Cvrčilka slavíková
Cvrčilka slavíková | |
---|---|
Cvrčilka slavíková | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Podřád | zpěvní (Passeri) |
Infrařád | Passerida |
Nadčeleď | Sylvioidea |
Čeleď | cvrčilkovití (Locustellidae) |
Rod | cvrčilka (Locustella) |
Binomické jméno | |
Locustella luscinioides (Savi, 1824) | |
Rozšíření cvrčilky slavíkové hnízdiště migrace zimoviště | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Locustellidae) dříve řazených do čeledi pěnicovitých.
Taxonomie
Tvoří 3 poddruhy.
- L. l. luscninioides – cvrčilka slavíková evropská obývá západní část areálu rozšíření po severní a střední Ural.
- L. l. sarmatica – cvrčilka slavíková sarmatská obývá Východní Ukrajinu až jižní Ural a Předkavkazí.
- L. l. fusca – cvrčilka slavíková turkestánská obývá území od Malé Asie přes Blízký východ od Uralu na východ.[2]
Popis
Menší než vrabec (délka těla 13,5–15 cm). Je celkově nenápadně zbarvená – shora olivově šedohnědá, zespodu špinavě bílá s rezavě šedými boky. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.[3]
Rozšíření
Má evropský typ rozšíření, hnízdí v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Je tažná, zimuje v subsaharské Africe.[2] Hnízdí v rozlehlých vysokých rákosinách.[4]
Výskyt v Česku
V České republice hnízdí na celém území v nižších polohách (do nadmořské výšky max. 665 m n. m.). První prokázaná hnízdění z našeho území pochází po expanzi do střední Evropy ze 40. let 20. století, počet hnízdících párů pak stoupá po další expanzní vlně v letech 1960–70. Celková početnost byla v letech 1985–89 odhadnuta na 400–750 párů, v letech 2001–2003 na 450–900 párů.[2][5]
Potrava
Potrava je výhradně živočišná, tvořená hlavně hmyzem.[2]
Hnízdění
Monogamní druh, výjimečně jsou známy i případy polygamie. Hnízdo je nízko v hustém porostu, zpravidla nad suchým podkladem. Ve snůšce je 4–5 bílých, jemně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 × 14,6 mm. Jejich inkubace trvá 12–13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 11–15 dnech a samostatnosti dosahují ve věku 25–30 dnů. Pohlavně dospívají v 2. kalendářním roce.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu cvrčilka slavíková na Wikimedia Commons
- Taxon Locustella luscinioides ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu svrčiak slávikovitý Locustella luscinioides podľa IUCN verzia 2021.2 (Zostavil: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2016) 2008.):
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Migrujúci (#00FFFF), Nehniezdiaci (#007FFF)
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of Savi's warbler ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Autor: Marc Plomp , Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Savi's warbler (Locustella luscinioides) singing.
Autor: Created by Sergey Yeliseev., Licence: CC BY 2.0
Savi's Warbler (Locustella luscinioides) Russia, Moscow region, Mytischi, Yauza river