Mars Science Laboratory
| Mars Science Laboratory | |
|---|---|
 „Selfie“ Curiosity na Marsu pořízená pomocí robotického ramena vozítka | |
 | |
| COSPAR | 2011-070A |
| Start | 26. listopadu 2011 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station |
| Nosná raketa | Atlas V |
| Stav objektu | přistálo na Marsu |
| Provozovatel | NASA - JPL |
| Výrobce | NASA - JPL |
| Druh | planetární sonda – vozítko |
| Hmotnost | vzletová 900 kg |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mars Science Laboratory (MSL, Marsovská vědecká laboratoř), známější pod pojmenováním vlastního vozítka Curiosity, je kosmická sonda americké NASA určená pro průzkum povrchu Marsu. MSL je pětkrát těžší a nese desetkrát více vědeckých přístrojů než předchozí vozítka Spirit nebo Opportunity. Veze více moderních přístrojů než kterákoliv dřívější mise na Mars, a to včetně nástrojů a vybavení, které na místě umožní analýzu prášků vyvrtaných z hornin.
Hlavním cílem vozítka je zjistit, zda v minulosti nebo přítomnosti existovaly na Marsu podmínky pro mikrobiální život.[1] Nebude přímo hledat pozůstatky případných mikroorganismů. Přístroje pro vozítko připravily vědecké organizace Spojených států, Kanady, Německa, Francie, Ruska a Španělska. Očekávaná životnost vozítka MSL byla alespoň jeden marsovský rok (685 pozemských dní), což umožňovalo prozkoumat území o větší rozloze, než byla schopna předchozí vozítka. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 2,3 miliardy USD.
Sonda odstartovala pomocí nosné rakety Atlas V541 dne 26. listopadu 2011. Přistání v Galeově kráteru bylo úspěšně provedeno 6. srpna 2012 okolo 7:30 SELČ.[1]
Délka primární mise byla plánována na 23 měsíců, ale vědci doufali, že vozítko bude fungovat déle.[2] V roce 2014 NASA odsouhlasila prodloužení mise.[3] Životnost radioizotopového generátoru dodávajícího energii je až 14 let.[4]
Projekt MSL je řízen Jet Propulsion Laboratory sídlící v kalifornské Pasadeně.
Stejně jako u předchozích misí roverů byl vyroben další rover, který zůstal na Zemi a nese označení MAGGIE – Mars Automated Giant Gizmo for Integrated Engineering. Slouží jako pozemní zkušebna pro rover Curiosity.[5]
Cíle mise
Projekt má čtyři cíle:[6]
- zjistit, zda na Marsu jsou nebo někdy byly podmínky pro vznik života,
- analyzovat atmosféru Marsu,
- zkoumat geologii Marsu,
- připravit průzkum planety lidmi.
Tyto základní cíle budou dosaženy pomocí osmi konkrétních vědeckých cílů:
- zjištění povahy a množství organických uhlíkových sloučenin.
- hledání chemických stavebních kamenů života: uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra.
- identifikace prvků, které se mohou účastnit biologických procesů.
- zjištění chemického, izotopového a mineralogického složení povrchu Marsu.
- zjištění procesů, které vytvořily a upravily horniny a půdy.
- stanovení vývoje atmosféry Marsu během posledních 4 miliard let.
- zjištění současného stavu, distribuce a koloběhu vody a oxidu uhličitého.
- měření širokého spektra povrchového záření, včetně galaktického záření, kosmického záření, solárních protonů a sekundárních neutronů.
Konstrukce a vybavení
Rozměry a hmotnost
MSL má délku 2,7 m a váží 900 kg, z toho 80 kg váží vědecké přístroje. Velikostí odpovídá automobilu Mini Cooper. Pro srovnání Mars Exploration Rover (Spirit a Oportunity) mají délku 1,6 m a váží 174 kg, včetně 6,8 kg vědeckých přístrojů.
