Cukrovar Malá Chuchle
| Mlýn a cukrovar Malá Chuchle | |
|---|---|
.jpg) (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 bývalý mlýn a cukrovar | |
| Základní informace | |
| Přestavba | 1831 |
| Zánik | zrušen 1860 |
| Poloha | |
| Adresa | V Lázních 5/9, Praha 5 - Malá Chuchle,  Česko |
| Souřadnice | 50°1′29,63″ s. š., 14°23′24,13″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cukrovar Malá Chuchle je bývalý průmyslový areál v Praze, který byl zbudován v bývalém mlýně na Mariánsko-Lázeňském potoce v ulici V Lázních.
Historie
Cukrovar byl založen roku 1831 jako jeden z prvních v Čechách. Jeho zakladatelem byl Karl Weinrich, odborník na výrobu cukru, který vycházel z takzvané "německé školy" – minimální náklady, technické zařízení co nejjednodušší a jeho snadná výroba domácími výrobci.
Přestavba mlýna stála 26 572 zlatých a v plánu bylo zpracovat ročně 20 000 centýřů (1 120 tun) řepy. Jako vedoucího provozu k sobě přibral cukrovarnického odborníka Friedricha Kodweisse, se kterým pracoval na zlepšení výroby. Výsledky pak oba publikovali v brožurách s podporou "Vlastenecko-hospodářské společnosti". Jedním z výsledků výzkumu byla takzvaná "Česká práce" – čištění řepné šťávy pomocí vápna a kyseliny sírové.
Výroba
Dělníci řepu ručně omyli košťaty, okrájeli a rozemleli na kaši kruhadlem poháněným vodním kolem. Ženy tuto kaši balily do plachet nebo připravených pytlíků, balíky vkládaly do ručních lisů a prokládaly je rohožemi z vrbového proutí.
Vylisovaná šťáva se poté louhovala v měděných kotlích, umístěných nad otevřeným ohněm. Poté se okyselila kyselinou (3 díly kyseliny na tisíc dílů šťávy) a po promíchání se přidalo přesně stanovené množství vápna. Kolik dílů šťávy, kyseliny a vápna bylo zjišťováno při pokusech na malých laboratorních vzorcích.
Šťáva pak byla zcezena, odpařena, přefiltrována a zahuštěna. Roztok nakonec krystalizoval v homolových formách (kadlubech). V jiných cukrovarech cukr procházel ještě rafinací, v Chuchli od ní bylo upuštěno.
Ukončení provozu
Protože přítok vody v Mariánskolázeňském potoce na vodní kolo byl malý a také celkový nedostatek volného místa pro provoz vedl již roku 1834 k přemístění výroby do Zbraslavi do budov bývalého pivovaru. Zde pak cukrovar fungoval až do roku 1860.
Odkazy
Literatura
- Hromádka, Tomáš a Vysloužilová, Markéta, ed. Malá a Velká Chuchle. Praha: Maroli, 2010. 117 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86453-28-6. S. 20 – 21.
- FRONĚK, Daniel: Výroba cukru na Zbraslavi – kolébka českého cukrovarnictví. In: Listy Cukrovarnické a Řepařské 124, č 7-8, červen-srpen 2008, s. 234. [cit. 2017-07-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cukrovar Malá Chuchle na Wikimedia Commons - Velká Chuchle (Malá Chuchle) na webu ČÚZK, Archivní mapy
- Malochuchelský mlýn v databázi Vodní mlýny
- Kamsevydat.cz: Naučná stezka Chuchelský háj Jana Schlitzová, 4.5.2016.
- zbraslavhistorie.info: Cukrovar.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Malá Chuchle, V lázních 5/9.