Coriolisovo číslo

Coriolisovo číslo [-] je v hydraulice bezrozměrný parametr, který vyjadřuje poměr skutečné kinetické energetické výšky k energetické výšce vyjádřené ze střední průřezové rychlosti (viz např. [1][2]). Dá se odvodit základní vztah

kde [ms−1] je místní (bodová) rychlost, [ms−1] střední průřezová rychlost, [m2] průtočná plocha, [ms−1] bodová (místní) rychlost příslušná dílčí ploše [m2] příčného profilu. Jak je zřejmé ze vzorce, závisí stejně jako číslo Boussinesqovo na tvaru průtočného průřezu a rozdělení místních rychlostí po průřezu.

Podle některých autorů závisí na charakteristice rozdělení rychlosti, např. na Chézyho rychlostním součiniteli C nebo na exponentu parabolického rozdělení rychlosti. Např. podle Chowa[3] lze hodnoty Coriolisova čísla odhadnout jako

kde [ms−1] je maximální rychlost v profilu.

Podle Morozova (viz [4]) je

kde [m0,5s−1] je Chézyho rychlostní součinitel.

Chanson[5] udává za předpokladu parabolického rozdělení rychlostí vztah

kde [-] je exponent parabolického (mocninného) rozdělení rychlosti. Evreinov (viz [4]) udává hodnoty Coriolisova čísla v závislosti na Chézyho rychlostním součiniteli tabelárně – viz tabulka:

Coriolisovo číslo v závislosti na Chézyho součiniteli
C2022252830323538404550
1,5251,4351,3361,2701,2241,2041,1711,1441,1321,1051,084
-1,1
C556065707580859095100110
1,0691,0571,0511,0451,0391,0331,0301,0271,0241,0211,020
1,051,0

Je třeba upozornit na to, že výsledky výpočtu Coriolisova čísla podle různých vztahů se i dosti liší. Výše uvedené vztahy platí pro potrubí a jednoduchá koryta. V případě koryta složeného je nutné uvažovat vliv různých rychlostí v jednotlivých dílčích částech koryta a lze odvodit vztah[3]

kde , a jsou Coriolisovo číslo, modul průtoku a průtočná plocha příslušné -té dílčí části složeného koryta, přičemž modul průtoku je určen jako

.    

Máme-li k disposici měření bodových rychlostí, je nejsprávnější a poměrně snadné určit Coriolisovo číslo z definičního vzorce.

Reference

  1. Boor, B., Kunštátský, J. a Patočka, C. (1968): Hydraulika pro vodohospodářské stavby. SNTL/Alfa Praha/Bratislava
  2. Kolář,V., Patočka,C. a Bém,J. (1983): Hydraulika. SNTL/Alfa Praha/Bratislava
  3. a b Chow, VenTe (1959): Open-Channel Hydraulics. McGraw-Hill
  4. a b Železnjakov, G.V. (1976): Teorija gidrometrii. 2. vyd. Gidrometeoizdat, Leningrad
  5. Chanson, H. (1999): The Hydraulics Of Open Channel Flow - An Introduction. Arnold, London