Coimbra

Coimbra
Pohled na Coimbru
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	40°12′40″ s. š., 8°25′44″ z. d.
Časové pásmo	UTC±00:00 UTC+01:00
Stát	Portugalsko Portugalsko
Region	Baixo Mondego
Distrikt	Coimbra
Administrativní dělení	31 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	319,4 km²
Počet obyvatel	101 069
Hustota zalidnění	316,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Carlos Encarnação
Oficiální web	www.cm-coimbra.pt
Telefonní předvolba	+351
PSČ	3000 Coimbra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coimbra je město v Portugalsku. Nachází se v centrální části Portugalska, v regionu Beira. Leží na řece Mondego, 120 km jižně od Porta a 195 km severně od Lisabonu. Město má zhruba 100 000 obyvatel, nicméně v celé metropolitní oblasti žije asi 435 000 obyvatel. Sídlí zde nejstarší univerzita portugalsky mluvícího světa, založená roku 1290. Ta byla dne 22. června 2013 zapsána mezi památky Světového dědictví UNESCO.

Na pahorku Alçacova založili Římané město Aeminium, jehož význam postupně rostl tak, že časem pohltilo i nedalekou Conimbrigu. V této době bylo město důležitým bodem mezi Lisabonem a Bragou. V roce 711 se města zmocnili Maurové, čímž se město stalo spojkou mezi křesťanským severem a muslimským jihem. V roce 878 bylo město dobyto zpět, ale pouze na sto let, poté se ho znovu zmocnili Maurové. Nakonec v roce 1064 osvobodil Coimbru kastilský král Ferdinand Veliký. Roku 1139 se první portugalský král Alfons I. Portugalský rozhodl Coimbru učinit hlavním městem Portugalska. Této pocty město požívalo do roku 1256. V Coimbře se narodilo šest portugalských králů.

Centrem dolního města je náměstí Praça do Comércio. V jednom rohu stojí kostel Săo Tiago. Jeho strohá fasáda napodobuje původní stavbu z 12. století, ale uvnitř je bohatě zdobený oltář z pozlaceného dřeva. Ulice Rua Visconde vede na další náměstí, Praça 8 de Maio, a k historickému kostelu Santa Cruz. Za náměstím se nalézá Rua de Sofia („ulice Moudrosti“), pojmenovaná podle někdejších teologických fakult. Dochovaly se zde jen sousední klášterní kostely – Igreja do Carmo (1597) s retáblem ze 16. století a Igreja da Graça, který v roce 1543 založil Jan III. Portugalský.

Přestavěný a zrenovovaný Arco de Almedina z 12. století blízko ulice Rua Ferreira Borges je vstupní bránou do starého města. Schody nahoru vedou kolem věže Torre de Anto, jejíž renesanční okna a medailony pocházejí z dílny sochaře Jeana de Rouen. Ve věži je dnes galerie uměleckých řemesel. Dvě coimberské katedrály, Sé Velha a Sé Nova, stojí ve stínu univerzity. Za nimi se rozprostírá hlavní náměstí horní části města, Praça da República.

Na druhém břehu Mondega, odkud je krásný výhled na starou Coimbru, se nacházejí dva kláštery, Santa Clara-a-Velha a Santa Clara-a-Nova.

Katedrála Sé Velha v románském slohu byla postavena na oslavu vítězství nad Maury v roce 1064. Syn prvního krále Alfonse I., Sancho I., zde byl korunován. V kapitulní síni se nachází hrobka prvního křesťanského guvernéra města Sisinanda, jenž zemřel v roce 1091. V severní boční lodi je umístěna hrobka Byzantinky dony Vetaçy, která byla společnicí a učitelkou manželky krále Dinise, svaté Isabely.

Katedrála Sé Nova nedaleko univerzity byla založena jezuity v roce 1598. Markýz de Pombal zakázal roku 1759 jezuitský řád, ale kostel se v roce 1772 stal sídlem biskupa. Z průčelí shlíží dolů jezuitští světci. V kněžišti ze 17. století je oltář s dalšími jezuitskými světci a po jeho stranách stojí dvojice varhan z 18. století.

V muzeu (Museu Nacional Machado de Castro), bývalém biskupském paláci ze 16. století, jsou vystaveny jedny z nejlepších plastik portugalského sochaře Joaquima Machada de Castra. Sbírka obsahuje vedle zařízení a rouch i obrazy z 12. až 20. století. Je zde například vzácný obraz ze 16. století Nanebevzetí Máří Magdaleny od Mistra ze Sardoalu. Velmi zajímavým prvkem je Criptoportico de Aeminium, labyrint podzemních římských chodeb.