Rychlost
Rover MSL je schopen přejet překážky vysoké 75 cm. Maximální rychlost v terénu je odhadována na 90 m za hodinu, avšak průměrná rychlost pohybu se bude pohybovat kolem 30 m za hodinu v závislosti na nastaveném výkonu, náročnosti terénu, prokluzu kol a viditelnosti. Očekává se, že MSL urazí během své dvouleté mise minimálně 19 km.
Napájecí zdroj
MSL je poháněn radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTGS) využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238, který byl úspěšně použitý na sondách Viking 1 a Viking 2 v roce 1976. Sluneční energie není efektivní zdroj pro operace na povrchu Marsu, protože solární panely nemusí účinně fungovat v zastíněných oblastech nebo v prašných podmínkách. Radioizotopový generátor poskytuje spolehlivý, stálý výkon ve dne i v noci. Měl by fungovat aspoň 14 let.[7] Zpočátku poskytuje 2000 W tepelného výkonu a 120 W elektrické energie.[8]
Systém regulace teploty
Některé citlivé přístroje vyžadují stálou teplotu. To zajistí systém HRS obsahující 200 metrů trubek s kapalinou, který reguluje teplotu komponentů. Jako zdroj tepla je použito odpadní teplo radioizotopového termoelektrického generátoru.
Teploty v oblasti, kde MSL přistál, se mohou měnit od -30 do -127 °C.
Počítače
Dva identické počítače na palubě roveru jsou nazývány Rover Electronics Module (REM), obsahují paměti schopné vydržet extrémní prostředí a záření. Každá paměť počítače zahrnuje 256 MB EEPROM, 256 MB DRAM a 2 GB flash paměti. Pro srovnání, v Mars Exploration Rovers je použit počítač s 3 MB EEPROM, 128 MB DRAM a 256 MB flash paměti.
REM používají procesor RAD750, který je nástupcem RAD6000 CPU použitého v Mars Exploration Rovers. Procesor RAD750 je schopný až 400 MIPS, zatímco RAD6000 procesor je schopen jen 35 MIPS.
Rover má inerciální měřicí jednotku (IMU), která poskytuje tříosé informace o své poloze, používané při navigaci vozidla. Počítače roveru neustále sledují své vlastní systémy k udržení provozu, například regulací teploty. Aktivity jako fotografování, řízení a provoz nástrojů jsou prováděny sekvencemi příkazů, které jsou odesílány ze Země. V případě problémů s hlavním počítačem má vozidlo identický záložní počítač, který může převzít řízení a pokračovat v misi.
Mars Hand Lens Imager
Mars Hand Lens Imager (MAHLI) je jedna ze 17 fotografických kamer na vozítku MSL a je namontována na robotické paži na věži vozítka. Primárně je zařízení určeno k pořizování mikroskopických snímků hornin a půdy, ale může být použito k pořizování i jiných snímků. MAHLI je schopno nasnímat fotografie ve věrných barvách o velikosti 1600×1200 pixelů s rozlišením až 13,9 mikrometrů na pixel. MAHLI disponuje ohniskovou vzdáleností od 18,3 mm do 21,3 mm a úhlem pohledu od 33,8 do 38,5 stupňů.[9] MAHLI disponuje bílým a ultrafialovým LED osvětlením pro snímání ve tmě nebo fluorescenčním spektru. Umožňuje mechanické zaostřování od několika desítek milimetrů až do nekonečna.[9] Systém může pořizovat snímky procesem hyperfokus (focus stacking, složené snímky s velkou hloubkou ostrosti).[10] Může ukládat snímky ve formátu RAW nebo v reálném čase použít ztrátovou kompresi ve formátu JPEG.[9]
ChemCam
.jpg)
Chemistry and Camera complex (ChemCam) jak napovídá název, jedná se o dvojici přístrojů, které jsou sloučeny do jednoho. Jednou jeho částí je Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS) což je spektrometr vybavený laserem schopným vybudit plazma ze zkoumaného objektu. Další částí je Remote Micro Imager telescope (RMI), který se používá pro získání černobílých snímků ve vysokém rozlišení, která pořizuje snímek cíle před a po použití LIBS. Snímky pořízené jednotkou RMI, pak slouží k poksytnutí geomorfologického kontextu měření získaných z jednotky LIBS. ChemCam se zaměřuje na místa ve vzdálenosti do 9 m od roveru.[11][12]
Nosná raketa
MSL byl vypuštěn pomocí rakety Atlas V dne 26. listopadu 2011.[13] Tento nosič byl použit i k vynesení sond Mars Reconnaissance Orbiter a New Horizons. Konkrétně MSL byl vypuštěn pomocí rakety Atlas V 541, která je schopna vynést 8672 kg na geostacionární oběžnou dráhu. Startovací fáze mise se spustila v okamžiku, když sonda MSL přešla na odpalovací rampě na vnitřní zdroj, a skončila, když se sonda MSL oddělila od rakety.
