Cvikov (okres Česká Lípa)

Cvikov
Stará radnice na náměstí Osvobození
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Cvikov
Obec s rozšířenou působností	Nový Bor (správní obvod)
Okres	Česká Lípa
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′36″ s. š., 14°37′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 558 (2024)[1]
Rozloha	45,05 km²[2]
Nadmořská výška	357 m n. m.
PSČ	471 54
Počet domů	1 181 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Osvobození 63 471 54 Cvikov mesto@cvikov.cz
Starosta	Petr Vrabec
Oficiální web: www.cvikov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Cvikov
Další údaje
Kód obce	561479
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od Nového Boru, na území chráněné krajinné oblasti Lužické hory při její jižní hranici. Žije v něm přibližně 4 600^[1] obyvatel.

První osada zde vznikla na obou stranách Boberského potoka v 13. století. Z roku 1352 pochází první písemná zmínka. Osada pod názvem Czwykaia byla uvedena v seznamech papežského desátku. Tou dobou už zde existoval farní kostel svaté Alžběty. V roce 1391 se vesnice dočkala povýšení na město.^[4] V 14. století se zde na obchodní cestě z Lípy do Žitavy soustřeďoval obchod i mnohá řemesla.^[5]

V letech 1553 až 1558 zde byla postavena věž z pískovce nalámaného na Dutém kameni. Roku 1634 postihl městečko požár a téměř shořelo. V roce 1680 po morové epidemii zde došlo k velkému povstání sedláků, kterých se zde z okolních dvaceti obcí shromáždilo asi 1 200. Na Zeleném vrchu se vydrželi dva dny bránit vojsku generála Piccolominiho.^[5] V roce 1697 byl na náměstí města postaven pískovcový morový sloup, později přestěhovaný ke kostelu. V roce 1728 byla na náměstí postavena řada kamenných domů a na Křížovém vrchu-Kalvárii vznikla křížová cesta ke kostelu. V té době již na vrcholu kopce stála poustevna, první z kaplí cesty byla dostavěna roku 1735. Křížová cesta po zrušení poutního místa a kaple císařem Josefem II. zchátrala. Nové kaple byly vybudovány po roce 1900. Kaple na vrcholu je z roku 1847, u ní jsou sochy Panny Marie, Jana Evangelisty a Maří Magdaleny.^[6]

V 19. století byla na náměstí postavena empírová budova radnice.^[7] V roce 1834 vybudoval u Boberského potoka Leopold Martin léčebné lázně. V roce 1910 byla ve Cvikově vybudována léčebna pro děti nemocné tuberkulózou, v roce 1961 (po ústupu tuberkulózy) bylo zařízení přeměněno na Dětskou léčebnu pro nespecifická onemocnění plic a horních cest dýchacích.^[8] V Martinově údolí na severozápadním okraji Cvikova se nachází plicní léčebna pro dospělé.^[9]

V období druhé světové války se ve zdejší textilní továrně vyráběly letecké padáky. Poblíž městečka působila odbojová skupina Waltro.^[5] Po druhé světové válce bylo z města nuceně vysídleno původní německé obyvatelstvo.

Město se nachází na Boberském potoce na jihovýchodním úpatí hory Klíč (760 m) a na jižním okraji chráněného území Lužické hory, asi deset kilometrů jihovýchodním směrem od německé Žitavy za hranicemi s německou spolkovou zemí Sasko. Západním směrem leží Údolí samoty na horním toku Dobranovského potoka.

Území Cvikova patří geomorfologicky do rozsáhlé Cvikovské pahorkatiny. Severně od města prochází hranice s Lužickými horami. Přímo na katastru Cvikova se nacházejí kopce Kobyla (625 m), Pařez (532 m), Hrouda (452 m), Bartelův vrch (448 m) Křížový vrch-Kalvárie (443 m), Kamenitý (442 m) a Chudý vrch (434 m).^[10]

Sousedními obcemi sídla jsou Zákupy, Velký Valtinov, Sloup v Čechách, Svor, Velenice, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svojkov, Brniště a Radvanec.

