Columbia (raketoplán)

Columbia
Údaje o lodi
TypSpace Shuttle
Výrobní čísloOV-102
VýrobceRockwell International
ProvozovatelNASA
První letSTS-1
12. – 14. dubna 1981
Poslední letSTS-107
16. ledna – 1. února 2003
Počet letů28
Doba letů300 dní, 17:40:22[1]
Vypuštěno družic8
StatusZničen 1. února 2003
Navigace
PředchozíNásledující
EnterpriseChallenger
Start Columbie při misi STS-1
Start poslední mise (2:01 min)

Columbia byl raketoplán NASA (ev. č. OV-102), vypuštěný jako první na oběžnou dráhu. Jeho první mise STS-1 trvala od 12. dubna do 14. dubna 1981. Columbia byla zničena 1. února 2003 při havárii během návratu ze své 28. mise. Všech sedm astronautů na palubě zahynulo.

Stavba Columbie začala v roce 1975 v Palmdale v Kalifornii. Svůj název dostala podle lodi jménem Columbia, které velel Američan Robert Gray a která jako první americká loď obeplula svět. Název byl vybrán i k poctění velitelského modulu Apolla 11, taktéž nazvaného Columbia. Po dokončení výroby byl raketoplán 25. března 1979 dopraven do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a začal být připravován na svou první misi. 19. března 1981 došlo během pozemních testů k nehodě, při níž došlo k úniku dusíku a dva lidé zahynuli.[2]

První misi (STS-1) velel zkušený John Young a pilotem byl nováček Robert Crippen. Columbia byla na oběžné dráze od 12. do 14. dubna 1981 a Zemi oběhla 36krát. V roce 1983 se uskutečnila první mise se šesti astronauty (STS-9), mezi nim byl i první neameričan na palubě raketoplánu Ulf Merbold. 12. ledna 1986 vynesla Columbia na oběžnou dráhu prvního amerického hispánce, kterým byl Franklin Chang-Diaz a také prvního člena Sněmovny reprezentantů, Billa Nelsona. Další prvenství si Columbia připsala 5. března 1998, kdy NASA jmenovala velitelkou další mise raketoplánu Columbia Eileen Collinsovou, která se tak stala první velitelkou raketoplánu.

Zkáza Columbie

Související informace naleznete také v článku Havárie raketoplánu Columbia.

Posádku raketoplánu Columbia při její poslední misi STS-107 tvořilo sedm astronautů, Rick D. Husband (velitel), William C. McCool (pilot), Michael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a první izraelský astronaut Ilan Ramon.[3] Ráno 1. února 2003 vstoupil raketoplán do atmosféry po šestnáctidenní vědecké misi. NASA ztratila s raketoplánem kontakt okolo 9 hodin EST, pouze několik minut před přistáním plánovaným na 9:16 na Kennedyho vesmírném středisku. Podle záběrů z povrchu se Columbia rozpadla nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/s. Všichni astronauti na palubě zahynuli.

V měsících následujících po tragédii zjistili inženýři NASA, že během startu se z externí palivové nádrže odtrhl kousek hmoty a narazil do křídla raketoplánu, do kterého udělal díru. Při sestupu do atmosféry se do poškozeného křídla dostal horký vzduch, který narušil jeho strukturu a způsobil rozpad raketoplánu.

Po zničení Columbie byly lety raketoplánů zastaveny a k jejich obnovení došlo až v roce 2005, kdy byl do vesmíru vyslán raketoplán Discovery.[4]

Seznam misí

Raketoplán Columbia vykonal 28 misí, při kterých strávil ve vesmíru 300,74 dní, Zemi oběhl 4 808krát a uletěl celkem 201 497 772 km.