Přistávací systém
Přistání velké sondy na Marsu je obtížný úkol: atmosféra je příliš hustá na použití brzdících raket, ale příliš řídká na použití padáků. I když některé předchozí mise použily k přistání airbagy, které je na povrchu nakonec zabrzdily, MSL byl pro tuto volbu příliš velký.
Pro sestup MSL byla v přesném pořadí použita kombinace několika systémů, podle nich lze celou operaci rozdělit do čtyř fází. Dvě z nich – manévrování během vztlakového průletu atmosférou a raketový jeřáb – byly na Marsu použity poprvé.[2]
MSL se přiblížila k cílovému bodu na povrch Marsu pomocí přesného systému pro „přiblížení, průlet a přistání“ (EDL), který využíval zkušeností z modulů Apollo: ke korekci dráhy se využíval vztlakový efekt při průletu atmosférou. Rozložení vztlakových sil po povrchu modulu a následné účinky na směr letu se regulovaly změnou polohy těžiště vůči ose vztlakových sil, a to pomocí pohyblivých závaží. Ta byla odhozena na konci této fáze vstupu do atmosféry.
Navigační systém nasměřoval sondu ke zvolenému cílovému bodu s přesností do 10 km, tedy do přistávací elipsy o délce hlavní osy max. 20 km.[6] Pro porovnání: vozítko Opportunity přistávalo do elipsy o délce 85 km a šířce 11 km.[14]
Hlavním zdrojem nepřesnosti je průlet a brzdění v atmosféře. Pro další zpřesnění dráhy letu a zacílení byly proto k dispozici také čtyři páry trysek reaktivního řídícího systému (RCS), každý pár o tahu cca 500 N.[zdroj?]
Vozítko bylo při průletu meziplanetárním prostorem i následném sestupu atmosférou Marsu chráněno tepelným štítem.
Sestup padákem
Podobně jako dřívější mise Viking, Mars Pathfinder i Mars Exploration Rovers, byla také MSL zpomalena velkým padákem. Po řízeném vstupu do atmosféry, kdy se asi 11 km nad povrchem kapsle zpomalila na mírně nadzvukovou rychlost 400 m/s, byl otevřen padák[6] o průměru 16 m.[15] Ve výšce 8 km byl pak odhozen tepelný štít.
Padák zpomalil sondu až na rychlost 80 m/s. Poté, ve výšce 1,6 km nad povrchem, byl padák i s horním krytem sondy odhozen.[6]
Aktivní sestup
Další brzdění obstaraly hydrazinové trysky jeřábu, který byl zatím pevně shora připojen k vozidlu. Trysky byly na koncích ramen okolo jeřábu. Takto se vozidlo zpomalilo až na 0,75 m/s.[6]
Přistávací fáze
Ve výšce 20 m nad povrchem bylo vozidlo spuštěno z jeřábu na nylonových lanech dlouhých 7,5 m.[6] Vozidlo se při tom pomalu snášelo, až se koly dotklo povrchu Marsu. Samotné přistání bylo měkké. Poté, co se přístroje po dobu 2 s ujistily o tom, že vozidlo spočívá na pevné zemi, odpálily náložkami lana, která jej spojovala s raketovým jeřábem. Ten po odpojení odletěl stranou, kde o několik set metrů dále dopadl.[2] Pojízdná laboratoř se pak vydala na průzkum Marsu.