Cvikov byl v roce 1848 součástí panství Zákupy, jehož formálním vlastníkem byl příslušník habsburské císařské rodiny Leopold II. Toskánský. Panství Zákupy náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po zrušení poddanství a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s deseti politickými okresy. Cvikov byl zařazen do okresu Česká Lípa. Zároveň byl vytvořen soudní okres Cvikov, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Česká Lípa, kam Cvikov i nadále patřil, se stal součástí Litoměřického kraje.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Cvikov i jeho soudní okres byly přeřazeny pod okresní hejtmanství Jablonné v Podještědí. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.^[11]

• Cvikov I
• Cvikov II
• Drnovec
• Lindava
• Naděje
• Svitava
• Trávník
• Záhořín

Město má znak původem již z první poloviny 16. století (asi z roku 1526). Návrh na vzhled praporu zpracoval Jaroslav Kluch, byl projednán v Městském zastupitelstvu 8. dubna 1993, v listopadu 1993 byl posouzen Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.^[12]

Rozsáhlý areál cvikovského pivovaru byl v provozu do roku 1968. V roce 2013 jej koupil soukromý podnikatel s cílem jeho provoz obnovit.^[13] Od roku 2014 je v provozu restaurace Sladovna a pivovar produkuje piva Sklář, Luž a Klíč.^[14]

Státní statek Cvikov hospodařil v pohraniční oblasti severočeského kraje zhruba na polovině okresu Česká Lípa a po poslední reorganizaci činila jeho rozloha 14 000 hektarů zemědělské půdy, z toho 9 200 hektarů půdy orné. Funkčně byl rozdělen do šesti hospodářství a do šesti pomocných provozů (tři střediska dopravy, tři střediska dopravy a zpracovatelské činnosti).^[15]

Město leží na silnici I/13, která vede z Liberce do Děčína a dále přes Ústí nad Labem a Teplice do Karlových Varů, poblíž jejího křížení se silnicí I/9 Praha – Česká Lípa – Rumburk.

Veřejnou dopravu zajišťuje několik autobusových linek, zejména do Nového Boru, České Lípy a Liberce; několik dálkových spojů jezdí i do Ústí nad Labem.

V letech 1886/1905 – 1973/1986 byla v provozu Železniční trať Svor – Jablonné v Podještědí, naposledy v jízdním řádu pro cestující označená jako trať 8n, zrušená pro nevhodné trasování a nízké využití. Koleje jsou zde zrušeny a nádražní budovy využity k jiným účelům.

Město s pomocí dotace evropských fondů zrenovovalo v roce 2011 secesní budovu hotelu postaveného před 110 roky. Hotel se jmenoval v minulosti Říšský dvůr a Stalingrad. V roce 1942 zde přednášel Konrad Henlein. Po válce byl hotel byl místem tanečních zábav. Do roku 1992 jej provozovaly Restaurace a jídelny Česká Lípa, později začal chátrat a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 2006 jej město koupilo za 1,3 milionů Kč a s pomocí dotací jej za 62 milionů Kč zrenovovalo. Nyní je zde multifunkční zařízení v Žitavské ulici 132 se sálem pro 300 osob, galerií a centrem "Sever" pro místní spolky.^[16]

Fotbalový A tým mužů hrál v sezóně 2013/2014 době I. A třídu Libereckého kraje,^[17] fotbalový B tým II. třídu okresu Česká Lípa (okresní přebor).

Město je spojeno s Novým Borem a Jablonným v Podještědí zeleně značenou turistickou trasou, s Českou Lípou modře značenou turistickou trasou. Modře a žlutě značená trasa vede turisty do Lužických hor. Žlutý místní okruh vede turistu přes skalní divadlo a Schillerovu vyhlídku kolem Zeleného vrchu.

• Farní kostel svaté Alžběty Uherské – farnost z 14. století
• Raně barokní morový sloup u kostela z roku 1697, ozdoben soškami svatého Šebestiána, Jana Evangelisty a svatého Václava
• Kopec Křížový vrch-Kalvárie se čtrnácti kaplemi křížové cesty, zrenovovanými v roce 1991
• Domy z 19. století v Žitavské ulici
• Severozápadně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky Rousínovského hrádku.^[18]

• Optatus Paul (1746–1819), 43. opat kláštera Neuzelle 1803–1817
• Anton Günther (1783–1863), narozen v Lindavě, filozof a teolog
• Theodor Grohmann (1844–1919), významný průmyslník a filantrop
• Heinrich Schiffner (1853–1938), česko-německý varhanář
• Karl Kreibich (1883–1966), československý politik, novinář, spisovatel a diplomat
• Franz Winkler (1890–1945), rakouský politik, vicekancléř a ministr vnitra
• Reinfried Pohl (1928–2014), podnikatel a miliardář, zakladatel finanční společnosti Deutsche Vermögensberatung AG
• Heinrich Vogel (1932–1977), německý marxistický filozof
• Anton Horn (1940–2004), lékař

• Seznam kulturních památek ve Cvikově včetně připojených obcí
• Římskokatolická farnost Cvikov

• Galerie Cvikov na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cvikov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Cvikov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)