Connecticut Open

Connecticut Open
Vítězka dvouhry 2011 Caroline Wozniacká

Založeno1948
Ukončeno2019
MístoNew Haven, Connecticut Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
DějištěCullman-Heyman Tennis Center
Souřadnice
Povrchtvrdý – DecoTurf / venku
Obdobísrpen
ATP World Tour
1990–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series
2009–2010ATP World Tour 250

Soutěže48 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace750 000 USD
WTA Tour
1988–1989Tier IV
1990–1994Tier III
1997–2008WTA Tier II
2009–2018Premier

Soutěže30 dvouhra (48 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace799 000 USD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Connecticut Open byl profesionální tenisový turnaj žen hraný každoročně v rámci WTA Tourconnecticutakém New Havenu. Mezi roky 2009–2018 patřil do kategorie WTA Premier. Dějištěm se stal areál Cullman-Heyman Tennis Center, obsahující otevřené dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf. Turnaj byl součástí severoamerického turné US Open Series, desetidílného cyklu hraného během šesti letních týdnů s vrcholem na US Open.

V letech 2005–2010 existoval pod názvem Pilot Pen Tennis. V období 1990–2010 obsahoval také mužskou část organizovanou Asociací tenisových profesionálů (ATP). Muži hráli v kategorii ATP World Tour 250, zatímco ženská polovina náležela do kategorie WTA Premier. Smíšená akce skončila v roce 2011, kdy se mužský turnaj odtrhl a přemístil do Winston-Salemu. Přes jeho existující historii byl ze strany ATP oficiálně prohlášen za novou událost okruhu. V období 2011–2013 ženská část nesla pojmenování New Haven Open at Yale.[1] V sezónách 20142018 pak probíhala pod názvem Connecticut Open.[2]

V únoru 2019 organizátoři oznámili zrušení turnaje z důvodu nezajištění finanční podpory. V kategorii Premier byl do kalendáře okruhu 2019 dodatečně zařazen zářijový Zhengzhou Open v čínském Čeng-čou s milionovou dotací, jakožto zahajovací turnaj čínské túry.[3]

Historie

Turnaj byl založen v roce 1948 jako ženské mistrovství Spojených států (U.S. Women's Hardcourt Championships). V následujících dvaceti letech se hrál postupně ve více areálech Spojených států: v kalifornských San Franciscu, Berkeley), utažském Salt Lake City, washingtonském Seattlu, kalifornských La Jolle a San Diegu, v coloradském Denveru a kalifornském Sacramentu. Mezi vítězky této uzavřené éry se zařadily Doris Hartová, Darlene Hardová, Nancy Richeyová, Rosemary Casalsová či Billie Jean Kingová. Turnaj byl pak v roce 1969 přerušen v souvislosti s nástupem otevřené éry tenisu.[4]

Petra Cetkovská, finalistka dvouhry 2011

V roce 1988 se Americká tenisová asociace (USTA) rozhodla turnaj obnovit a zařadila jej do kalendáře WTA Tour v kategorii Tier IV. Ročník 1988 se konal v texaském San Antoniu. V roce 1990 turnaj postoupil do kategorie Tier III a v letech 1997–2008 patřil do úrovně Tier II. V prvních letech po obnovení se mezi vítězky zařadily také hráčky, které se během kariéry staly světovými jedničkami: Steffi Grafová, Monika Selešová a Martina Navrátilová.

V roce 1993 se turnaj přestěhoval na dva roky na severovýchod Spojených států do Stratton Mountain ve Vermontu. V letech 1995 a 1996 se nehrál z důvodu kolize s Letními olympijskými hramiAtlantě. Roku 1997 se opět vrátil, nejprve do Stone Mountain v Georgii a poté již do posledního místa konání v connecticutském New Havenu. V této fázi byl hrán pod sponzorským názvem Pilot Pen Tennis a v roce 2014 došlo k přejmenování na Connecticut Open.[5] Od druhé poloviny 90. let dominovaly ve dvouhře Američanky Lindsay Davenportová a čtyřnásobná šampionka Venus Williamsová. V závěrečné fázi existence turnaje pak dánská čtyřnásobná vítězka Caroline Wozniacká a Češka Petra Kvitová, jež triumfovala třikrát.

