Cucovna
Cucovna | |
---|---|
(c) Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0 Jezero fotografované od silnice III/2457 | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-východ |
Obec | Čelákovice |
Katastrální území | Sedlčánky |
Sídla | Císařská Kuchyně, Cucovna |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′32″ s. š., 14°47′2″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 7,169 ha [1] |
Délka | 380 m[1] |
Šířka | 230 m[1] |
Ostatní | |
Typ | zatopená pískovna |
Nadm. výška | 180[2] m n. m. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cucovna je zvykové pojmenování pro jezero, vzniklé v 90. letech 20. století zatopením pískovny jihozápadně od Císařské Kuchyně a jihovýchodně od Čelákovic v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji v Česku. Má rozlohu 7,169 ha. Je 380 m dlouhé a 230 m široké. Leží v nadmořské výšce 180 m.
Okolí
Okolí jezera tvoří pole kromě východního břehu, který je porostlý borovým lesem nazývaným Borek. Po jižním a západním břehu prochází silnice III/2457. Dnes je oblíbeným hnízdištěm vodních ptáků a uvažuje se o vyhlášení tohoto místa přírodní památkou.
Statek Cucovna
Nedaleký stejnojmenný statek, který leží na stejné straně silnice vedoucí z Mochova do Čelákovic má velice bohatou historii. Prvním majitelem byla mochovská vrchnost, která Cucovnu svěřila do péče hlídači podvinického rybníka, jednoho z mnoha na mochovském území. Poslední pozůstatek rybníka v podobě výpusti zasypal místní spolek JZD na konci 50. let.
Novým majitelem Cucovny se stal v roce 1793 pan Cúc, člen polabské rybářské rodiny, který ji od vrchnosti odkoupil. Podle něho objekt získal svůj název, který se dochoval dodnes.
Zajímavostí zůstává, že Cucovna přečkala všechny katastrofy i náročné zkoušky, kterými si Mochov musel projít. Během 18. století v Mochově řádily kruté zimy, mohutné jarní záplavy, ničivé požáry, plesnivá úroda a s tím související hladomor, a dokonce i dobytčí mor. Tehdy byste přeživší dobytek spočítali na prstech jedné ruky.
V roce 1851 usedlost odkoupila rodina Srncova, která v ní žila po několik generací až do roku 1920. Cucovnu bohužel v roce 1893 zasáhl požár, který zachvátil hlavní stavení, stodolu i stáje. Původní podoba Cucovny tak byla nenávratně pozměněna. Nevíme, jak a zda vůbec rodina usedlost někdy opravila.
Po další tři roky v Cucovně panovala prázdnota. Až v roce 1923 nový majitel, jistý pan Bílek se svou rodinou, usedlosti vrátil život. Objekt rozdělil na mnoho částí a Cucovnu tehdy spravovalo hned několik podílníků. Záznamy z roku 1944 dokládají, že k Cucovně náležely celkem 4 hektary pozemků v podobě zahrad, polností a pastvin.
Další změna přišla v roce 1967, kdy Cucovnu koupilo sdružení myslivců. Ti tehdy bojovali za záchranu bažantů v krajině. Časté zásahy místního JZD do polností sebraly bažantům prostor pro klidné hnízdění a jejich počet značně poklesl. Cucovna se stala mysliveckou základnou pro pravidelné schůze i odchov a líheň malých bažantíků.
Koncem 70. let myslivci původní obytnou budovu strhli a postavili na jejích základech novou. Zavedli rozvody elektřiny a pořídili několik velkokapacitních líhní. Během jediné líhně tehdy úspěšně odchovali 1500 mladých bažantů.
Bohužel ekonomická situace myslivcům zcela nepřála a ke konci 80. let museli svůj projekt odložit. Cucovna tehdy sloužila pouze k pravidelným schůzím, bohatým hostinám a veselým svatbám.
Dnes Areál Cucovna slouží jako centrum svateb, rodinných setkání, koncertů, teambuildingů nebo třeba odpočinkového prodlouženého víkendu v přírodě.
Vodní režim
Jezero je spojeno průtoky s Výmolou, která protéká lesem u jeho východního břehu.
Přístup
Autem po silnici III/2457:
- odbočením ze silnici II/245 mezi Mochovem a Čelákovicemi
- z křižovatky se silnicí silnici III/2454 mezi Císařskou Kuchyní a Čelákovicemi
Poznámky
- ↑ a b c Odhad podle ikatastr.cz
- ↑ Odhad podle mapy.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cucovna na Wikimedia Commons
- (česky) Jezero Cucovna na kultura.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic