Cvilín (rozhledna)

Cvilín
rozhledna Cvilín u Krnova
rozhledna Cvilín u Krnova
Základní informace
Konstrukcekamenná
Kóta paty436 m n. m.
Rok vzniku1903
StátČeskoČesko Česko
ČtvrťMariánské Pole
KrajMoravskoslezský kraj
Souřadnice
Technické informace
Výška stavby29 m
Počet schodů144
Počet vyhlídkových
plošin
2
Stavpřístupná
Poznámka
Kód památky11458/8-3512 (PkMISSezObrWD)
turistická známka č. 467
2. místo v anketě iDNES.cz
o nejhezčí rozhlednu České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna Cvilín (též Lichtenštejnova rozhledna) stojí na severním svahu Předního Cvilínského kopce (441 m n. m.; též Hradisko, lidově Cvilín, též Slezský svatý kopeček, německy Burgberg, latinsky Monte Cviliensi[1]) jihovýchodně od Krnova, nedaleko osady Mariánské Pole. Přední a Zadní Cvilínský kopec náležejí ke geomorfologickému podcelku Brantická vrchovina v Nízkém Jeseníku. Pata rozhledny je v nadmořské výšce 436 metrů.

Historie rozhledny

Výstavba rozhledny proběhla v letech 1902–1903 podle plánů Ernsta Latzela pro Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) za vydatné finanční podpory knížete Lichtenštejna. K otevření došlo 11. června 1903. Původní stavba byla vysoká 35 metrů, neboť měla na vrcholu ještě věžičku, která byla odstraněna při poválečných opravách. Na rozhledně byly svého času umístěny i televizní a rozhlasové antény. Jde o kamennou válcovou věž o výšce 29 metrů s jediným nezastřešeným vyhlídkovým ochozem na vrcholu, na který vede 144 schodů. V srpnu 2011 obsadil Cvilín druhé místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[2]

Přístup

Autem k poutnímu baroknímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně, kde lze zaparkovat. Odtud pěšky po zelené turistické značce. Též z Krnova po červené TZ ke kostelu (po 219 kamenných schodech) a dále po zelené. Rozhledna je přístupná od května do října od 10.00 do 17.00 hodin.

Výhled

Z rozhledny lze spatřit centrum Krnova, Petrův rybník, rozhlednu Hanse Kudlicha u Úvalna, zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy či Jeseníky s horou Praděd. Nakouknout můžete i do Polska na ves Bliszczyce.

Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny

Nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina / Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice s nadmořskou výškou 340 metrů jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má nadmořskou výšku 441 metrů a nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je nedaleká Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 metrů ležící mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.[3]

Pod kopcem se v ulici V Osadě trojmezí geomorfologických celků Opavská pahorkatina, Nízký Jeseník a Zlatohorská vrchovina.[zdroj⁠?]

Odkazy

Reference

  1. Pouť Rytířů Neposkvrněné na Cvilíně
  2. HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 10.8.2011]. Dostupné online. 
  3. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6

Literatura

  • Cvilín: Nejromantičtější místo v kraji. Krnov : Město Krnov, 2020.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“