Italka Sara Erraniová, 2011

Mužská část se v letech 1981 až 1989 hrála jako exhibice, v jejímž rámci se utkávali čtyři přední tenisté. Mezi jinými do soutěže nastoupili Ivan Lendl a v roce 1988 osmnáctiletý Andre Agassi. V sezóně 1990 turnaj, jenž probíhal v Jerichu na Long Islandu, oficiálně vstoupil do nově založeného okruhu ATP Tour. Získal název Norstar Bank Hamlet Challenge Cup. V období 1992–2000 se jmenoval Waldbaum's Hamlet Cup, v roce 2001 Hamlet Cup a od roku 2002 se konal jako TD Waterhouse Cup. Poté se přestěhoval do New Havenu.

Přehled finále

Dvouhra žen

Místorokvítězkafinalistkavýsledek
San Francisco1948USA Gertrude MoranováUSA Virginia Wolfenden Kovacsová2–6, 6–1, 6–2
1949USA Doris HartováUSA Dorothy Head Knodeová6–3, 6–4
Berkeley1950USA Patricia Canning ToddováRumunsko Magda Ruracová6–2, 6–1
Salt Lake City1951USA Patricia Canning Toddová (2) USA Anita Kanterová6–1, 6–4
Seattle1952USA Mary Arnold PrentissováUSA Anita Kanterová6–1, 8–6
Salt Like City1953USA Anita KanterováUSA Joan Merciadisová6–0, 6–4
1954USA Beverly Baker FleitzováUSA Barbara Greenová6–1, 6–3
La Jolla1955USA Miriam ArnoldováUSA Patricia Canning Toddová6–0, 6–0
1956USA Nancy Chaffee KinerováUSA Patricia Canning Toddová6–4, 5–7, 7–5
1957USA Beverly Baker Fleitzová (2) USA Miriam Arnoldová6–1, 6–1
1958USA Beverly Baker Fleitzová (3) USA Karen Hantzeová6–1, 8–6
Denver1959Jihoafrická republika Sandra Reynolds PriceováUSA Beverly Baker Fleitzová6–3, 6–2
La Jolla1960USA Katherine D. ChabotováUSA Karen Hantzeová4–6, 7–5, 7–5
1961USA Nancy RicheyováUSA Dottie Knodeová6–1, 6–1
Seattle1962USA Carol Hanks AucampováUSA Marilyn Montgomeryová7–5, 6–3
La Jolla1963USA Darlene HardováUSA Tory Fretzová6–1, 8–6
Sacramento1964USA Kathy HarterováUSA Kathy Blakeová6–1, 6–0
1965USA Rosemary CasalsováUSA Kathy Harterová6–4, 4–6, 6–2
La Jolla1966USA Billie Jean KingováUSA Patti Hogan Fordyceová7–5, 6–0
Sacramento1967USA Jane BartkowiczováUSA Valerie Ziegenfussová6–4, 6–4
La Jolla1968Jihoafrická republika Maryna GodwinováUSA Janet Newberryová6–3, 8–6
Sacramento1969USA Eliza PandeováUSA Kris Kemmerová7–5, 6–4
1970turnaj se nekonal
1987
San Antonio1988Německo Steffi GrafováBulharsko Katerina Malejevová6–4, 6–1
1989Německo Steffi Grafová (2) USA Ann Henrickssonová6–1, 6–4
1990Jugoslávie Monika SelešováŠvýcarsko Manuela Malejevová6–4, 6–3
1991Německo Steffi Grafová (3) Jugoslávie Monika Selešová6–4, 6–3
1992USA Martina NavrátilováFrancie Nathalie Tauziatová6–2, 6–1
Stratton Mountain1993Španělsko Conchita MartínezováUSA Zina Garrisonová6–3, 6–2
1994Španělsko Conchita Martínezová (2) Španělsko Arantxa Sánchezová Vicariová4–6, 6–3, 6–4
 1995turnaj se nekonal
1996
Stone Mt.1997USA Lindsay DavenportováFrancie Sandrine Testudová6–4, 6–1
New Haven1998Německo Steffi GrafováČesko Jana Novotná6–4, 6–1
1999USA Venus WilliamsováUSA Lindsay Davenportová6–2, 7–5
2000USA Venus Williamsová (2) USA Monika Selešová6–2, 6–4
2001USA Venus Williamsová (3) USA Lindsay Davenportová7–6(8–6), 6–4
2002USA Venus Williamsová (4) USA Lindsay Davenportová7–5, 6–0
2003USA Jennifer CapriatiováUSA Lindsay Davenportová6–2, 4–0skreč
2004Rusko Jelena BovinováFrancie Nathalie Dechyová6–2, 2–6, 7–5
2005USA Lindsay Davenportová (2) Francie Amélie Mauresmová6–4, 6–4
2006Belgie Justine HeninováUSA Lindsay Davenportová6–0, 1–0skreč
2007Rusko Světlana KuzněcovováMaďarsko Ágnes Szávayová4–6, 3–0skreč
2008Dánsko Caroline WozniackáRusko Anna Čakvetadzeová3–6, 6–4, 6–1
2009Dánsko Caroline Wozniacká (2) Rusko Jelena Vesninová6–2, 6–4
2010Dánsko Caroline Wozniacká (3) Rusko Naděžda Petrovová6–3, 3–6, 6–3
2011Dánsko Caroline Wozniacká (4) Česko Petra Cetkovská6–4, 6–1
2012Česko Petra KvitováRusko Maria Kirilenková7–6(11–9), 7–5
2013Rumunsko Simona HalepováČesko Petra Kvitová6–2, 6–2
2014Česko Petra Kvitová (2) Slovensko Magdaléna Rybáriková6–4, 6–2
2015Česko Petra Kvitová (3) Česko Lucie Šafářová6–7(6–8), 6–2, 6–2
2016Polsko Agnieszka RadwańskáUkrajina Elina Svitolinová6–1, 7–6(7–3)
2017Austrálie Darja GavrilovováSlovensko Dominika Cibulková4–6, 6–3, 6–4
2018Bělorusko Aryna SabalenkováŠpanělsko Carla Suárezová Navarrová6–1, 6–4

