Cumbre Vieja
| Cumbre Vieja | |
|---|---|
 Kužel Deseada, nejvyšší bod Cumbre Vieja. | |
| Vrchol | 1949 m n. m. |
| Prominence | 577 m |
| Poloha | |
| Stát |  Španělsko, Kanárské ostrovy |
| Souřadnice | 28°34′ s. š., 17°50′ z. d. |
  Cumbre Vieja | |
| Typ | stratovulkán |
| Erupce | prosinec 2021 |
| Hornina | tefrit |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cumbre Vieja je rozsáhlý aktivní stratovulkán, nacházející se na kanárském ostrově La Palma. Zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguía, atd.). Vulkán se táhne podél zlomové linie ve směru sever-jih a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7 000 let. Je to nejaktivnější vulkán na Kanárských ostrovech. Mezi 19. zářím a 13. prosincem 2021 došlo k efuzivní erupci, která v rámci ostrova byla ta největší a nejdéle trvající za posledních 500 let.[1][2][3]
Sopečná aktivita
Na základě studia geologických stop došlo k erupcím v rocích: 6050 př. n. l., 4900 př. n. l., 4050 př. n. l., 1320 př. n. l., 360 př. n. l. a 900. Z historického pozorování se ví o erupcích v letech: 1480, 1585, 1646, 1677–1678, 1712, 1949, 1971 a 2021.
1949
Mezi 24. červnem a 30. červencem 1949 se otevřely trhliny na třech místech hřebenu Cumbre Vieja. V každém z nich probíhala sopečná činnost trochu různým stylem. Vznikly tak krátery Duraznero a Hoyo Negro, včetně trhliny Llano del Banco. Erupce, které byl udělen index VEI 2, vyvrhla během 47 dní 55 milionů m³ lávy.
1971
Od 26. října do 18. listopadu 1971 probíhala na jihu ostrova erupce strombolského typu. Na zemský povrch celkem vyteklo 43 milionů m³ roztavené horniny. Vznikl tak kužel Teneguía a dodnes zde z některých míst unikají sirné plyny. I síla této erupce se stanovila na VEI 2.
2021
19. září 2021 v 14:15 (UTC) došlo k erupci a definitivnímu ukončení období nečinnosti dlouhém 50 let. Započala na severozápadním svahu sopky poblíž zastavěné oblasti a efuzivní aktivita generovala lávový proud.[4]
K 26. říjnu intenzivní sopečná činnost vyvrhla 215 milionů m³ roztavené horniny. Lávový proud zničil přes 2 100 domů (vesnice El Paraíso, La Laguna a Todoque) a 66 km pozemních komunikací, pohltil oblast o velikosti 9 km² a v místě zaústění do oceánu vytvořil lávovou deltu. Erupce taktéž produkovala mračna popela vysoká až 5 km. Následkem toho bylo 55 km² území pokryto vrstvou sopečné strusky a popela. Evakuace se dotkla více než 7 tisíc obyvatel.
Sopečná činnost ustala v polovině prosince 2021. Během 12 týdnů sopka vyvrhla 215 milionů krychlových metrů roztavené horniny, zničila 1650 budov, kolem 70 kilometrů silnic a asi 370 hektarů plantáží. O své domovy přišlo na 2 300 obyvatel ostrova.[5]
(c) Eduardo Robaina, CC BY-SA 3.0Erupce několik dní po svém začátku
(c) Eduardo Robaina, CC BY-SA 3.0Erupce několik dní po svém začátku
Snímek proudu a lávové delty z 30. září
Rozsah lávového pole k 23. listopadu
Mračno popela z 21. října
Vyvrácené riziko vzniku megatsunami
Geologové Dr. Simon Day a Dr. Steven Neal Ward vydali v rocích 1999, 2001 a 2005 studie, pojednávající o možném masivním sesuvu západní části jižního cípu ostrova (v místě Cumbre Vieja). Délku nestabilní části vulkánu určili na 15 km. V případě kolapsu by masa hmoty (odhadovaný objem 150–500 km³ – tj. 1,5 bilionu tun hornin) nabrala rychlost až 360 km/h a v jednom kuse sjela do Atlantského oceánu. Vzniklo by megatsunami s počáteční výškou až 1 km, nicméně ta by ihned začala rychle klesat. Okolní Kanárské ostrovy by zasáhly 400–600 m vysoké vlny zhruba za 10 minut. Následně by se šířily oceánem na všechny strany. Do hodiny by dorazily k pobřeží Afriky (50–100 m). Za 3–6 hodin k pobřeží Jižní Ameriky (15–20 m), Newfoundlandu (10 m), Španělska a Anglie (5–7 m). Po 8–9 hodinách by na východním pobřeží USA udeřily vlny s výškou 20–25 m.
