boreelianus Rheno-Trajectinus označovaný písmenem Fe nebo podle číslování v Gregory-Aland „09“) je rukopis čtyř evangelií v řečtině. Rukopis je psán na pergamenu. Kodex pochází z 9. století a je pojmenován po Johnu Boreelianusovi Boreelovi (1577-1629), který jej přinesl do Evropy z východu na počátku 17. století. Poté byl přibližně 100 let v soukromých rukách. Od roku 1830 je uložen na univerzitě v Utrechtu .
Skládá se z celkem 204 listů. Rozměry rukopisu jsou přesně obdélníkové o straně 28,5 x 22 cm.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Codex Boreelianus na anglické Wikipedii.
- ↑ Kurt Aland, and Barbara Aland, The Text of the New Testament: An Introduction to the Critical Editions and to the Theory and Practice of Modern Textual Criticism, transl. Erroll F. Rhodes, William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan, 1995, p. 110.
Literatura
- Jodocus Heringa, Disputatio de Codice Boreeliano, nunc Rheno-Trajectino, ed. H. E. Vinke (Utrecht, 1843)
- William Hatch, The Principal Uncial Manuscripts of the New Testament (Chicago, 1939), LVII (Plate)
- Bruce Metzger, The Text of the New Testament: Its Transmission, Corruption and Restoration, Oxford University Press, 1968, p. 52
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Codex Boreelianus na Wikimedia Commons
- (anglicky) Codex Boreelianus Fe (09) – Seznam a popis novozákonních rukopisů
- Codex Boreelianus – stručný popis University v Utrechtu