Čtyřhra žen

Místorokvítězkyfinalistkyvýsledek
New Haven2018Česko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Německo Laura Siegemundová
6–4, 6–7(7–9), [10–4]
2017Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan
Austrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
3–6, 6–3, [10–8]
2016Indie Sania Mirzaová
Rumunsko Monica Niculescuová
Ukrajina Kateryna Bondarenková
Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
7–5, 6–4
2015Německo Julia Görgesová
Česko Lucie Hradecká
Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–3, 6–1
2014Slovinsko Andreja Klepačová
Španělsko Sílvia Soler Espinosová
Nový Zéland Marina Erakovicová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
7–5, 4–6, [10–7]
2013Indie Sania Mirzaová
Čína Čeng Ťie
Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–3, 6–4
2012USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
4–6, 6–0, [10–4]
2011Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Bělorusko Olga Govorcovová
Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
7–5, 6–2
2010Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
USA Bethanie Mattek-Sandsová
USA Meghann Shaughnessyová
7–5, 6–0
2009Španělsko Nuria Llagostera Vivesová
Španělsko María José Martínez Sánchezová
Česko Iveta Benešová
Česko Lucie Hradecká
6–2, 7–5
2008Česko Květa Peschkeová
USA Lisa Raymondová
Rumunsko Sorana Cîrsteaová
Rumunsko Monica Niculescuová
4–6, 7–5, [10–7]
2007Indie Sania Mirzaová
Itálie Mara Santangelová
Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
6–1, 6–2
2006Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
USA Lisa Raymondová
Austrálie Samantha Stosurová
6–4, 6–2
2005USA Lisa Raymondová
Austrálie Samantha Stosurová
Argentina Gisela Dulková
Rusko Maria Kirilenková
6–2, 6–7(1–7), 6–1
2004Rusko Naděžda Petrovová
USA Meghann Shaughnessyová
USA Martina Navrátilová
USA Lisa Raymondová
6–1, 1–6, 7–6(7–4)
2003Španělsko Virginia Ruano Pascualová
Argentina Paola Suárezová
Austrálie Alicia Moliková
Španělsko Magüi Sernaová
7–6(8–6), 6–3
2001Zimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
Jugoslávie Jelena Dokićová
Rusko Naděžda Petrovová
6–0, 3–6, 6–2
2000Francie Julie Halard-Decugisová
Japonsko Ai Sugijamová
Španělsko Virginia Ruano Pascualová
Argentina Paola Suárezová
6–4, 5–7, 6–2
1999USA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
Rusko Jelena Lichovcevová
Česko Jana Novotná
7–6(7–1), 6–2
1998Francie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
Jižní Afrika Mariaan de Swardtová
Česko Jana Novotná
6–1, 6–0
Stone Mountain1997USA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
Francie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
6–7(5–7), 6–3, 6–2
 1995turnaj se nekonal
1996
Stratton
Mountain
1994Austrálie Elizabeth Smylieová
USA Pam Shriverová
Španělsko Conchita Martínezová
Španělsko Arantxa Sánchezová Vicariová
7–6(7–4), 2–6, 7–5
1993Austrálie Elizabeth Smylieová
Česko Helena Suková
Švýcarsko Manuela Malejevová
Argentina Mercedes Pazová
6–1, 6–2
San Antonio1992USA Martina Navrátilová
USA Pam Shriverová
USA Patty Fendicková
Česko Andrea Strnadová
3–6, 6–2, 7–6(7–4)
1991USA Patty Fendicková
Jugoslávie Monika Selešová
Kanada Jill Hetheringtonová
USA Kathy Rinaldiová
7–6(7–2), 6–2
1990USA Kathy Jordanová
Austrálie Elizabeth Smylieová
USA Gigi Fernándezová
USA Robin Whiteová
7–5, 7–5
1989USA Katrina Adamsová
USA Pam Shriverová
USA Patty Fendicková
Kanada Jill Hetheringtonová
3–6, 6–1, 6–4
1988USA Lori McNeilová
Česko Helena Suková
Jihoafrická republika Rosalyn Fairbanková
USA Gretchen Magersová
6–3, 6–7(5–7), 6–2