Datum startu[5]OznačeníCíl mise
12. duben 1981STS-1První zkušební let raketoplánu do vesmíru
12. listopad 1981STS-2Druhý zkušební let
22. březen 1982STS-3Třetí zkušební let a testy manipulátoru RMS
27. červen 1982STS-4Čtvrtý a poslední zkušební let raketoplánu
11. listopad 1982STS-5První operační let raketoplánu, kdy byla vypuštěna dvojice komunikačních družic
28. listopad 1983STS-9První let evropské kosmické laboratoře Spacelab-1
12. leden 1986STS-61-CVypuštění komunikačního satelitu Satcom Ku-1, experimenty
8. srpen 1989STS-28Vojenský let raketoplánu
9. leden 1990STS-32Vypuštění komunikační družice Syncom 4 F-5, zachycení a návrat na Zemi satelitu LDEF
2. prosinec 1990STS-35Astronomická pozorování
5. červen 1991STS-40Let laboratoře Spacelab SLS-1
25. červen 1992STS-50Let laboratoře Spacelab USML-1
22. říjen 1992STS-52Vypuštění italské družice LAGEOS, experimenty
26. duben 1993STS-55Let laboratoře Spacelab-D2
18. říjen 1993STS-58Let laboratoře Spacelab SLS-2
4. březen 1994STS-62Pokusy se souborem přístrojů USMP-2
8. červenec 1994STS-65Let laboratoře IML-2
20. říjen 1995STS-73Let laboratoře Spacelab USML-2
22. únor 1996STS-75Zopakování pokusu s družicí TSS viz Atlantis STS-46
20. červen 1996STS-78Let laboratoře Spacelab-LMS
19. listopad 1996STS-80Vypuštění a znovuzachycení trojice volně létajících plošin
4. duben 1997STS-83Let laboratoře Spacelab MSL
1. červenec 1997STS-94Zopakování vědeckého letu Spacelab MSL z mise STS-83
19. listopad 1997STS-87Vypuštění a znovuzachycení družice Spartan-201, pozorování s pomocí přístrojů USMP-4
17. duben 1998STS-90Let laboratoře Spacelab
23. červenec 1999STS-93Vypuštění observatoře Chandra. Poprvé v historii kosmonautiky letěla žena ve funkci velitele vesmírné lodi
1. březen 2002STS-109Čtvrtý servisní let k Hubbleovu kosmickému teleskopu
16. leden 2003STS-107Vědecký let s laboratoří Spacehab-RDM. Při přistávacím manévru dne 1. února 2003 došlo ke zničení raketoplánu, celá posádka zahynula

Odkazy

Reference

  1. HARWOOD, William. STS-129/ISS-ULF3 Quick-Look Data [online]. CBS news, 2012-10-12 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MOSKOWITZ, Clara. Space shuttle worker dies in fall at launch pad [online]. NBC news, rev. 2011-03-14 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TOUFAR, Pavel. Raketoplán se rozpadal, ale posádka nic netušila. Zkáza Columbie [online]. iDnes, 2013-02-01 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. 
  4. OLSON, Liz. Space Shuttle Timeline [online]. Sandbox Networks, Inc. [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Space Shuttle Flights by Orbiter [online]. NASA [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Crew of STS-107, official photo.jpg
The crew of the final ill-fated flight of the Space Shuttle Columbia, mission STS-107, in October 2001.

This is the official crew photograph from mission STS-107 on the Space Shuttle Columbia. From left to right are mission specialist David Brown, commander Rick Husband, mission specialist Laurel Clark, mission specialist Kalpana Chawla, mission specialist Michael Anderson, pilot William McCool, and Israeli payload specialist Ilan Ramon.

All were killed when the shuttle disintegrated over Texas in February 2003.
Space Shuttle Columbia launching.jpg
The April 12 launch at Pad 39A of STS-1, just seconds past 7 a.m., carries astronauts John Young and Robert Crippen into an Earth orbital mission scheduled to last for 54 hours, ending with unpowered landing at Edwards Air Force Base in California.
STS-107, Space Shuttle Columbia launch.ogv
STS-107, Space Shuttle Columbia launch.
STS-107 Flight Insignia.svg
STS107-S-001 (May 2001) This is the insignia for w:STS-107, which is a multi-discipline microgravity and Earth science research mission with a multitude of international scientific investigations conducted continuously during the planned 16 days on orbit. The central element of the patch is the microgravity symbol, µg, flowing into the rays of the astronaut symbol. The mission inclination is portrayed by the 39 degree angle of the astronaut symbol to the Earth's horizon. The sunrise is representative of the numerous experiments that are the dawn of a new era for continued microgravity research on the International Space Station and beyond. The breadth of science conducted on this mission will have widespread benefits to life on Earth and our continued exploration of space illustrated by the Earth and stars. The constellation Columba (the dove) was chosen to symbolize peace on Earth and the Space Shuttle Columbia. The seven stars also represent the mission crew members and honor the original astronauts who paved the way to make research in space possible. The Israeli flag is adjacent to the name of the payload specialist who is the first person from that country to fly on the Space Shuttle.