V současné době je tato hypotéza však zpochybňována vědeckou komunitou. Během dvaceti let počítačové modelování tsunami značně pokročilo. K přesnějším simulacím přispěly také lepší znalosti o batymetrii oceánu, topografii ostrovů a pobřeží či přenosu energie mezi sesuvem a vodou. Ačkoliv počáteční výška sesuvem generovaného tsunami může být obrovská, s rostoucí vzdáleností velmi rychle klesá. I kdyby na nejčernější scénář Dr. Warda a Dr. Daye skutečně došlo, k pobřeží USA by dorazily vlny vysoké maximálně 2 m. Nicméně mapování oceánského dna v okolí Kanárských ostrovů přišlo na to, že ke kolapsům dochází, ale postupně nebo po částech. Geomorfologická analýza stability vulkánu ukazuje, že je strukturálně stabilní. Musel by výrazně narůst, než by vůbec bylo možné, že se zhroutí. Pokud by to nastalo, potenciální objem sesuvu by byl mnohem menší, než simulovala práce z roku 2001. Megatsunami zpochybňuje i nedostatek geologických důkazů v podobě charakteristických usazenin. Na východním pobřeží Severní a Jižní Ameriky však žádné takové usazeniny zjištěny nebyly. Sesuvy sopek na Kanárských ostrovech možné jsou, byť jde o vzácné události, vyskytují se v časovém horizontu stovek tisíc let. Rovněž by jim měly předcházet snadno detekovatelné známky nestability, v podobě nárůstu zemětřeseních a deformací zemského povrchu.[6]
Galerie
Cumbre Vieja (vpravo)
Hoyo Negro, jedno z dějišť erupce z roku 1949
Sopečný kužel Teneguia byl místem erupce z roku 1971
(c) Eduardo Robaina, CC BY-SA 3.0Erupce 2021
Satelitní snímek erupce, pořízený 26. září 2021
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cumbre Vieja na anglické Wikipedii, Cumbre Vieja na slovenské Wikipedii a Cumbre Vieja tsunami hazard na anglické Wikipedii.
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=383010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/la-palma.html
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3419460-erupce-sopky-na-la-palme-po-trech-mesicich-oficialne-skoncila
- ↑ https://www.reuters.com/world/europe/people-evacuated-spanish-island-la-palma-after-volcano-eruption-warning-2021-09-19/
- ↑ GLISNÍKOVÁ, Lenka. Tak vypadá La Palma po erupcích. Vznikla zcela „nová“ černá krajina. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-21 [cit. 2021-12-21]. Fotogalerie. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ https://www.usgs.gov/center-news/volcano-watch-canary-islands-mega-tsunami-hypothesis-and-why-it-doesn-t-carry-water
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cumbre Vieja na Wikimedia Commons .
Média použitá na této stránce
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
.jpg)
Autor: European Space Agency, Licence: CC BY-SA 2.0
This image, captured by the Copernicus Sentinel-2 mission on 30 September, shows the flow of lava from the volcano erupting on the Spanish island of La Palma. The cascade of lava can be seen spilling into the Atlantic Ocean, extending the size of the coastline. This ‘lava delta’ covered about 20 hectares when the image was taken.
