Condoleezza Riceová

Condoleezza Riceová
66. ministryně zahraničních věcí USA
Ve funkci:
26. ledna 2005 – 20. ledna 2009
PrezidentGeorge W. Bush
PředchůdceColin Powell
NástupceHillary Clintonová
20. poradkyně pro národní bezpečnost
Ve funkci:
20. ledna 2001 – 26. ledna 2005
PrezidentGeorge W. Bush
PředchůdceSandy Berger
NástupceStephen Hadley
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana

Narození14. listopadu 1954 (68 let)
Birmingham, Alabama
NárodnostAfroameričané
Alma materUniversity of Denver
University of Notre Dame
Profesepolitička, spisovatelka, politoložka, diplomatka, autorka autobiografie, pedagožka, vysokoškolská učitelka, klavíristka a akademička
NáboženstvíPresbyteriáni
OceněníCena kandake (1989)
Cena Erica Warburga (2007)
Horatio Alger Award (2010)
Řád rumunské hvězdy
Řád Stara planina
… více na Wikidatech
PodpisCondoleezza Riceová, podpis
Webová stránkaprofiles.stanford.edu/condoleezza-rice
CommonsCondoleezza Rice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Condoleezza Riceová, nepřechýleně Condoleezza Rice (* 14. listopadu 1954 Birmingham) je americká politička, diplomatka a profesorka politologie. V letech 2005–2009 byla ministryní zahraničních věcí ve druhé Bushově vládě; v jeho předchozí administrativě pracovala jako poradkyně pro národní bezpečnost.

Život a profesní kariéra

Vyrůstala v Alabamě v rodině nemajetného presbyteriánského pastora v době končící rasové segregace. Její matka byla učitelka hudby – vyučovala hru na klavír. Pro svou dceru vymyslela jméno Condoleezza, jež pochází z italského výrazu con dolcezza – „hrát se sladkostí“.

Na vysoké škole studovala politické vědy. Bakalářský stupeň získala v Denveru, v magisterském studiu politických věd pokračovala na prestižní katolické University of Notre Dame. Poté se vrátila do Denveru, kde získala titul Ph.D. Učil ji zde Josef Korbel, otec Madeleine Albrightové; právě díky němu se začala zabývat mezinárodními vztahy a speciálně politikou Sovětského svazu.[1] V roce 1984 publikovala studii o vztahu československé armády a SSSR (česky vyšla pod názvem Sovětský svaz a československá armáda 1948–1983: Nejisté spojenectví v roce 2005). Kromě jiného řídila makléřskou firmu Charles Schwab, působila jako poradkyně u finanční poradenské firmy Transamerica a zasedala ve správní radě petrochemického koncernu Chevron, který na její počest po ní pojmenoval ropný tanker o výtlaku 135 000 tun.

V týmu pro národní bezpečnost působila jako poradkyně pro sovětské záležitosti už u George Bushe staršího,[1] v administrativě George W. Bushe (2001–2005) pak zastávala (jako historicky první žena) funkci poradkyně pro národní bezpečnost. V této pozici kromě jiného v roce 2002 schválila užití waterboardingu při výsleších teroristů Abú Zubajdy a Chálida Šajcha Muhammada.[2]

Do funkce ministryně zahraničí ve své své druhé vládě ji prezident George W. Bush navrhl v listopadu 2004. Dne 26. ledna 2005 byla do funkce schválena Senátem Spojených států amerických s poměrem hlasů 85:13; tentýž den vykonala přísahu a byla uvedena do úřadu. Stala se tak první Afroameričankou, po Madeleine Albrightové druhou ženou a po svém předchůdci Colinu Powellovi také druhou osobou černé pleti v této funkci. Jako ministryně zahraničí zastávala tvrdé postoje vůči Rusku, k otázce americké protiraketové obrany či ohledně problematiky ochrany životního prostředí.[1]

Stala se také členkou správní rady think tanku Aspen Institute.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c Profile: Condoleezza Rice. BBC News [online]. BBC, 2001-09-25 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rice approved CIA waterboarding. BBC News [online]. BBC [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Prestižní Aspen Institute otevřel pražskou pobočku. ČT24 [online]. 2012-07-19 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Condoleezza Rice Signature.svg
Condoleezza Rice signature.
Condoleezza Rice cropped.jpg
An official portrait of Condoleezza Rice. Contrast enhanced from State department version to compensate for slight light overexposure.