Dvouhra mužů

Místorokvítězfinalistavýsledek
Long Island
(exhibice)
1981USA Brian TeacherFrancie Yannick Noah4–6, 6–3, 6–4
1982USA Gene MayerUSA Johan Kriek6–2, 6–3
1983USA Gene MayerŠvýcarsko Heinz Günthardt6–7(9–11), 6–4, 6–0
1984Česko Ivan LendlEkvádor Andrés Gómez6–2, 6–4
1985Česko Ivan LendlUSA Jimmy Connors6–1, 6–3
1986Česko Ivan LendlUSA John McEnroe6–2, 6–4
1987Švédsko Jonas SvenssonUSA David Pate7–6, 3–6, 6–3
1988USA Andre AgassiFrancie Yannick Noah6–3, 0–6, 6–4
1989Česko Ivan LendlŠvédsko Mikael Pernfors4–6, 6–2, 6–4
Long Island1990Švédsko Stefan EdbergJugoslávie Goran Ivanišević7–6, 6–3
1991Česko Ivan LendlŠvédsko Stefan Edberg6–3, 6–2
1992Česko Petr KordaUSA Ivan Lendl6–2, 6–2
1993Švýcarsko Marc RossetUSA Michael Chang6–4, 3–6, 6–1
1994Rusko Jevgenij KafelnikovFrancie Cédric Pioline5–7, 6–1, 6–2
1995Rusko Jevgenij KafelnikovNizozemsko Jan Siemerink7–6(7–0), 6–2
1996Ukrajina Andrij MedveděvČesko Martin Damm7–5, 6–3
1997Španělsko Carlos MoyàAustrálie Patrick Rafter6–4, 7–6(7–1)
1998Austrálie Patrick RafterŠpanělsko Félix Mantilla7–6(7–3), 6–2
1999Švédsko Magnus NormanŠpanělsko Àlex Corretja7–6(7–4), 4–6, 6–3
2000Švédsko Magnus NormanŠvédsko Thomas Enqvist6–3, 5–7, 7–5
2001Německo Tommy HaasUSA Pete Sampras6–3, 3–6, 6–2
2002Thajsko Paradorn SrichaphanArgentina Juan Ignacio Chela5–7, 6–2, 6–2
2003Thajsko Paradorn SrichaphanUSA James Blake6–2, 6–4
2004Austrálie Lleyton HewittPeru Luis Horna6–3, 6–1
New Haven2005USA James BlakeŠpanělsko Feliciano López3–6, 7–5, 6–1
2006Rusko Nikolaj DavyděnkoArgentina Agustín Calleri6–4, 6–3
2007USA James BlakeUSA Mardy Fish7–5, 6–4
2008Chorvatsko Marin ČilićUSA Mardy Fish6–4, 4–6, 6–2
2009Španělsko Fernando VerdascoUSA Sam Querrey6–4, 7–6(8–6)
2010Ukrajina Serhij StachovskyjUzbekistán Denis Istomin3–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra mužů