A crack opened in the Cumbre Vieja volcano on 19 September, throwing plumes of ash and lava into the air. Lava flowed down the mountain and through villages engulfing everything in its path. By 28 September, the 6-km lava flow had reached the ocean on the island’s west coast. Clouds of white steam were reported where the red-hot lava hit the water in the Playa Nueva area.
This Sentinel-2 image has been processed in true colour, using the shortwave infrared channel to highlight the lava flow. The Sentinel-2 mission is based on a constellation of two identical satellites, each carrying an innovative wide swath high-resolution multispectral imager with 13 spectral bands for monitoring changes in Earth’s land and vegetation.
Credits: contains modified Copernicus Sentinel data (2021), processed by ESA, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/igo/" rel="noreferrer nofollow">CC BY-SA 3.0 IGO</a>
Autor: Jakub Kaczorowski, Licence: CC BY-SA 4.0
Map describing the 2021 Cumbre Vieja volcanic eruption, with location of the volcano shown together with the range of lava coverage (as of 23/11/2021), the capital city, airport and location of centres of destroyed localities of Todoque and La Laguna
Autor: Tigerente, Licence: CC BY-SA 4.0
Crater del Hoyo Negro, La Palma, Spain
The Operational Land Imager (OLI) on Landsat 8 captured a natural-color image of lava flowing through the communities of El Paraiso and Todoque on September 26, 2021. Though the inside of the lava flow was hot and molten, cooling on the surface left a dark crust that made the flow appear black in natural-color imagery.
Autor: Hnsjrgnweis, Licence: CC BY-SA 4.0
Volcano in La Palma, Cumbre Vieja volcanic eruption, seen from road near of Tacande, El Paso, photo taken on October 21, 2021.
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of the Canary Islands, Spain
Autor: Tigerente, Licence: CC BY-SA 4.0
View at Lavas la Malforada and Montaña del Fraile, in the background Deseada, La Palma, Spain
The Canary Islands, a group of volcanic islands, lie just off the west coast of Morocco in the Atlantic Ocean; at the northwest end of the chain is Isla de la Palma (pictured here). The island started forming as a submarine volcano approximately 3-4 million years ago. Subaerial (above the water surface) volcanic activity and island formation began around 2 million years ago. Most geologists believe the Canary Islands formed over the remnants of an old “hotspot” in the mantle, or mantle plume. The residual hotspot melting produced the magma that resulted in the Canary Island volcanoes. While there is little evidence to support the current existence of a mantle plume, volcanic activity is still taking place—the most recent lava flows on Isla de Palma were erupted in 1971. In addition to volcanic hazards, the Canary Islands are also subject to occasional dust storms originating in the Sahara Desert.
This astronaut photograph highlights volcanic landforms on the southern portion of Isla de la Palma. The elongated, 1,949-meter (6,394-foot) high Cumbre Vieja volcanic center is characterized by numerous cinder cones, craters, and gray lava flows that punctuate the green vegetated hills. To the north, the cities of El Paso and Los Llanos de Aridanes nestle against collapsed fragments of the Caldera Taburiente (image left), formed by massive slope failure of an older volcanic center to the north. Tourism is a major component of the local economy, but the high mountains and clear air of Isla de la Palma are also attractive to astronomers; several large observatories (not shown) are located along the northern edge of the Caldera Taburiente.
Astronaut photograph ISS017-E-6820 was acquired May 13, 2008, with a Kodak 760C digital camera using a 400 mm lens, and is provided by the ISS Crew Earth Observations experiment. The image was taken by the Expedition 17 crew, and is provided by the Image Science & Analysis Laboratory, Johnson Space Center. The image in this article has been cropped and enhanced to improve contrast. Lens artifacts have been removed. The International Space Station Program supports the laboratory to help astronauts take pictures of Earth that will be of the greatest value to scientists and the public, and to make those images freely available on the Internet. Additional images taken by astronauts and cosmonauts can be viewed at the NASA/JSC Gateway to Astronaut Photography of Earth. Caption by William L. Stefanov, NASA-JSC.