Ctná paní Lucie

Ctná paní Lucie
Žánryromantický
historický
dobrodružný
mysteriózní
Formátseriál
ScénářGustav Oplustil
Petr Tuček
RežiePetr Tuček
HrajíRenáta Doleželová
Ilja Prachař
Jan Tříska
Svatopluk Matyáš
Václav Lohniský
Jan Skopeček
Josef Šebek
Vilém Besser
Miloš Kopecký
Josef Haukvic
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet řad1
Počet dílů6 (seznam dílů)
Obvyklá délka50–60 min
Produkce a štáb
KameraVáclav Myslivec
HudbaZdeněk Liška
Produkční
společnost		Československá televize
Filmové studio Barrandov
DistributorČeskoslovenská televize
Premiérové vysílání
StaniceI. program
Formát obrazučernobílý, 4 : 3
Vysíláno11. listopadu 1972 – 17. února 1973
Ctná paní Lucie na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ctná paní Lucie je československý historický dobrodružný televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v letech 1972–1973 vysílala. Šestidílný seriál natočil režisér Petr Tuček podle scénáře, který napsal společně s Gustavem Oplustilem. Pojednává o putování paní Lucie na přelomu 15. a 16. století do dalekých zemí kvůli záchraně svého manžela. Do současnosti se seriál nedochoval, kvůli kritice československého prezidenta Gustáva Husáka byl filmový materiál s dílem pravděpodobně zničen.

Příběh

Paní Lucie, dcera Záviše Oulehly z Kronbachu, se se svou družinou vydá do země turecké, aby osvobodila svého manžela. Během svého putování je podrobena mnoha zkouškám.

Obsazení

Produkce

Šestidílný televizní seriál Ctná paní Lucie s historickou, dobrodružnou a romantickou tematikou napsal Gustav Oplustil společně s Petrem Tučkem. Určen byl pro vysílání v rámci Malého televizního sázení, které se zaměřovalo na podporu památkové péče a jeho výnosy mířily do fondu obnovy památek.[1][2] Pro příběh, zasazený na přelom 15. a 16. století, využili jeho autoři motivy pověstí z československých hradů a zámků i některá historická fakta. Scenáristé kladli důraz na dlouhodobé morální hodnoty (čest, spravedlnost, pravda, věrnost) a do děje zakomponovali témata romantiky, lásky, hrdinských bojů a lidských vášní.[3] Pořad režíroval Petr Tuček, pro Československou televizi jej vyrobilo Filmové studio Barrandov.[4] Vznikl s podporou památkářů a ministerstva kultury. Natáčení probíhalo v interiérech a exteriérech českých a moravských hradů[3] (např. první díl na Křivoklátě[5]) a trvalo asi půl roku od podzimu 1971 do jara 1972;[6] v říjnu 1971 byl seriál rozpracován,[4] v květnu 1972 probíhala výroba postsynchronů.[6] Již koncem roku 1971 uvažovali Tuček a Oplustil v případě úspěchu o případném pokračování.[7] Na jaře 1972 připravoval Oplustil scénáře pro dalších sedm dílů,[6] které však už realizovány nebyly.

Hudbu k seriálu napsal Zdeněk Liška.[3]

Vysílání

Seriál Ctná paní Lucie uvedla Československá televize na I. programu od listopadu 1972 do února 1973. Měl být vysílán v rámci Malého televizního sázení, tento záměr však naplnily pouze první dvě epizody. První díl měl premiéru 11. listopadu 1972,[8][9] další měly následovat ve dvoutýdenní periodě. Druhý díl byl skutečně odvysílán 25. listopadu,[10][11] avšak třetí epizoda, původně plánovaná na 9. prosince,[12] byla z vysílání stažena a nahrazena jiným pořadem.[13] Důvodem byla kritika Československé televize za natočení neideologického seriálu, kterou československý prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák pronesl na konci listopadu 1972 na setkání s pracujícími v Ústí nad Orlicí (odvysíláno v Československém rozhlase 29. listopadu 1972).[14] Po měsíční přestávce se seriál na obrazovky vrátil 6. ledna 1973,[15][16] poté pokračoval s dvoutýdenním intervalem, takže poslední šestá část byla odvysílána 17. února 1973.[17][18] Seriál byl původně zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase ve 22.00 hodin, od začátku roku 1973 byl uváděn v dopoledním vysílání od 9.30 hodin. Jednotlivé díly měly délku přibližně 50–60 minut.