(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0

Kostel a klášter Santa Cruz byl založen v roce 1131. Soustřeďuje mnoho ukázek coimberské školy raného 16. století. Kapitulní síň od Dioga Boitaka je v manuelském slohu, stejně jako Claustro do Silencio a vyřezávané chórové lavice z roku 1518. Jsou zde také pohřbeni dva portugalští králové. Jejich honosné náhrobky pravděpodobně vytvořil Chanterêne, který zde také našel věčný klid.

Dva kláštery Santa Clara-a-Velha a Santa-Clara-a-Nova na jižním břehu jsou spjaty se svatou Isabelou a Iňes de Castro, nešťastnou milenkou Pedra I., která tu byla ubodána k smrti v roce 1355. Podle pověsti na tomto místě vytryskl pramen. Kašnu Fonta dos Amores lze spatřit v zahradě Quinty das Lágrimas, nyní hotelu.

Univerzitu (Universidade de Coimbra) založil v roce 1290 král Dinis I. Rolník na žádost církve; původně ale sídlila v Lisabonu, odkud se sem přestěhovala. Patří k nejstarším a nejslavnějším univerzitám na světě. Její patronkou a emblémem je svatá Voršila. Budova univerzity stojí na návrší ve staré části města, vysoko nad řekou Mondego. K univerzitě vede několik malých uliček, kde se nacházejí studentské koleje (repúblicas), četné hospůdky a bary.

Hlavní nádvoří univerzity je po třech stranách obklopeno historickými budovami a zvonicí. Zvonice, jež je symbolem univerzity, je viditelná z kteréhokoliv místa ve městě. Nejznámější ze tří zvonů, zvaný cabra, neboli kozel, svolává studenty k přednáškám již od roku 1733. Nachází se zde také pozoruhodná barokní knihovna Biblioteca Joanina, kterou nechal roku 1720 postavit král Jan V. Ve třech pozlacených a bohatě vyzdobených místnostech je uloženo na 300 000 v kůži vázaných knih v mnoha jazycích. Na téže straně nádvoří je i Muzeum sakrálního umění (Museu de Arte Sacra) a kaple svatého Michala (Capela de Săo Miguel) s velkými barokními varhanami. V protější budově se nachází bohatě vyzdobená aula, Sala dos Capelos, středisko univerzitního života, kde se odehrávají promoce.

Studovala se zde především filozofie, teologie, práva a lékařství. Osnovy byly rozšířeny až v 70. letech 18. století, kdy markýz de Pombal provedl reformy. Mezi významné absolventy patří několik literárních osobností 19. století, například José Maria de Eça de Queirós.

V květnu, na konci akademického roku, se koná studentská ceremonie Quiema das Fitas, což je obřad, při kterém studenti pálí své fakultní stužky. Podle tradice má každá fakulta svou barvu stužky – právnická červenou, medicína žlutou a literatura tmavomodrou.

Dva břehy města jsou spojeny třemi hlavními mosty: Ponte do Açude, Ponte de Santa Clara, který je nejstarší, a Ponte Rainha Santa, známý také jako Most Europa, který je nejnovější, dokončený v roce 2004. Ve městě funguje autobusová a trolejbusová doprava SMTUC (Serviços Municipalizados de Transportes Urbanos de Coimbra) – Dopravní společnost města Coimbry. Trolejbusová síť v Coimbře představuje zároveň jediný trolejbusový provoz v celém Portugalsku. V minulosti měla Coimbra také tramvajovou síť, ta se už ale nyní nepoužívá. Je možné využít i služby místních taxikářů, jejichž auta jsou většinou zelenočerná.

U města nacházejícího se 17 km jižně od Coimbry leží největší a nejzajímavější římské vykopávky v Portugalsku. Přestože ještě nebylo vše vykopáno, k vidění jsou tu zbytky fontán, termální bazény, velká vila a barevné mozaiky. Conimbriga se stala významným římským městem už v roce 25 př. n. l.

Jeden z nejstarších lesnatých porostů v Portugalsku se nachází 25 km severně od Coimbry v pohoří Buçaco. V lese roste na 700 různých druhů stromů a býval kdysi výlučným územím benediktinských mnichů, kteří se o něj starali. Les ukrývá proslulý, bohatě zdobený Hotel Palace do Buçaco, kdysi královské letovisko a zajímavou budovu kláštera Mosteiro dos Carmelitas.

• Portugal, Abigail Hole, Charlotte Beech, Lonely Planet
• Portugalsko, Symington Martin, Ikar
• Země světa, Jaroslav Hofmann
• Portugalsko, Neil Schlecht

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coimbra na Wikimedia Commons
• Stánky Coimbry (v portugalštině)
• Fotografie Coimbry
• Portugal Travel
• Coimbra – Wikivoyage
• Městská doprava v Coimbře
• Trolejbusy v Coimbře Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine.
• http://whc.unesco.org/en/news/1045