Místo přistání
MSL přistálo v Galeově kráteru, uprostřed něhož se nachází hora Aeolis Mons, která se tyčí 5,5 km nad kráterem a skládá se z vrstevnatých hornin. Tuto horu bude Curiosity zkoumat. Místo přistání MSL je rovinná oblast v přední části hory, která má elipsovitý tvar 20 × 7 kilometrů (celý Galeův kráter má průměr 154 km).[16]
U místa přistání se nachází horniny, které se uvolnily ze stěny kráteru a ty dávají vědcům možnost zkoumat geologické složení této oblasti. Přistávací místo obsahuje také velmi hustou horninu, která je světle zbarvená – na rozdíl od jiných typů, které byly zkoumány na Marsu dříve. Může to také znamenat, že se zde dříve vyskytovalo jezero. Toto místo bude první cíl zkoumání Curiosity při hledání organických molekul.
Výzkum pokračuje
Ke dni 13. února 2023 ujela Curiosity po povrchu Marsu celkem 28,39 kilometrů.[17]
V roce 2013 vozík - rover Curiosity provedl dva vrty horniny v oblasti Yellowknife Bay. Poté pozvolna přejel o 4 km dál do oblasti The Kimberley, kde koncem dubna 2014 provedl třetí vrt. Po analýze snímků bude vědci na Zemi rozhodnuto o dalším postupu.[18] V roce 2014 se podařilo vozítku detekovat na povrchu Marsu metan, když pozoroval jeho postupný nárůst a pokles mezi jednotlivými měřeními, a současně i přítomnost organických sloučenin.[19]
Fotografie
První fotografie Marsu pořízená MSL už minutu po přistání
Podrobnější fotografie zachycující stín vozítka a horu Aeolis Mons
První barevný snímek hor, foto: Mars Hand Lens Imager
Panorama s dvěma místy vypálenými tryskami raketového jeřábu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mars Science Laboratory na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Vozítko Curiosity přistálo bez problémů na Marsu [online]. 2012-08-06 [cit. 2012-08-07]. Kapitola Česká televize. Dostupné online.
- ↑ a b c STRAKA, Vít. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2012-08-25 [cit. 2012-12-04]. Kapitola Curiosity na Marsu. Čas 2:30 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ LEONE, Dan. Curiosity, Cassini Among 7 Extended Planetary Missions [online]. Spacenews.com [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. (anglicky)
- ↑ SOBOTKA, Petr. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2012-08-25 [cit. 2012-12-04]. Kapitola Novinky z Marsu. Čas 22:20 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Twin Rover Twins [online]. NASA/JPL-Caltech, 2021-11-17 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f KUŽNÍK, Jan; ČTK. Obrovský úspěch. Vozítko Curiosity přistálo na Marsu, máme první foto. iDnes.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2012-8-7]. Dostupné online.
- ↑ Mars Exploration: Radioisotope Power and Heating for Mars Surface Exploration [online]. NASA/JPL, April 18, 2006 [cit. 2009-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator [online]. NASA/JPL, January 1, 2008 [cit. 2009-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-17. (anglicky)
- ↑ a b c Mars Hand Lens Imager (MAHLI) [online]. NASA/JPL [cit. 2009-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-15. (anglicky)
- ↑ Kenneth S. Edgett. Mars Hand Lens Imager (MAHLI) [online]. NASA [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-15. (anglicky)
- ↑ WIENS, Roger C.; MAURICE, Sylvestre. Chemistry & Camera (ChemCam) [online]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2022-02-13]. (anglicky)
- ↑ CHEMCAM SCIENCE OBJECTIVES FOR THE MARS SCIENCE LABORATORY (MSL) ROVER [online]. Lunar and Planetary Science, 2005 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ čtk. Americká sonda zamířila k Marsu. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 28. listopadu, s. 8. ISSN 1210-1168.
