Corporal Clegg
| Corporal Clegg | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Skladba od Pink Floyd | |||||||
| Z alba | A Saucerful of Secrets | ||||||
| Vydáno | 28. června 1968 | ||||||
| Nahráno | únor 1968 | ||||||
| Žánr | psychedelický rock | ||||||
| Délka | 4:12 | ||||||
| Vydavatelství | Columbia/EMI (UK) Tower/Capitol (US) | ||||||
| Producent(i) | Norman Smith | ||||||
| Skladatel | Roger Waters | ||||||
| |||||||
„Corporal Clegg“ je skladba britské rockové skupiny Pink Floyd, poprvé vyšla jako čtvrtá v pořadí na albu A Saucerful of Secrets v červnu 1968. Jejím autorem je baskytarista Roger Waters.
Píseň pojednává o desátníku Cleggovi, válečném veteránovi z druhé světové války, který v roce 1944 přišel o nohu. Jedná se o první zmínku o válce v textech Pink Floyd, v pozdějších letech toto téma začal hojně využívat právě Roger Waters, jehož otec zemřel v bojích roku 1944.[1] Ke skladbě natočili Pink Floyd pro belgickou televizi RTB ve dnech 18. a 19. února 1968 černobílý videoklip. Pro zvukovou stopu (natáčeno na playback) byla použita pracovní verze s odlišným koncem a zcela jinou závěrečnou slokou.[2] Druhý videoklip pochází z 22. července 1969 z produkce západoněmecké televize SDR, v něm byla skupina natočena při bitvě s jídlem.[3]
Pink Floyd tuto skladbu nikdy živě nehráli. Studiová verze o délce 4 minuty a 12 sekund byla natočena v průběhu února 1968 v EMI Studios pod dohledem producenta Normana Smithe a vyšla na albu A Saucerful of Secrets. Píseň „Corporal Clegg“ nebyla zařazena na žádné kompilační album.
Původní sestava
- David Gilmour – elektrická kytara, kazoo, zpěv
- Rick Wright – elektronické varhany, zpěv
- Roger Waters – baskytara, zpěv
- Nick Mason – bicí, perkuse, zpěv
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corporal Clegg na anglické Wikipedii.
- ↑ MABBETT, Andy. The Complete Guide to the Music of Pink Floyd. London: Omnibus, 1995. Dostupné online. ISBN 071194301x. (anglicky)
- ↑ POVEY, Glenn. Echoes: Úplná historie Pink Floyd. Překlad Ondřej Skoupý. Praha: Volvox Globator, 2009. ISBN 978-80-7207-730-4. S. 91.[Dále jen Povey.]
- ↑ Povey, s. 111–112.
