Cornaux

Cornaux
znak
Poloha
Souřadnice	47°2′20″ s. š., 7°1′10″ v. d.
Nadmořská výška	440 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Neuchâtel
Cornaux Cornaux, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,73 km²
Počet obyvatel	1 563 (2018)[1]
Hustota zalidnění	330,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cornaux.ch
PSČ	2087
Označení vozidel	NE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cornaux je obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska. Má přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Geografie

Cornaux leží mezi svahy Jury a rovinou mezi jezery Neuchâtelského jezera a Bielským jezerem. S Cornaux sousedí tři obce: Cressier na severovýchodě, Saint-Blaise na západě a La Tène na jihu, kde Zihlský kanál tvoří hranici s kantonem Bern.

Jižní část obce Cornaux je vymezena zemědělskou a průmyslovou zónou. Severovýchodní území tvoří vinice a obec, severovýchodní lesy. Hora Roches de Châtollion na západě je kvůli své botanické rozmanitosti zařazena do Spolkového seznamu krajinných a přírodních památek národního významu.

Celková rozloha obce je 469 hektarů, z toho 116 hektarů tvoří stavební a průmyslové pozemky a 353 hektarů zemědělské plochy.

Historie

Dlouhou dobu archeologové v Cornaux zaznamenávali pouze nálezy z mladší doby železné a roztroušené nálezy z doby galorománské a merovejské (v obci a v korytě řeky Zihl). Od roku 1965 se však Cornaux dostalo do povědomí archeologů. Při druhé korekci vodních toků u Les Sauges mezi Neuchâtelským a Bielským jezerem narazili na dřevěný most přes řeku Zihl z 2. a 1. století př. n. l. Byl 90 metrů dlouhý a spočíval na sedmi pilířích, z nichž každý se skládal ze tří pilířů a dvou šikmých bočních podpěr. Na nich byly trámy a nad nimi kulatiny jako mostovka. Pod zříceným mostem byly nalezeny kostry asi 20 lidí (některé se zachovalými mozky) a dobytka. Z pozdní doby laténské pocházejí také nalezené meče, hroty kopí, nástroje, fibule, náústky uzdy, mince a keramické nádoby. Dendrochronologicky se podařilo určit, že dubové dřevo bylo pokáceno v roce 116 př. n. l. Hromadění koster lze sotva přičítat povodňové katastrofě, ale spíše posvátným obřadům. V lokalitě La Tène, která se nachází 2,8 km proti proudu řeky, jsou rovněž doklady takových obřadů. Helvétský most u Cornaux naznačuje, že již před galorománským osídlením existovala cesta spojující Švýcarskou plošinu s Jurou přes Seeland (oblast tří jezer na úpatí Jury).

Cornaux bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1212 - tehdy jako Curnaul. Listina z opatství Saint-Jean se týkala hraničních sporů mezi „Corbanetchs“ (obyvateli Cornaux) a sousední obcí. Kostel Saint-Pierre byl postaven v roce 1340. Již na počátku 13. století existovala v Cornaux zemědělská komunita, ale teprve v 15. století se z ní stala obec. Až do zrušení majetku v roce 1526 byla většina obyvatel Cornaux nesvobodná, s výjimkou několika rodin, které ve 14. století získaly občanství Neuchâtelu.^[2]

Mnoho domů v centru obce pochází ze 16. století a svědčí o pracovitém a klidném životě jejich obyvatel. Ti byli vrchností (hrabata z Fenisu, z Fribourgu, z Hochbergu, poté hrabata z Orléansu, kníže Berthier a další) považováni za loajální a bezproblémové občany, jejichž hlavní problémy se točily kolem hospodaření a odvodů vrchnosti. Žádná dramatická nebo drastická událost není známa. Až do roku 1848 patřilo Cornaux ke kastelánství Thielle, s výjimkou období vlády Louise-Alexandra Berthiera nad Neuchâtelem, kdy bylo kastelánství Thielle začleněno do kastelánství Le Landeron (jehož hlavním městem bylo Cornaux v letech 1807–1814). Politická obec Cornaux existuje od roku 1869. Farnost (kostel Saint-Pierre) je doložena od roku 1228 a patřila k děkanátu Solothurn (diecéze Lausanne); patří k ní Cornaux, Thielle, Wavre a od reformace v roce 1532 reformovaní z Enges; do roku 1888 k ní patřil také Epagnier. Až do poloviny 20. století převládalo v obci vinařství a zemědělství.^[2]

Obyvatelstvo

Ke konci roku 2021 v obci žilo 1602 obyvatel.^[3] Z celkového počtu obyvatel je 87,3 % francouzsky mluvících, 5,2 % německy a 2,1 % italsky mluvících (stav k roku 2000).

Hospodářství

V Cornaux převládá zemědělství, zejména vinařství. Působí zde také drobní řemeslníci a lehký průmysl. Třetina areálu rafinerie Cressier se nachází na území obce Cornaux.

Doprava

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici č. 5 z Bielu do Neuchâtelu a na dálnici A5 (exit 18). Dne 7. listopadu 1859 byla otevřena železniční trať z Neuchâtelu do Le Landeron se stanicí v Cornaux.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cornaux na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cornaux na Wikimedia Commons
• (francouzsky) [1] – oficiální stránky