Coenaculum


Coenaculum je latinský termín, užívaný pro jídelnu, eventuelně i pro spižírnuː
- V antickém římském domě pro jídelnu, ve které se konala večeře (coena) nebo poslední jídlo. Někdy byla umístěna v horním patře domu a vcházelo se do ní po vnějším schodišti.[1]
- V Novém zákoně se v jeruzalémském coenaculu (podle Kralické bible ve večeřadle konala Poslední večeře Páně. Jak uvádějí ve svých evangeliích svatý Marek – Mk 14, 15 (Kral, ČEP) a svatý Lukáš – Lk 22, 12 (Kral, ČEP), přijali zde apoštolové Ducha svatého, duchovní význam události je tedy nadřazen praktickému konání večeře.
- Svatý Vincenc Pallotti ve své komunitě pallotinů chápal „coenaculum“ jako symbolické místo setkávání všech křesťanů, pokřtěných mužů a žen, kteří mají své poslání následovat Krista a být apoštoly. V Kostnici měli pallotini coenaculum jako „důmu ticha a kontemplativní modlitby“, tedy duchovního setkávání bez večeře.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coenaculum na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopaedia Britannica, 1911, svazek XI.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu coenaculum na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Vipallotti, Licence: CC BY-SA 4.0
Pfingstbild des italienischen Kupferstechers und Malers Serafino Cesaretti (1848), eine Auftragsarbeit für den hl. Vinzenz Pallotti, das Original-Altarbild ist heute in der Kirche Regina degli Apostoli in Rom.
Autor: See The Holy Land, Licence: CC BY-SA 2.0
Cenacle on Mount Zion (Seetheholyland.net)