Cola di Rienzo
| Cola di Rienzo | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1313 Řím |
| Úmrtí | 8. října 1354 (ve věku 40–41 let) Řím |
| Povolání | politik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cola di Rienzo (celým jménem Nicollo di Lorenzo Gabrini) (1313 nebo 1314, Řím – 8. října 1354, tamtéž) byl kontroverzní italský politik a tribun lidu. Působil také jako italský humanista, ale nejvýrazněji se prosazoval v politice. Pracoval také jako notář.
Život
Byl významným politikem, nadaným řečníkem a tribunem lidu. Narodil se jako syn hostinského a pradleny a obdržel jen základní vzdělání. Dalších znalostí se domohl svými schopnostmi a pobytem v intelektuálním prostředí. Oženil se s dcerou notáře a v tchánově společnosti se snažil pracovat jako notář. Obdivoval antickou filozofii a ideály Římské republiky. Roku 1347 se pokusil mocensky ovládnout Řím, což se mu díky charismatické přesvědčivosti řečnického projevu na krátkou dobu úspěšně podařilo. Své úsilí směřoval k sociálním a politickým reformám, podporoval řemeslníky na úkor obchodníků a šlechty.
Cola di Rienzo měl s Itálií velké až velikášské plány, usiloval o její sjednocení. Básník Petrarca, patřící k Rienzovým obdivovatelům, jej oslavoval jako nového Bruta. Cola pro své plány získal podporu neapolské královny Jany, která se však od něj později odvrátila, neboť Rienzo odmítal monarchii a pokoušel se o nastolení republiky s centrem Římě. Pro odpor šlechty své plány nemohl realizovat, byl obviněn z kacířství. Od roku 1348 žil mezi poustevníky v kraji Abruzzo, byl však pronásledován inkvizicí. V roce 1350 uprchl do Prahy za Karlem IV., kterého chtěl přimět, aby podpořil jeho plán na sjednocení Itálie.[1] Císaře a českého krále všal pro své záměry nezískal, místo toho skončil ve vězení – napřed v Praze a později na arcibiskupském hradě v Roudnici nad Labem.[2] Zde Rienzo napsal několik svých děl, což ovlivnilo české vzdělance té doby.[3] V roce 1352 vydal Karel IV. Rienza papeži Klimentovi VI. do Avignonu.[1] Tam byl Rienzo souzen inkvizičním tribunálem hrozil mu trest smrti. Nakonec však byl potrestán pouze vězením a po nástupu nového papeže Inocence VI. byl propuštěn.
Závěr života
V roce 1354 papež Inocenc VI. poslal Rienza do Říma, aby tam nastolil papežskou moc. Rienzo toho využil, prohlásil se tribunem římského lidu a nastolil v Římě vlastní autoritářský režim. Rienzo sice prosazoval své sociální reformy, ale odpůrce, především z řad šlechty, nemilosrdně popravoval. Jeho vláda však trvala jen několik měsíců. Brzy si získal pověst tyrana a při povstání v témže roce byl lynčován davem nespokojených Římanů. Povstalci ho vytáhli z domu, vlekli ulicemi a nakonec probodli kopím na místě, kde předtím sám pořádal popravy.
Zobrazení v kultuře
Jeho život je motivem opery Rienzi německého skladatele Richarda Wagnera.
Odkazy
Reference
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Roudnice zámek, s. 177.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Roudnice nad Labem – zámek, s. 407.
- ↑ KALISTA, Zdeněk. Cesta po českých hradech a zámcích. Praha: Odeon, 1993. 453 s. ISBN 80-207-0440-X. Kapitola Roudnice nad mocným tokem dějin, s. 330–332.
Literatura
- MACEK, Josef. Cola di Rienzo. 1. vyd. Praha: Orbis, 1965.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cola di Rienzo na Wikimedia Commons 
Rienzi ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Epistolario di Cola di Rienzo / a cura di Annibale Gabrielli. - Torino : Bottega d'Erasmo, 1966. - XXVII, 271 p., [1] c. di tav. ripiegata : facsimile ; 26 cm. - (Fonti per la storia d'Italia ; 6). - Riproduzione facsimilare dell'ed.: Roma : Forzani e C., 1890 . Piatto anteriore
Autor: iessi, Licence: CC BY 2.0
Girolamo Masini (1840–1885), Monument to Cola di Rienzo (1887), on the Capitoline hill, in Rome, Italy.