Coudenhoveové

Maxmilián von Coudenhove

Max von Coudenhove

Marie Nesselrode

Marie Kalergi

Micuko Aojama

Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi

Marie Nesselrode

Marie Kalergi

Paul von Coudenhove

Coudenhoveové [kudnhof i kaudnhof] jsou český šlechtický rod pocházející ze severního Brabantska.

První zmínky o rodu pocházejí ze 13. století na území dnešní Belgie. Theodoricus Coudenhove se připomíná roku 1240 v Brabantsku a jeho potomek Gerolf se v polovině 13. století zúčastnil křížové výpravy do Palestiny. Také další členové rodu byli vojáky. V 15. století došlo k prvnímu dělení rodu, někteří členové zůstali na kontinentu a část odešla do Anglie. Druhé dělení rodu se datuje do konce 17. století, a to na starší hraběcí a mladší baronskou větev. Baronská větev se dělila na francouzskou a českou.^[1]

Koncem 18. století se Coudenhoveové stali říšskými hrabaty, větší významnosti dosáhl až v posledních dvou stoletích. Měli statky v Uhrách, Bavorsku, do Čech přišli v první polovině 19. století:

• František Karel roku 1864 zakoupil panství Poběžovice na Domažlicku od Thun-Hohensteinů. Oženil se tam s řeckou šlechtičnou Mariií Felicitas von Kalergi (1840-1877).
• Jeho syn se po císařově schválení směl užívat jména Jindřich Jan Maria hrabě von Coudenhove-Kalergi (1859-1906). Byl vystudovaný právník a filozof, povoláním rakousko-uherský diplomat v Aténách, Ru de Janeiro, Istanbulu a naposledy velvyslancem v Japonsku, oženil se tam s Japonkou Mitsuko, rozenou Aoyama (1874-1841). Měli čtyři syny a tři dcery:
• Prvorozený Johannes Evangelist Virgilio (1893-1965) sídlil na zámku v Poběžovicích, věnoval se umění^[2]
• Druhorozený Richard Mikuláš (1894-1972) se věnoval filozofii a politice, spoluzakládal panevropské hnutí a stal se prvním prezidentem Panevropské unie v ženevě.
• Třetí syn Gerolf (1896-1978) se oženil s hraběnkou Sofií von Pálffy-Erdöd a žili na zámku v Březnici.
• Nejmladší syn Karel Jindřich (1903-1987) se v australském Sydney oženil s Anitou Neubergovou z Vídně a žili pak v Aténách.
• Dcera Ida Frederika (1901-před 1988) se provdala za Karla Josefa Görrese, věnovala se náboženství a filozofii a publikovala stati z těchto oborů^[3].

• Max Julius Coudenhove |(1856-1928) (jehož pradědeček byl zárověň dědečkem výše zmíněného Františka Karla) se stal rakouským c. a k. tajným radou, a po svém bratrovi Karlovi byl posledním místodržitelem Království českého.^[4]
• Sestra Charitas Coudenhove byla řeholnicí z Kongregace milosrdných sester boromejek, pracovala v ženské věznici v Praze-Řepích, zachoval se její portrét^[5]
• Marie Anežka von Coudenhove-Honrichs byla významnou řeholnicí a podílela se na stavbě mateřince v Rajhradě.

Příslušníky rodu po roce 1945 úřady odsunuly do Německa, kde žijí dodnes. Příbuzensky se spojili především s cizími rody.

Na zlatém štítě je položeno červeně vlnité kosmé břevno.

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coudenhoveové na Wikimedia Commons

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Coudenhoveové, s. 35–36.