- ↑ Mars Exploration Rover Landings [online]. 2004-01-04 [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Raketový padák – geniální testování
- ↑ Záhadný kráter Gale je ideální místo k přistání na Marsu. National Geographic Česko. 2011-12-26. Dostupné online [cit. 2012-8-7].
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13. (angličtina)
- ↑ rei, Novinky. Curiosity provedla na Marsu další vrt. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-04-30 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
- ↑ NASA Rover Finds Active and Ancient Organic Chemistry on Mars [online]. JPL/NASA [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars Science Laboratory na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This 11-minute animation depicts key events of NASA's Mars Science Laboratory mission, which will launch in late 2011 and land a rover, Curiosity, on Mars in August 2012. A shorter 4-minute version of this animation, with narration, is also available on our youtube page.
Curiosity's Sky Crane Maneuver, Artist's Concept
This artist's concept shows the sky crane maneuver during the descent of NASA's Curiosity rover to the Martian surface.
The entry, descent, and landing (EDL) phase of the Mars Science Laboratory mission begins when the spacecraft reaches the Martian atmosphere, about 81 miles (131 kilometers) above the surface of the Gale crater landing area, and ends with the rover Curiosity safe and sound on the surface of Mars.
Entry, descent, and landing for the Mars Science Laboratory mission will include a combination of technologies inherited from past NASA Mars missions, as well as exciting new technologies. Instead of the familiar airbag landing systems of the past Mars missions, Mars Science Laboratory will use a guided entry and a sky crane touchdown system to land the hyper-capable, massive rover.
The sheer size of the Mars Science Laboratory rover (over one ton, or 900 kilograms) would preclude it from taking advantage of an airbag-assisted landing. Instead, the Mars Science Laboratory will use the sky crane touchdown system, which will be capable of delivering a much larger rover onto the surface. It will place the rover on its wheels, ready to begin its mission after thorough post-landing checkouts.
The new entry, descent and landing architecture, with its use of guided entry, will allow for more precision. Where the Mars Exploration Rovers could have landed anywhere within their respective 93-mile by 12-mile (150 by 20 kilometer) landing ellipses, Mars Science Laboratory will land within a 12-mile (20-kilometer) ellipse! This high-precision delivery will open up more areas of Mars for exploration and potentially allow scientists to roam "virtually" where they have not been able to before.
In the depicted scene, the spacecraft's descent stage, while controlling its own rate of descent with four of its eight throttle-controllable rocket engines, has begun lowering Curiosity on a bridle. The rover is connected to the descent stage by three nylon tethers and by an umbilical providing a power and communication connection. The bridle will extend to full length, about 25 feet (7.5 meters), as the descent stage continues descending. Seconds later, when touchdown is detected, the bridle is cut at the rover end, and the descent stage flies off to stay clear of the landing site.
This view of the landscape to the north of NASA's Mars rover Curiosity was acquired by the Mars Hand Lens Imager (MAHLI) on the afternoon of the first day after landing. (The team calls this day Sol 1, which is the first Martian day of operations; Sol 1 began on Aug. 6, 2012.)
In the distance, the image shows the north wall and rim of Gale Crater. The image is murky because the MAHLI's removable dust cover is apparently coated with dust blown onto the camera during the rover's terminal descent. Images taken without the dust cover in place are expected during checkout of the robotic arm in coming weeks.
The MAHLI is located on the turret at the end of Curiosity's robotic arm. At the time the MAHLI Sol 1 image was acquired, the robotic arm was in its stowed position. It has been stowed since the rover was packaged for its Nov. 26, 2011, launch.
The MAHLI has a transparent dust cover. This image was acquired with the dust cover closed. The cover will not be opened until more than a week after the landing.