Československá televize seriál Ctná paní Lucie nikdy nereprízovala a filmový materiál s pořadem byl asi kvůli Husákově kritice zničen.[3] Česká televize seriál na počátku 90. let 20. století sháněla, avšak bez úspěchu.[19]

Seznam dílů

Č. v seriáluNázevRežieScénářDatum premiéry
1Boj o LuciiPetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19721111a11. listopadu 1972
2Nečekaná pastPetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19721125a25. listopadu 1972
3Nevěrná paní AndělaPetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19730106a6. ledna 1973
4Rozmařilost a hazardPetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19730120a20. ledna 1973
5Ztracená šancePetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19730203a3. února 1973
6V zemi tureckéPetr TučekGustav Oplustil a Petr Tuček19730217a17. února 1973

Přijetí

Autor článku v týdeníku Tvorba seriál Ctná paní Lucie po prvním odvysílaném dílu silně zkritizoval. Ohodnotil jej jako dílo „úplně nezdařené“, podle jeho názoru s povrchní a krkolomnou romantičností a zničenou poezií pohádek. Vadilo mu, že „protagonisté i kompars pobíhají a řičí ve starobylých zdech jako špatný, vyplašený operní sbor“, že „péče o výtvarnou stránku filmových záběrů [je] minimální“ a že scenérie hradu Křivoklátu zůstala nevyužita. Uvedl, že „[t]endence parodovat filmy o Angelice se změnila v parodii na sama sebe“, protože „v té televizní, mnohdy i nechtěně pimprlové rytírně […] se chvílemi nechtělo hrát ani koním a občas běhali zadkem trochu našikmo“.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOPECKÁ, Jaroslava. Podzimní obrazovka. Květy. 1971, čís. 38, s. 38–39. Dostupné online. 
  2. ↑ Ctná paní Lucie. Záběr. 1971, čís. 23, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 25–26. 
  4. ↑ a b Z tvorby hraných filmů. Filmové informace. 1971, čís. 41, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ a b vlp. Angelika na Křivoklátě. Tvorba. 1972, čís. 47, s. 16. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c PAVLÍČKOVÁ, M. Nejlepší léta mého života. Kino. 1972, čís. 12, s. 12–13. Dostupné online. 
  7. ↑ MIHOLA, R. Co právě děláte? Gustav Oplustil. Květy. 1972, čís. 1, s. 40. Dostupné online. 
  8. ↑ Televize. Rudé právo. 1972-11-11, s. 5. Dostupné online. 
  9. ↑ Programy Čs. televize a výběr z pořadů Čs. rozhlasu. Květy. 1972, čís. 45, s. 56–57. Dostupné online. 
  10. ↑ Televize. Rudé právo. 1972-11-25, s. 5. Dostupné online. 
  11. ↑ Programy Čs. televize a výběr z pořadů Čs. rozhlasu. Květy. 1972, čís. 47, s. 56–57. Dostupné online. 
  12. ↑ Programy Čs. televize a výběr z pořadů Čs. rozhlasu. Květy. 1972, čís. 49, s. 56–57. Dostupné online. 
  13. ↑ Televize. Rudé právo. 1972-12-09, s. 6. Dostupné online. 
  14. ↑ Pozor na historii [online]. Pribehrozhlasu.cz [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Televize. Rudé právo. 1973-01-06, s. 5. Dostupné online. 
  16. ↑ Programy Čs. televize a výběr z pořadů Čs. rozhlasu. Květy. 1973, čís. 1, s. 56–57. Dostupné online. 
  17. ↑ Televize. Rudé právo. 1973-02-17, s. 4. Dostupné online. 
  18. ↑ Programy Čs. televize a výběr z pořadů Čs. rozhlasu. Květy. 1973, čís. 7, s. 56–57. Dostupné online. 
  19. ↑ Vše, co chcete vědět o televizi. TV Revue. 2005, čís. 8, s. 11. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“