Curriculum vitae christianae (Hans von Aachen)

Curriculum vitae christianae (Život křesťana), kresba Hanse von Aachen na námět Jorise Hoefnagela pochází z roku 1589, kdy pobýval v Mnichově. Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze. Dílo současně reprodukoval v mědirytu Aegidius Sadeler pod názvem Nicomachia vitae.[1]

Hans von Aachen, Curriculum vitae christianae, kresba (1589), Národní galerie v Praze - Google Art Project

Popis a zařazení

Jedná se o kresbu perem v hnědém tónu, hnědě lavírovanou a vysvětlovanou bílou barvou. Malíř nalepil kruhovou kresbu na jiný papír o velikosti 401 × 288 mm, doplnil textem a signoval (dole uprostřed Hans von Ach.). Kresbu daroval Společnosti vlasteneckých přátel umění rytíř Vojtěch Lanna mladší. Její inventární číslo je K1157.

Kresba vznikla v době pobytu Hanse von Aachen v Mnichově[2], na konci 80. let 16. století jako předloha pro grafický list. Dokládá vzrůstající význam volné grafiky jako samostatné umělecké disciplíny. V té době malíř spolupracoval s všestranně vzdělaným humanistou a malířem miniatur Jorisem Hoefnagelem, který navrhoval náměty grafických listů i doprovodné texty.[3] V tomto případě užil citáty z Knihy Jób o marnosti a pomíjivosti lidského života. Hans von Aachen byl ideálním spolupracovníkem, který dal námětu tří sudiček (Gratia, Gloria, Lapsus) výtvarnou formu.

V době, kdy pobýval v Bavorsku, dozrál suverénní kreslířský styl Hanse von Aachen, ovlivněný italskými vzory. Charakterizuje ho rychlá a energická kresba složená z drobných čar. Pomocí lavírování modeluje figury a navozuje dojem hlubokého prostoru.[4] Projevoval vysokou míru vlastní invence a s Hoefnagelem ho spojoval také zájem o nekonvenční přístup k tématům. Aegidius Sadeler byl již ve svých 21 letech suverénním rytcem, který dokázal dokonale přetlumočit kresebný styl předlohy.[5] Na grafickém listu je odlišný text.[6]

Reference

  1. ↑ Aegidius Sadeler (1570-1629), Les Trois Parques. Nicomaxia Vitae. 1589.. catalogue.gazette-drouot.com [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ Eliška Fučíková, Über die Tätigkeit Hans von Aachens in Bayern, Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst 3, F. XXI, 1970, s. 129-142
  3. ↑ Eliška Fučíková, 1986, s. 18
  4. ↑ Eliška Fučíková, 1986, s. 19
  5. ↑ Eliška Fučíková, 2008, s. 122
  6. ↑ Spectator, has fortasse Parcas autumas,/ Ereboque, Nocteque genitas,/ Quas Iuppiter veretur ipse. Falleris./ ... Hinc mors uides quam lancinet, quam gratia/ Instetque pestem extinguere:/ Sistatur vt animus Deo sui compos,/ Fortis ferendo vincere.

Literatura

  • Eliška Fučíková, Curriculum vitae christianae, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 122-123
  • Thea Vignau-Wilberg, (ed.), Michael Foster (Übers.), In Europa zu Hause: Niederländer in München um 1600 /Citizens in Europe: Dutch and Flemish artists in Münich c. 1600, [Katalog zur Ausstellung der Staatlichen Graphischen Sammlung München, Neue Pinakothek, 12. Oktober 2005 - 8. Januar 2006], Hirmer, München 2005, ISBN 9783777428253, p. 406-408
  • Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Správa Pražského hradu, Praha, Londýn, Milán 1997, ISBN 80-902051-6-X, s. 53
  • Petra Kruse (ed.) Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II, Kunsthistorisches Museum Wien, Luca Verlag, Essen, Wien 1988, s. 328
  • Eliška Fučíková, Rudolfinská kresba, Odeon Praha 1986
  • Gabriela Kesnerová, Gertraute Lippold, Meisterzeichnungen aus der Graphischen Sammlung der Nationalgalerie Prag : Staatl. Kunstsammlungen Dresden, Kupferstich-Kabinett, Ausstellung im Albertinum, 21.6. - 28.8.1977, č. kat. 15
  • Paul Bergner, Karel Chytil, Rudolf II. Eine Ausstellung von Werken seiner Hofkünstler und Bildnissen von Persönlichkeiten an dessen Hof, Kunsthaus Rudolfinum Prag 1912

Externí odkazy

Média použitá na této stránce