When the robotic arm, turret, and MAHLI are stowed, the MAHLI is in a position that is rotated 30 degrees relative to the rover deck. The MAHLI image shown here has been rotated to correct for that tilt, so that the sky is "up" and the ground is "down".
When the robotic arm, turret, and MAHLI are stowed, the MAHLI is looking out from the front left side of the rover. This is much like the view from the driver's side of cars sold in the USA.
The main purpose of Curiosity's MAHLI camera is to acquire close-up, high-resolution views of rocks and soil at the rover's Gale Crater field site. The camera is capable of focusing on any target at distances of about 0.8 inch (2.1 centimeters) to infinity. This means it can, as shown here, also obtain pictures of the Martian landscape.
This image taken by NASA's Curiosity shows what lies ahead for the rover -- its main science target, Mount Sharp. The rover's shadow can be seen in the foreground, and the dark bands beyond are dunes. Rising up in the distance is the highest peak Mount Sharp at a height of about 5.5 km, taller than Mt. Whitney in California. The Curiosity team hopes to drive the rover to the mountain to investigate its lower layers, which scientists think hold clues to past environmental change. This image was captured by the rover's front left Hazard-Avoidance camera at full resolution shortly after it landed. It has been linearized to remove the distorted appearance that results from its fisheye lens.
Model vozidla Mars Science Laboratory (vpravo) v porovnaní s Mars Exploration Rover (vľavo) a vozidlom Sojourner (v strede) pred Laboratóriom prúdového pohonu v Kalifornii.
NASA's Hubble Space Telescope took the picture of Mars on June 26, 2001, when Mars was approximately 68 million kilometers (43 million miles) from Earth — the closest Mars has ever been to Earth since 1988. Hubble can see details as small as 16 kilometers (10 miles) across. The colors have been carefully balanced to give a realistic view of Mars' hues as they might appear through a telescope. Especially striking is the large amount of seasonal dust storm activity seen in this image. One large storm system is churning high above the northern polar cap (top of image), and a smaller dust storm cloud can be seen nearby. Another large dust storm is spilling out of the giant Hellas impact basin in the Southern Hemisphere (lower right).
From between lightning masts surrounding the launch pad, NASA’s New Horizons spacecraft roars into the blue sky aboard an Atlas V rocket spewing flames and smoke. Liftoff was on time at 2 p.m. EST from Complex 41 on Cape Canaveral Air Force Station in Florida. This was the third launch attempt in as many days after scrubs due to weather concerns. The compact, 1,050-pound piano-sized probe will get a boost from a kick-stage solid propellant motor for its journey to Pluto. New Horizons will be the fastest spacecraft ever launched, reaching lunar orbit distance in just nine hours and passing Jupiter 13 months later. The New Horizons science payload, developed under direction of Southwest Research Institute, includes imaging infrared and ultraviolet spectrometers, a multi-color camera, a long-range telescopic camera, two particle spectrometers, a space-dust detector and a radio science experiment. The dust counter was designed and built by students at the University of Colorado, Boulder. The launch at this time allows New Horizons to fly past Jupiter in early 2007 and use the planet’s gravity as a slingshot toward Pluto. The Jupiter flyby trims the trip to Pluto by as many as five years and provides opportunities to test the spacecraft’s instruments and flyby capabilities on the Jupiter system. New Horizons could reach the Pluto system as early as mid-2015, conducting a five-month-long study possible only from the close-up vantage of a spacecraft.
Mars Science Laboratory empty chasis after a successful test of the suspension system by the Jet Propulsion Laboratory.
After successfully landing on Mars on August 5, 2012, the Curiosity rover took this picture, showing one of the rover wheels. The first image transmitted was a smaller thumbnail, with this larger version following
On August 5, 2012, the Curiosity rover touched down on the surface of Mars. The ChemCam instrument package, developed at Los Alamos National Laboratory, is a device mounted on the Mars Curiosity rover that uses two remote sensing instruments: the Laser-Induced Breakdown Spectrometer (LIBS) and a Remote Micro-Imager (RMI).