Místorokvítězovéfinalistévýsledek
Long Island1990Francie Guy Forget
Švýcarsko Jakob Hlasek
Německo Udo Riglewski
Německo Michael Stich
2–6, 6–3, 6–4
1991Německo Eric Jelen
Německo Carl-Uwe Steeb
USA Doug Flach
Itálie Diego Nargiso
0–6, 6–4, 7–6
1992USA Francisco Montana
USA Greg Van Emburgh
Itálie Gianluca Pozzi
Finsko Olli Rahnasto
6–4, 6–2
1993Německo Marc-Kevin Goellner
Německo David Prinosil
Francie Arnaud Boetsch
Francie Olivier Delaître
6–7, 7–5, 6–2
1994Francie Olivier Delaître
Francie Guy Forget
Austrálie Andrew Florent
Spojené království Mark Petchey
6–4, 7–6
1995Česko Cyril Suk
Česko Daniel Vacek
USA Rick Leach
USA Scott Melville
5–7, 7–6, 7–6
1996USA Luke Jensen
USA Murphy Jensen
Německo Hendrik Dreekmann
Rusko Alexandr Volkov
6–3, 7–6
1997Jižní Afrika Marcos Ondruska
Německo David Prinosil
USA Mark Keil
USA T. J. Middleton
6–4, 6–4
1998Španělsko Julian Alonso
Španělsko Javier Sánchez
USA Brandon Coupe
USA Dave Randall
6–4, 6–4
1999Francie Olivier Delaître
Francie Fabrice Santoro
USA Jan-Michael Gambill
USA Scott Humphries
7–5, 6–4
2000USA Jonathan Stark
Zimbabwe Kevin Ullyett
USA Jan-Michael Gambill
USA Scott Humphries
6–4, 6–4
2001USA Jonathan Stark
Zimbabwe Kevin Ullyett
Česko Leoš Friedl
Česko Radek Štěpánek
6–1, 6–4
2002Indie Maheš Bhúpatí
USA Mike Bryan
Česko Petr Pála
Česko Pavel Vízner
6–3, 6–4
2003Jižní Afrika Robbie Koenig
Argentina Martín Rodríguez
Česko Martin Damm
Česko Cyril Suk
6–3, 7–6
2004Francie Antony Dupuis
Francie Michaël Llodra
Švýcarsko Yves Allegro
Německo Michael Kohlmann
6–2, 6–4
New Haven2005Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
USA Rajeev Ram
USA Bobby Reynolds
6–4, 6–3
2006Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–3, 6–3
2007Indie Maheš Bhúpatí
Srbsko Nenad Zimonjić
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–3, 6–3
2008Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
Indie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles
7–5, 6–2
2009Rakousko Julian Knowle
Rakousko Jürgen Melzer
Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–4, 7–6(7–3)
2010Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilot Pen Tennis na anglické Wikipedii.

  1. Tennis tournament continues as New Haven Open at Yale [online]. 2010-10-21 [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ESPN. espn.go.com. Dostupné online [cit. 27 June 2014]. (anglicky) 
  3. Ondřej Jirásek TenisPortal.cz. WTA udělalo změny v kalendáři. Po 21 letech končí turnaj v New Havenu [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-04 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. 
  4. pilotpentennis.com. 2008 Pilot Pen Tennis Press Guide. dps.usta.com. 2008-08-15. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ESPN. espn.go.com. ESPN. Dostupné online [cit. 27-06-2014]. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
20120820 115059 Sara Errani 01.jpg
Autor: Lbp06, Licence: CC BY-SA 3.0
Sara Errani at the 2012 New Haven Open
Petra Cetkovska.jpg
Autor: Danny Karwoski, Licence: CC BY-SA 3.0
Petra Cetkovská at the New Haven Open 27 August 2011
Caroline Wozniacki New Haven Open Finals Champion.jpg
Autor: Danny Karwoski, Licence: CC BY-SA 3.0
Caroline Wozniacki accepting championship trophy at the New Haven Open 27 August2011