The LIBS fires a powerful laser that determines chemical compositions of rock and soil samples, while the RMI takes photos of the samples within the rover's vicinity. In this photo, the ChemCam is being prepared in the clean room prior to the launch of NASA's Mars Science Laboratory mission.
This color panorama shows a 360-degree view of the landing site of NASA's Curiosity rover, including the highest part of Mount Sharp visible to the rover. That part of Mount Sharp is approximately 12 miles (20 kilometers) away from the rover.
The images were obtained by the rover's 34-millimeter Mast Camera. The mosaic, which stretches about 29,000 pixels across by 7,000 pixels high, includes 130 images taken on Aug. 8 and an additional 10 images taken on Aug. 18. These images were shot before the camera was fully characterized.
Scientists enhanced the color in one version to show the Martian scene as it would appear under the lighting conditions we have on Earth, which helps in analyzing the terrain. A raw version is also available.On Sol 84 (Oct. 31, 2012), NASA's Curiosity rover used the Mars Hand Lens Imager (MAHLI) to capture this set of 55 high-resolution images, which were stitched together to create this full-color self-portrait.
The mosaic shows the rover at "Rocknest," the spot in Gale Crater where the mission's first scoop sampling took place. Four scoop scars can be seen in the regolith in front of the rover.
The base of Gale Crater's 3-mile-high (5-kilometer) sedimentary mountain, Mount Sharp, rises on the right side of the frame. Mountains in the background to the left are the northern wall of Gale Crater. The Martian landscape appears inverted within the round, reflective ChemCam instrument at the top of the rover's mast.
Self-portraits like this one document the state of the rover and allow mission engineers to track changes over time, such as dust accumulation and wheel wear. Due to its location on the end of the robotic arm, only MAHLI (among the rover's 17 cameras) is able to image some parts of the craft, including the port-side wheels.
This high-resolution mosaic is a more detailed version of the low-resolution version created with thumbnail images, at PIA16238.
JPL manages the Mars Science Laboratory/Curiosity for NASA's Science Mission Directorate in Washington. The rover was designed, developed and assembled at JPL, a division of the California Institute of Technology in Pasadena.
This file is modified in contrast, white balance, perspective distortion and some minor other settings compared to the official version released by NASA. Versions as released by NASA can be found below.Mars Science Laboratory (MSL) landing diagram for outside the Martian atmosphere and for entry.
Revised Landing Target for Mars Rover Curiosity
This image shows changes in the target landing area for Curiosity, the rover of NASA's Mars Science Laboratory project. The larger ellipse was the target area prior to early June 2012, when the project revised it to the smaller ellipse centered nearer to the foot of Mount Sharp, inside Gale Crater.
This oblique view of Mount Sharp is derived from a combination of elevation and imaging data from three Mars orbiters. The view is looking toward the southeast.
The larger ellipse, 12.4 miles (20 kilometers) by 15.5 miles (25 kilometers) was already smaller than the landing target area for any previous Mars mission, due to this mission's techniques for improved landing precision. Continuing analysis after the Nov. 26, 2011, launch resulted in confidence in landing within an even smaller area, about 12 miles by 4 miles (20 by 7 kilometers). Using the smaller ellipse, the Mars Science Laboratory Project also moved the center of the target closer to the mountain, which holds geological layers that are the prime destination for the rover. Landing will be the evening of Aug. 5, 2012, Pacific Standard Time (early Aug. 6 Universal Time and Eastern Time).
The image combines elevation data from the High Resolution Stereo Camera on the European Space Agency's Mars Express orbiter, image data from the Context Camera on NASA's Mars Reconnaissance Orbiter, and color information from Viking Orbiter imagery. There is no vertical exaggeration in the image.
NASA's Jet Propulsion Laboratory, a division of the California Institute of Technology, Pasadena, manages the Mars Science Laboratory mission for the NASA Science Mission Directorate, Washington.Mars Science Laboratory (MSL) landing diagram for parachute descent, powered descent, and sky crane.